Líbánky

,,JE DIVNEJ. NIKDO HO NEZVAL A MÁM Z NĚJ NEPŘÍJEMNEJ POCIT…“ /// Když za váma přijde parchant, že mu ubližijou… pochválíte ho a zdáte mu rychlokurs musada. Když to nepobere, seberete se a jdete to řešit. Ovšem když jste sami tak nějak v píči, tak mu pístzíte tuhle Hřebejkovu píčovinu. Von při ní buď chcípne nudou (a máte po starostech) nebo vás pošle do prdele (v tom případě máte vyhráno, páč se zocelil a můžete navázat rychlokurzem musada…). Nechci snižovat lidskost tématu. Jenomže TOHLE se dneska točí jinak! Jinak! Kurva JINAK! Tohle je totálka naprosto mimo mísu. A kdyby tam nedali tu nesmyslnou svatbu, tak za 20 minut není vo čem vyprávět! Že je švára na sračky (na plech)? Že to ségru sere? Svatební sex? Tolik vaty, že by s ní utěsnili barák v Přednádražní ulici! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na intru jsem byl pěkná svině. 2.) Na svatbu mi přišel Honza Benda. (Cože? Ta buzna?) /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (14.02.2014)

První, co mě na filmu zaujalo a co si nejspíš budu velmi dobře pamatovat, je filmový plakát. Tleskám, povedl se. Zpočátku jsem byla k filmu skeptická - svatba, podezřelé individuum, které nikdo neznám, ale ono zná všechny... Děsivé. To děsivější ale ještě mělo nastat... Jen škoda, že do hlavní role nebyla obsazena nějaká méně okoukaná herečka, protože Ani (a Táni) je dneska všude plno, a to je škoda. Zjevením pro mě byl (mně dosud neznámý) Stanislav Majer. Tímhle směrem (tj. á la Nevinnost a právě tyto Líbánky) by se měl Hřebejk s Jarchovským vybrat, tahle jejich tvorba mě neskonale baví a překvapuje. (10.02.2014)

Když mi bylo cca 8-14 let, trpěl jsem tím, že kdykoli mě v televizi něco oslovilo a přišlo mi to cool nebo důležitě dospělácké, tak, aniž bych většinou rozuměl o čem ten film je, uložil jsem si do mysli různé jeho úseky a atmosféru, které jsem se snažil replikovat ve svém ději. Takto si pamatuju když jsem psal příběh o rituálním vrahovi v ulicích staré Prahy, jehož motivace vycházejí až z nacistických časů (na kazetě jsme měli Se7en, námět byl posléze mně ukraden a natočeny dle něj Purpurové řeky) nebo povídku o tom, kterak se na začátku minulého století na odlehlou vesnici vrací tajemná persóna a v polích začnou přibývat znetvořená těla (viděl jsem trailer na Je třeba zabít Sekala a ze zachmuřených tváří vesničanů uprostřed podezřele zlatavých polí bylo jasné, že ten děj prostě potřebuje znetvořené mrtvoly, navíc ten název mi přišel hustej). Za masterpiece považuji akční příběh vzniknuvší potom, co jsem viděl Die Hard 3 a který kulminoval scénou, ve které při plamenné řeči premiéra po každé straně jeho řečnického pultíku proletí oknem barel se speciální chemickou tekutinou, které když se spojí dohromady, tak strašně explodují. (...se smějte, co by za to dneska Netflix dal). No a pak je tady tehdy třiačtyřicetiletý Jarchovský - renomovaný, Lvy obtížený scénárista, který právě viděl severské drama (tm) a začal máchat ručičkama ještě při titulkách, vydávat tíživé výkřiky a jeho žena hned věděla - do pravé ruky mu dala propisku, do druhé papír, do pusy mu strčila palec od nohy, aby se mohl soustředit a ještě před půlnocí bylo vymalováno. Hřebejk do rána vymyslel, že to musí být na luxusním statku a při studeně oranžových světlech západů, úsvitů a dekorativních žárovek, aby bylo vidět to odloupávání fasády idyly a lepší společnosti. Automaticky vytočil 6 posledních volaných čísel, čímž se zařídilo obsazení a následně se děj vůle boží. _______ Je v něčem sadisticky kouzelný přesně vědět o co se herci s legrační urputností snaží, jak chce být režisér formálně relevantní, ale z toho deklamativního scénáře to prostě vymačkat nejde a vznikají tak šílený scény, ve kterých jakože opilá těhotná Geislerová spisovně řve na svého novomanžela a megadůležitý desetiminutový detail tváře divadelního (a opravdu nikoli filmového) herce Černého povídá, že jejich polibky byly ze slz vždy slané. Mám tam pořád nějaké H+J sympatie, protože se to alespoň snaží být trochu naturalistický a pro českýho diváka nepohodlný, ale ona fakt není skoro horší kombinace, když se snaží být něco intenzivně tíživé a ve výsledku je to udřené do směšnosti. (20.08.2022)

Tak na tenhle film jsem se dostal proto, že jsem vyrazil na CSFD premiéru Kick-Ass 2, spletl jsem si sál a protože jsem na Kick-Ass 2 nechtěl až tolik, tak už jsem v sále zůstal, po tom co jsem zjistil, že jdu na úplně jiný film. A bylo to vážně dobrý. Podlé mého názoru super herecké výkony, děj i zpracování. Jen se nenechte zmást názvem. Je to vážně spíš psychologické drama s ponuřejší atmosférou, nečekejte komedii, nebo romatiku, kterou by název mohl nabízet. Podle mě je to jeden z nejlepších českých filmů za poslední dobu, dávám 4, ale je to skoro až pěti. (20.08.2013)

Ale jo, mně se to vlastně docela líbilo. Je to sice nehorázná vykrádačka severských psycho filmů (Rodinná oslava, Melancholie), některé pasáže se příliš vlečou (všemožné nekonečné svatební reje) a švagr Míla působí, jako by si sem odběhl z natáčení se Zdeňkem Troškou. Ale na druhou stranu hudba a kamera jsou bezvadné, atmosféra nepovedeného večírku docela hutná a napínavá - Jiří Černý hraje skvěle podivného týpka, od nějž člověk neví, co čekat, a přiznám se, že závěrečná pointa mě dost mile překvapila. Čeho si ale nejvíc cením - přesto, že zpočátku námět vypadá ohraně, nakonec vypovídá o tématu, které mi připadá celkem originální (následuje SPOILER). Příběhů o tom, že jeden žák šikanuje druhého je spousta, ale příběhů o tom, jak se s tím pak šikanátor (tedy nikoli jen šikanovaný!) vyrovnává, těch zase tolik není. Vyvolává to řadu otázek - např. zůstali byste s Radimem, kdybyste věděli, jak nemorální věci v mládí dělal? A nebo to byla jen taková klukovina, co se trochu zvrtla? I když nemohu říct, že by se mi všechno líbilo, hodnotím nadprůměrně, protože mě Líbánky přinutily zamyslet se. A dokonce se dostavilo i cosi jako katarze. (05.10.2013)