Réžia:
Claude MillerKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Georges DelerueHrajú:
Lino Ventura, Michel Serrault, Romy Schneider, Guy Marchand, Elsa Lunghini, Pierre Maguelon, Yves Pignot, Jean-Claude Penchenat, Michel Such (viac)Obsahy(1)
Silvestrovský večer na policejní stanici. Dva muži. Životem unavený policista a sebevědomý podezřelý. Komorní drama, ve kterém se Lino Ventura ani Michel Serrault nesnaží o hereckou exhibici, ale prostě jenom hrají... Režisér Claude Miller vytvořil s minimálními prostředky film, který si budete pamatovat celý život... (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (154)
Film natočený (s výjimkou flashbacků) skoro celý v jedné místnosti je skvělým psychologickým soubojem (a hereckým koncertem) mezi vyšetřovatelem (Lino Ventura) a mužem obviněným z vraždy (Serrault). O něco jako remake se v Hollywoodu nedávno pokusili z Freemanem a Hackmanem (film Podezření) a přes takový hvězdný tým se originálu kvalitou ani nepříbližili. ()
Tento film představuje můj jeden z nejoblíbenějších francouzských kusů oněch let. Naprosto dokonalé ztvárnění hlavního podezřelého jde na triko Micheli Serraultovi, jenž pro mě od doby, kdy jsem to poprvé shlédl, představuje profesionálně herce na úrovni jeho zdejšího filmového oponenta, sebejistého vyšetřovatele Galliena(Ventura). Geniálně vygradovaný děj snímku je až strašlivě poutavý a člověk si už už myslí, kdy on se ten lišák jeden vychytralý konečně přizná a pak...?! Pak velmi originálně pojatý závěr se zajímavými důsledky pro celou tu dobu obviněného chudáka s tak nepřítomným výrazem ve tváři... Opravdu film z nejlepších. Vřele doporučuji všem "noiristům". ()
V každém případě je špatně, nahlížet na "Svědka" jako na kriminální film. Celý film se zaobírá tím, co je právě v detektivkách buď zcela opomíjeno, nebo jen ve zkrace připomenuto. Výslech. A ač se to může zdát neuvěřitelné, tahle prostinká zápletka je jádrem osmdesátiminutových psychologických orgií čtyř silných osobností. Inspektor Gallien, policista unavený životem, který má svoji slávu dávno za sebou si dovolí o Silvestrovské noci pozvat k výslechu dr. Martineaua. Nikam nepospíchá, doma na něj nikdo nečeká a svou prací se chce vyhnout bujarým večírkům, kde by se se svou osamělostí cítil jako nahý v trní. Dr. Martinaud naopak taková prostředí vyhledává především díky tomu, aby si odpočnul od své panovačné ženy. Má své přísné rituály a nesnáší, když mu někdo zmaří jeho plány. Je velmi inteligentní, ješitný, komisní a arogantní. Inspektor Belmont, vede svůj skromný malý život policejního "datla", ťukajícího výpovědi na psací stroj. V okamžiku, kdy jeho starší kolega, ze kterého má evidentní respekt, musí na chvíli odejít, bere spravedlnost do vlastních rukou a započne svou pomstu za neustálé dobírání a ponižování arogantního svědka. A je tu ještě madam Martinaud, stejně tak krásná jako zrádná, využívající situace pomstít se svému muži za svou neukojenost. Postupem času začne být zprvu důslednému Gallienovi úplně jedno, kde je skutečná pravda a snaží se záležitost zakončit, ať dopadne jakkoli, stejně tak pod tíhou okolností zlomený Martinaud, který se rezignovaně k činu přizná. Ovšem to není ještě konec. Víc neprozradím, tenhle film si opravdu sežeňte. Je totiž málo filmů, které jsou postaveny na maximálním hereckém umění hlavních představitelů. Před pány herci Linem Venturou a Michelem Serraultem hluboce smekám (nesmím opomenout výborný dabing pánů Bessera a Fišera)! 100%. ()
Předposlední film s účastí Romy Schneiderové je v prvním plánu sólem dua Ventura/Serrault. Zatímco ti dva sugestivně sehrávají svůj výslech, Romina přichází jako deux ex machina a ačkoli má vlastní jen jednu scénu a několik drobných záběrů, které na ni navazují, zastiňují celý film. Taková Romina byla a takovou navždy zůstala ve vzpomínkách diváků i jí blízkých osob. ()
Vééééľmi, ale naozaj vééééééľmi urozprávaný film. Herci to nejako ustáli, a vyslúžili si od tunajších užívateľov značnú dávku uznania. Veď dobre, sú ozaj kvalitní, ba aj Romy Schneiderová sa ukáže. Síce iba na chvíľu, ale hneď strhne pozornosť. Ale pozornosť čoho? V zásade len lepšej rozhlasovej hry. Poznámka: A fakt, že vo vyspelých demokraciách sa pri policajnom výsluchu dotazovaní občania za účelom vymlátenia pravdy z času na čas zmlátia, alebo dostanú nečakaný buchnát, či facku, to je fakt. A nielen francúzsky filmový akt z roku 1981. Ale aj slovenský fakt z každého jedného roku po zmene režimu, teda 1990 -2021. A verte mi, niečo o tom viem. Na policajnom prezídiu som totiž nejaký čas robil. Čas tam strávený som len tak podaromnici nezahodil na ľahkovážne plnenie si služobných povinností bez súvislostí a komplexného poznania stavu. V rámci ich plnenia som študoval čo najväčšie možné množstvo kadejakých utajovaných správ určených na skartáciu, intenzívne rozprával s rôznymi šaržami a funkciami mužov zákona. A dozvedel sa veci nevídané. Jednou z nich bola skutočnosť o pravidelných bitkársko-kung- fu akciách pri vypočúvaní obvinených, či svedkov (najmä ak sú zo sociálne znevýhodneného prostredia, sú v mentálnej subnorme a/alebo nemajú možnosti právnej obrany). Je to proste fakt. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (4)
- Natáčanie začalo 27. januára 1981 a skončilo 13. marca 1981. Celá snímka bola natočená v štúdiu (s výnimkou jednej sekvencie v hoteli) a v chronologickom poradí. (Arsenal83)
- Claude Miller řekl: „Když jsem mluvil o Romy Schneider, producenti byli trochu rezervovaní a říkali: ‚Máme už Michela Serraulta, Linu Venturu, to je jako dávat kaviár na husí játra.‘“ (theSaint)
- Románovú predlohu Johna Wainwrighta "Brainwash", vydanú v Série noire v roku 1980, objavil scenárista Michel Audiard a priniesol ju Claudovi Millerovi. Ten sa rozhodol príbeh spracovať, ale postavu Martinaud (Romy Schneider) zároveň urobil psychologicky zložitejšou ako bola v knihe. (Arsenal83)
Reklama