Život plný malérov

Příjemně zábavná komedie o trampotách životního smolaře. Hravá, veselá, bláznivá, navíc i optimistická. Nezaměstnaný architekt Alfred Dhumonttiey (skvělý Pierre Richard) se díky zlomyslnému běhu osudu, který ho vláčí z jedné šlamastiky do druhé, stává hvězdou Francie v televizním pořadu Paříž proti venkovu. Nehody a náhody ho postupně vynášejí na vrchol popularity, aby z něj učinili sebevědomého muže, který získává svoji vytouženou lásku Agathu Bodard (půvabná Anny Duperey), televizní hlasatelku. Dobrým protihráčem Alfredovi je populární televizní moderátor François Morel (dobrý Pierre Mondy), citově i tělesně využívající Agathinu naivnost o budoucím společném životě. Z dalších rolí: bývalý boxerský šampión Kid Barrantin (Mario David), člen pařížského soutěžního pořadu společně s Alfredem, policista (Paul Le Person), nešťastný ze zápisu o Alfredův pokus o sebevraždu, šofér Gustave (Robert Dalban), Morelův oddaný změstnanec, vesničan (Paul Préboist), posedlý sledováním soutěžního klání v televizi, další členové pařížského mužstva (Yves Elliot, Jean Saudray, Daniel Laloux, Francis Lax a Jean Carmet), pitoreskní soubor životních ztroskotanců, a pařížský divák soutěže (slavný režisér Yves Robert). Zábavné dílo, které ukazuje, že pokus o sebevraždu může znamenat velký zlom ve vašem životě, který vám nakonec ukáže svoji přívětivější tvář. Zlomyslnost života tohoto bláznivoučkého popletu přeci nikdy nezlomí. Je to více než příjemná zábava a odreagování. (22.09.2012)

Dějově slabší, zmatené a chaotické. Film je spíš poskládán z různých bláznivých a humorných situací, místy úžasné situační komiky, jednotlivých skečů apod..To vše někdy na místě, někdy to však působilo hodně infantilním a laciným dojmem. O humor se zde stará a samozřejmě mu kraluje Pierre Richard jako smolař-malérista Alfred Dhumonttiey (jeho ekvilibristika rovněž výtečná), ale špatné není ani celé to pařížské mužstvo poskládané kolem něj:-). Začátek dobrý (policejní stanice a zápis jména, scéna s houpací sítí nebo výběr adeptů do družstva), pak už jsem se moc nezasmál..Nevím, jestli to byl zrovna štastný tah, že se režie ujmul sám známý herec...Ve srovnání s ostatními Richardovkami i co se režie týče, bohužel, jen průměr. (08.08.2009)

Sice mi to připadalo chvílema více než bizardní, hlavně ty různá soutěžní klání, ale bavil jsem se a o to tu šlo. Druhý snímek s Pierrem Richardem se povedl více než Roztržitý a začínám Pierrovi pomalu přicházet na chuť... - 20. 6. 2011 - 60% (21.06.2011)

Tak jsem podruhé za život viděl něco s (a dokonce i od) Pierrem Richardem a na rozdíl od té první zkušenosti, která byl cca před šesti lety a moc se nepovedla, se to u Života plného malérů už naštěstí víceméně povedlo. V první polovině si mě to ale získalo o dost víc, tam těch vtipných scén bylo skutečně dost (i přes pár nepovedených, jejichž problém se rozjede právě v druhé polovině), zatímco v té druhé už to tak moc nefungovalo a ke konci spíš už jen nudilo. Pár vtipných momentů bylo sice i tam, vůbec celý nápad té soutěže byl správně praštěný, ale nemalý počet scén působí hrozně nahodile a jako by v nich šlo jen o "absurditu pro absurditu" (líp to asi nepopíšu). Přitom takhle rozháraně působí celý film, ale opět se to zase pořádně potvrdí až ve druhé polovině, kdy se tam začne děj soustředit na něco úplně jiného než doposud a k tomu co se dělo v první polovině se vlastně vrátí až úplně na konci. To nahodilé skládání scén, nápadů a dějů mi v tom vadilo, ale i tak u mě převažují pozitivnější dojmy a klidně bych se na to někdy i podíval znova. Takže slabou čtvrtou hvězdičku tomu nakonec dám rád. Slabé 4* (18.12.2021)

Už úvodní sekvence, kdy se Alfréd snaží zasunout a pořád mu to něco kazí završená úchvatnou scénou v kostele, kdy vám dojde jak to skončí a další střih vás nezklame, je nabitá tím zvláštním druhem humoru, který se v Richardovkách objevuje poměrně často a tvoří jejich nezapomenutelné kouzlo. A podobných humorných scén je ve filmu hodně (úchvatný exhibicionista na začátku filmu, scéna s padající taškou, která je tak prostá, až mě nahlas rozesmála). Alfred je prostě ultrasmolař a přesto si u snímku občas řeknete - jo, to znám, to už se mi taky stalo. Neuvěřitelně jsem se pobavil. Zcela jistě patří Život plný malérů k nejlepším filmům Pierra Richarda. (12.11.2009)