Všetko je stratené

Kladem tohoto survivalu budiž tíživá a bezvýchodnost evokující atmosféra plynoucí z nepříjemné situace, kterou v mém případě umocňuje subjektivní "respekt" z otevřeného moře. Mínusem budiž geriatrický RR, který se mi sem teda vůbec nehodil, a na singlxicht film dost dlouhá stopáž. Výsledkem jest schůdná jednohubka, na kterou se ale velice rychle zapomene. Například tito geriatrici mě bavili víc. 65% (20.08.2014)

Zapomeňte na popcorn, pivo, kafe, buráky a podobně. Já si myslela, že když se tam moc nemluví, že u toho zvládnu ještě nějakou vedlejší aktivitu. Velký omyl! Chce to tmu, ticho, zapojit pokud možno všechny smysly, ale nejvíc asi přece jen oči a teprve potom ucítíte tu mořskou vodu, která vám neustále stéká po obličeji, potažmo po celém těle, ten vichr, který s vámi bude cloumat a vy se budete držet čehokoliv co je po ruce. Budete ztrácet dech, když se ocitnete pod vodou, budete šílet ze slejváku, který vám bude brát poslední zbytky psychických sil a pak tu zoufalou beznaděj zařvete přesně stejným způsobem a jediným slovem do éteru jako Robert. A na konci pocítíte ten zvláštní klid a smíření........., který je patrný i z klidné mořské hladiny. Roberte Redforde jsi skutečně velkou hvězdou filmového plátna. (03.01.2014)

Na začátku to vypadalo na zajímavej film, ale postupem času mě Robert Redford v souboji s oceánem přestal bavit. Pořád jsem čekal, že se o hlavní (respektive jediný) postavě něco dozvim, ale nedozvěděl jsem se vůbec nic. Zůstalo mi utajeno, kdo to je, kam na tý lodi pluje, proč tam pluje, atd... Navíc Redford zarytě mlčí a za celej film řekne asi tak 10 slov. Ta postava na mě nepůsobila vůbec nijak a bylo mi tim pádem lhostejný, jestli umře, nebo se zachrání. Ke konci jsem se už nudil. (11.01.2019)

Pročetl jsem si několik komentů a zjistil jsem, že se v mnoha případech jedná o sociální kritiku jak společnosti, tak i určité sorty zdejších komentátorských expertů. K čemu to, říkám si. Je to proto, že jsme se sešli u filmu, který není o ničem jiném, než o starci, jenž upadl do tenat osudu? Je tímto snímek natolik kontroverzní, že vyvolal takovou polemiku, komu je vlastně určen a kdo jej může erudovaně hodnotit? Probůh, jen to ne. Ten film není ani pro chytrý ani pro blbý, ani pro mladý ani pro starý. Je pro všechny s povahou dobrodružnou. Takovému se to bude líbit, bude si to užívat, protože jinak, ruku na srdce, kromě dvou napínavějších momentů se tam zas tak nic extrovního neděje. Sám jsem měl chvílemi pocit, že si tvůrci, jelikož se nemuseli držet skutečné události, mohli vymyslet větší vzrůšo. Nepohrdl bych například žraloky. Také jsem postrádal ten efekt, kdy hrdina dostane opravdu tak na prdel, že je totálně na dně. Chtěl bych Roberta ještě víc vysušeného, nechat ho tam týrat ještě alespoň týden, leč nestalo se. Přesto můžu říct, že jsem si tu survival samohanu dokonale užil. Jestli nás příští rok čeká Clint Eastwood na pustém ostrově metr krát metr a s jednou jedinou palmou, těším se škodolibě už teď. (21.03.2014)

Moc nekleje, nerozbíjí zlostí věci, prostě jen čerpá ze svých zkušeností, aby přežil. Přitom osud se s ním zrovna nemazlí. Režisér a scenárista J.C. Chardon neexhibuje, nechce nám ukázat krásy oceánu, neomračuje skvostnými vizuálními efekty. Je komorní a umírněný. Stačí mu herecká legenda Robert Redford a proražená loď. Vrásčitý veterán nepanikaří, pokouší se, chybuje. A hlavně nenudí. Nicméně tvůrce s ničím „jiným“ nepřichází, nic nezkouší. A to je možná škoda. Dýchat jsem rozhodně nezapomněl, a když se jeho plachetnice začne otáčet o sto osmdesát stupňů, palce jsem si zdaleka nevykloubil. (10.01.2014)