Tulák

Tak tohle bylo dloooooooooooooooooooouhý jako australská okreska.... Já mám pro australácký věci slabost a jsem tak ochoten i lecos odpustit, tady jsem ale cítil velkou potřebu rejži dávat důraz na cokoliv i když to ani nebylo nutné. Příběh sám je vlastně strašně jednoduchý. Hlavnímu hrdinovi se cosi stane a tlupa zdrhající z loupeže mu ukradne jeho auto. Ten jej z nějakého důvodu nechce tlupě obětovat a tak se vydá po stopě za ní. Cestou se shodou náhod potká s potřeleným maníkem, ze kterého se nakonec vyklube jeden ze členů gangu. Toho navíc jeho bratr nechal postřeleného ležet na silnici a odjel... Postřelený ví kam tlupa i zrádný bratr směřuje ( ta se přesouvá ukradeným autem ) a tak chtě nechtě hlavní hero tohohle postřeleného potřebuje aby se dostal k tlupě a ke svému autu... Postřelný je R. Patizón a ačkoliv ho nemusím, tady hrál velmi dobře lehce přiblblého jedince. Stačilo ho ostříhat a zabrousit mu duté špičáky a hned se na něj lépe koukalo :-). Pohledy na nekonečné australské obzory byly nádherné i hudba se povedla...Jenže - ačkoliv jsem pohnutky hlavního hrdiny chápal, udělat kolem toho tak komplikovanou zápletku mi přišlo trochu moc a hůře se pak příběhu věří... Druhá The Road se zase nekonala... Tři náboje do devítky. * * * (21.10.2014)

BROJLER: To nemoh do prdele těm klukům slušně říct: "Jen si vezmu svýho psa z kufru, abych ho moh pohřbít, prosím." Kluci by mu jistě vyhověli, ještě by byli dojatý. Ale ne, von musel kvůli tomu začít zabíjet jako psychopat. Co by dělal, kdyby byl normální stav věcí, žádný post apo? Motivace k hovnu. (23.01.2015)

10 let po kolapsu vystupuje hlavní hrdina na chvíli z auta, aby si dopřál skleničku. Auto mu zatím ukradne parta grázlů, takže se je náš hrdina vydá pronásledovat. Schválně počítejte, kolik lidí kvůli tomu zařve. Pak se v pitomé pointě dozvíte, proč tak nutně potřeboval vlastní auto a nemohl v klidu jezdit v tom, co tam zbylo po těch gangsterech. Je to tak hluboké, že to ani nestojí za koukání (50%). (15.07.2014)

Atmosférou australského outbacku, navíc v realistické (rozuměj ne-fantasy) postapo podobě s hodně bezútěšným společenským fungováním, parádně vtahující thriller. Navíc mám tyto málomluvné opusy, kde postavám pronikáme pod kůži po malých krocích, velice rád. Ale čím rafinovaněji se Rover rozjede, tím marněji působí v některých rádoby filozofických dialozích, a tím více neuspokojivé je jeho zakončení. Jakoby sám ve výsledku přiznal (a považoval to za svoji silnou autorskou stránku), že v něm šlo o h*vno. (08.05.2020)

Atypický portrét rýdzej bezútešnej postapokalyptickej drámy s prekvapujúcim rozuzlením. Napohľad ponurý a drsný snímok, plný krutosti a násilia si záverečnou pointou získal moje sympatie. Austrálska púšť je ako stvorená na takýto typ skľučujúcich filmov a nejeden film vďaka kulisám tejto časti zeme pôsobí hodnovernejšie. Melancholický revenge movie postupom času plynie dosť monotónne, kamera je zaujímavo statická a vďaka hereckým výkonom sa mi nepodarilo pristihnúť sa nudiť. Obzvlášť sa čudujem, že alergické reakcie na Pattisonove výkony sa vôbec neprejavili a jeho herecké kreácie prekvapivo konkurovali Pearceovi. 80%. (30.09.2014)