Bedári

Snažil jsem se brát Ubožáky jako zcela svébytnou adaptaci slavné Hugovy knihy v podobě čtyřdílné TV minisérie a vyhnout se označení remake. Tuším, že narozdíl od Lelouchových Bídníků 20. století (1995) tvůrci nechtěli natočit snímek tak, že by si svým pojetím doslova žádal od diváka znalost původního příběhu. Nicméně výsledek, ve kterém je řada důležitých scén buď zkrácena nebo přímo vynechána, mi tyhle pocity občas vyvolal. Nejen u jedné z klíčových scén, kde Valjean (již jako starosta Madeleine) zachraňuje muže spod kočáře a inspektor Javert skrze způsob nadvihnutí těžkého břemena poznává Valjeanovu totožnost (zatímco divák narozdíl od Javerta nemá možnost první obdobný čin Valjeana zde vůbec spatřit a velký význam téhle scény pak může uniknout). Ale zejména v druhé polovině série, kdy se tvůrci hodně zaměřili na revoluční události Francie v 30. letech 19. století, bych se ve skloubení dalších dějových linií bez znalosti příběhu nejspíš ztratil (se znalostí jsem byl spíše jen mírně zmaten). Nejvíc mi vadily všechny ty rádobyumělecké spomalené záběry na střelby a padající těla, připadaly mi zbytečně patetické a dlouhé. V řadě komorních scén s dialogy v jedném prostoru se na druhé straně nezapřel ani televizní původ. Udělat oproti pohádkově laděnému filmu s Jeanem Gabinem temnější verzi Bídniků určitě nevnímám od Hosseina jako zlý nápad a Lino Ventura je stejně tak vynikajícím Valjeanovým představitelem. Věnovat celý film čistě Linovi, který do té role dává všechno i velký kus srdce, a zažívá coby Valjean osobité proměny, mohl vzniknout pěkný čistý kousek. Bohužel z obsazení vedlejších rolí (oproti Bourvilovi a Blierovi ze starší verze) mne nikdo další nedokázal osobitě zaujmout (a třeba J. Carmet v roli Thénardiera ani moc neseděl), což vnímám jako deficit, když se děj kolem těch postav hodně točí a třeba ve třetím dílu se Ventura skoro ani neobjeví. Díky Venturovi a také díky tomu, že jsem zrovna neměl předem příliš vysoká očekávání, nakonec zklamán nejsem. Ale ve srovnání s pocity z filmové verze z roku 1958 vcelku ani vysloveně nadšen. (Jsem zvědav, jak se příště poperu s Bídníky '1934 a Harry Baurrem.) 65% (13.05.2020)

Těžko hledat větší klasiku v literatuře nebo v následném filmovém zpracování. Navíc, když je do hlavní role obsazený Lino Ventura, který se pro roli hlavního hrdiny výjimečně hodí, lze očekávat kousek vskutku mistrovský. Režisér Hossein perfektně vystihl celkově ponurou atmosféru za současného zachování výpravné linie, výrazně se hlásící ke klasickému pojetí, než nějakým alternativním kreativám (viz seriál z roku 2000). To považuji v případě takového díla rozhodně za pozitivní, proto mu právem náleží nejvyšší počet hvězdiček. (16.03.2008)

Hluboce podprůměrné! Všechno je na tomhle filmu mizerné: herecké výkony, hudba, střih. Mimochodem jaký smysl mělo to zastavování obrazu? Měla jsem dojem, že se dívám na nekvalitní dvd - a to už vůbec nemluvím o té trapné oslavě revoluce, ani ta se jim nepovedla - v tomto případě ovšem bohudíky! Zato patos by se mohl krájet! (13.12.2014)

Premrštené čsfdácke hodnotenie (porovnajte si to s Imdb, ktoré vernejšie odráža skutočnú kvalitu filmu). Videl som niekoľko spracovaní druhého najznámejšieho Hugovho románu, či francúzske alebo britské a toto mi neprišlo najlepšie. Nieže by bolo zlé, ale občas také svojské - skratkovitý úvod, ktorý je z celého filmu pre mňa asi najzaujímavejší, naopak zbytočne príliš veľa priestoru dostáva revolučná rebélia a potom je tu aj trochu podivný záver bez slov. Lino Ventura je fajn, vyobrazenie mestských nepokojov s barikádami je fajn, ponuré a zbedačené historické mestské zasadenie tiež, ale to myslím zvládajú všetky spracovania. Občas sa mi zdalo, že tvorcovia akoby sa predháňali v tom, ktorá postava bude tá najšpinavejšia, tá s najroztrhanejšími a najderavejšími šatami, tá najbiednejšia, tá najzúboženejšia. Menej je častokrát viac. Aj preto za tri, aj keď veľmi silné. (28.01.2024)

Klasická kniha v klasickém provedení, které knize velmi sluší. Abych začala tím nejdůležitějším, Jean Valjean je tu úžasný, skvělý a přesvědčivý, jenže Ventura není Gabin. Vím, nemůže za to, ale není. Spousta věcí se tu dá vynachválit do nebes, a právem, zkratka, kde Fantina pro dceru obětuje vlasy a zuby, neútěšné prostředí dílny, soud, kde se Valjean přizná, že je bývalý galejník, naprosto dechberoucí scéna na barikádě, jako vždy dojemná scéna Eponininy smrti, samotný závěr (tady mám drobnou výhradu, je to větší drama, ale Cosettu měli nechat přijít), ale já si celou dobu uvědomovala, že i když nemám žádné dramatické námitky, i když je to výborné, tak pro mě filmoví Bídníci budou jednou pro vždy ti s Gabinem. (10.08.2013)