Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bláznivá italská povídková komedie obsahuje tři povídky. V první senzacechtivá novinářka (Edwige Fenech) unese ze soudní síně domnělé gangsterské eso s nápadem, že získá senzační reportáž. Tlustý plešatý mužík (Lino Banfi) však vyhlášeným gangsterem není - a oba mají teď v patách rozzuřenou policii. Ve druhé povídce nezaměstnaný muž (Pippo Franco) v zoufalství vezme práci v ženském převleku a stane se služkou v domě krásné ženy (Dagmar Lassander), kterou její drsný manžel nepřetržitě zanedbává. A ve třetí povídce se taxikář (Renato Pozzeto) zaplete do praktik mafiánského podsvětí kvůli únosu krásné dívky, kterého je svědkem. (Bobofon)

(viac)

Recenzie (52)

dakarin 

všetky recenzie používateľa

Kdybych napsal do komentáře pouze "Inu, Italové..." a případný čtenář si doplnil rok 1980, tak možná ani není třeba víc dodávat. Italský styl sedmdesátých a osmdesátých let minulého století je zajímavost sama o sobě. Dle mě je to i jakási výpověď o dané době a Italech jako takových. Tedy jisté kouzlo, po italsku sladké, v dané době jeden z možných způsobů zasnění se ;-) Dnes snad i troška nostalgie? Možná :-) ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Neskutečná bláznivina, která má tisícero hlášek, ale občas by si zasloužila jasně přes pazoury. Ale tak to ty starší komedie občas potřebují. Některé scény jsou šílený, některé zase na plnou hubu sosaj z lidí život jak mucholapka z mouchy. Taky tady ale uvidíte, což teda není příliš časté, jak se k sobě nelípí cukr, med a feferonka. A že to zrovna jednoduchá volba není... ()

Reklama

Rockerman 

všetky recenzie používateľa

Ve své době velmi úspěšná komedie, neuráží svým humorem ani dneska a dokáže pobavit. Tedy až na tu klasickou italskou "uřvanost", která moc vtipná není. Mě se nejvíc líbila druhá povídka o nezaměstnaném a hladovém muži, který přijme práci služebné a tedy pracuje v dámském převleku. Také R.Pozzeto, jako slušný a puntičkářský taxikář je fajn. Takže spokojenost i po třiceti letech 60%. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Talianska blazniva komedia a la Sergio Martino. No, ale na mna teda nefunguje. Jednak preto, ze ked sa povie talianska blazniva komedia, tak sa mi vybavia Pari E Dispari, Dva Vytecnici a Jdi Na to /vsetko filmy Spencera a Hilla/ a jednak preto, ze Sergia Martina povazujem len za zrucneho rutinera a nijak slavneho rezisera. X amotnemu filmu : prva poviedka divaka dokonale unudi, druha je nadpriemerna a divak sa konecne zacne dobre bavit, tretia je hrozne podpriemerna. Takze celkovo 58 % ()

sud 

všetky recenzie používateľa

První povídka s nikterak originálním, ale vůbec ne špatným námětem se slibně rozjíždí, ale postupem času se z ní stává otravně ukřičená šílenost. 40%. Druhá povídka je originální a opravdu vtipná a navzdory hodně ožehavému tématu nejnormálnější část triptychu. 80%. Třetí povídka je sice dost rozvleklá, ale navzdory značné ujetosti docela příjemná. 50%. "Cukr, med a feferonka" je nejvzorovější ukázkou italské komedie, jakou znám. Střelená blbost, která si na nic nehraje a působí docela příjemně. Za doporučení stojí, ale jen kvůli skvělé prostřední povídce. 55%. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (4)

  • Písničku stejnojmenného názvu pro film nazpívala Gruppo Clown, text napsal Andrea Lo Vecchio, hudbu Detto Mariano. (sator)
  • O tomto filmu mluví režisér Zdeněk Troška jako o inspiraci k filmu Slunce, seno, jahody (1983). Přesněji řekl: "Když jsem viděl, jaké bláznoviny kupujeme za dolary s ciziny, rozhodl jsem se natočit něco podobného v českém prostředí. A na Barrandově mu vyšli vstříc." (sator)

Reklama

Reklama