James Bond: Spectre

Orgastický opening a celkové príjemné výpravné poňatie, podporené odvážnou stopážou, ktorá mi nevadila - naopak filmu dodávala veľkofilmovú rozmáchlosť (Hoytema a Mendes si sadli). Potešilo ma prepojenie s ostatnými Craigovými bondovkami, akčné scény a maličkosti ako drsné prekvapenie vo vlaku či čakanie na nádraží v púšti (pripomienka Hitchovho North by Northwest). Vďaka nim odpúšťam aj sympatického komika v roli rádoby alfa záporáka (WTF?!), lenivo vykradnuté darkknightovské finále (akoby tej inšpirácie Nolanom nebolo dosť) i to, že sa Bond spustil s vráskatou MILFkou (zatiaľ čo jedinú naozaj krásnu ženu filmu nechal v openingu ležať na posteli oblečenú). (03.12.2015)

Jako byla to docela útrapná podívaná. Spectre je splácané z toho nejjednoduššího nápadu, jaký šel z comebacku titulní organizace vytřískat, takže je celý příběh skrz na skrz průhledný a nepřekvapivý. Ano, tohle u blockbusterů nebývá zas tak zásadní vada. Nová bondovka je ale plíživé dvouapůlhodinové drama, ve kterém akční a dialogové scény soupeří o to, co vás účinněji uspí. Proč James zase slepě vleze do každé pasti? Proč většina putování připomíná některou z předešlých bondovek? A proč tu akční intermezzo vypadá tak, že dvě luxusní káry 10 minut jezdí po perfektně nasvíceném nočním Římě, aniž by do sebe byť jedinkrát ťukly? Jako by na place seděl zástupce té či oné firmy a dohlížel na to, aby se zapůjčenému žihadlu nic nestalo. A Mendes u toho jen rezignovaně plnil jeho přání a suše házel na plátno další a další prachy. Ano, nová bondovka se chlubí fajnovým otvírákem v Mexiku a má stejně precizní audiovizuál jako Skyfall. Ale proboha, proč je všechno ostatní ještě o úroveň horší než minule?! (5/10) (04.11.2015)

Mendes to ve Spectre zkouší úplně jinak. Bondovské trademarky a vzorce tu vypadají spíš jako "to do list", kde si režisér jen odškrtává jednotlivé položky a dále ho "nezajímají". Můžeme se například jen domnívat, jak spolu jednotlivé lokace souvisí, jaká je mezi nimi kauzální návaznost v rámci vyprávění, aniž bychom si mysleli, že jich je tam tolik jen, protože je to prostě bondovka, ke které to patří. Ony jsou craigovské bondovky sice docela specifické v tom, že na sebe navazují a souvisí spolu, takže se tvůrci mohou zaměřit na vývoj hlavní postavy a další věci. Nejrůznějších obměn a ozvláštnění je ve Spectre ale už přeci jenom moc. (06.12.2015)

Velká spokojenost. Spectre je sice krok zpět oproti sofistikovanějšímu a osobitějšímu Skyfallu, ale na druhou stranu se jedná o přímo skvostný oslí můstek mezi klasickým bondovským vesmírem a moderním agentem s povolením zabíjet, ale hlavně nechat naživu. Mendes přistupuje k vyprávění metodicky a proměnlivě, tu s vražedným akčním zápalem a chladnokrevností, tu zase s nadhledem a suchým vtípkem, stejně jako k postavě jím vytvářeného hrdiny, k níž opět zvládá vyvolat větší náklonnost a přízeň než všichni předešlí bondovští učitelé - zdánlivě banální scéna mučení 007 tak nabývá staronových hodnot, jelikož funguje jako odkaz na tradice a zákonitosti žánru a současně se jí daří vyvolat u diváka empatie k Bondovi a jeho bolesti. Je sice škoda, že povinnost držet se alespoň zčásti uzákoněných žánrových trendů vedla scénář k přehnaně rozsáhlému a přitom nedůsledně představenému zločineckému motivu, ale jinak se filmu coby filmu o Jamesi Bondovi nedá z pozice moderního diváka nic moc vytýkat. Po celou dobu rozumně střídá audiovizuálně strhující akční sekvence, které se svým charakterem tentokrát často podobají nostalgické klasice (letadlo na sněhu), s atmosférickým vyprávěním a vývojem vztahu s osudovou a příběhově významnou bondgirl. Opravdu málokdy se dnes vidí tak chytře strukturovaný a přitom zdánlivě jednoduchý a efektní špionážní film... 80% (25.11.2015)

Jiné než Skyfall, snad o málo, maličko slabší, ale pořád velmi, velmi dobré. Spectre mi ze všeho nejvíce připomněl Conneryho Srdečné pozdravy z Ruska, v nichž také není příliš akčních scén, ale zato mají zajímavý děj, který je radost sledovat. I tentokrát všechno krásně odsýpá, na film se krásně dívá a ačkoliv se v něm hodně mluví, nikdy to není mlácení prázdné slámy a postavy mají pokaždé co říct. Když dojde na akci, je to typický Bond (navíc rvačka ve vlaku opět odkazuje na Srdečné pozdravy), když dojde na ženy, je to typický Bond... Netypická je ta tichá, zlověstně klidná atmosféra - ale netypická rozhodně neznamená špatná. Obzvlášť pochválit musím všechny scény s Blofeldem, při nichž jsem nejen nedutal, ale snad taky ani nedýchal, a nemohly mě nepotěšit v rozumné míře použité odkazy na starší bondovky (Conneryho bílý smoking z Goldfingera, Bondův převlek za záporáka ze Žít a nechat zemřít, Aston Martin DB5, pohřeb jako z Thunderballu...). Jediné, co bych mohl vytknout, je žalostně nenápaditá hudba Thomase Newmana (což se ale projeví hlavně při samostatném poslechu soundtracku), jinak se popravdě divím všem těm nízkým hodnocením a špatným recenzím.___P.S. Je krásně zaděláno na pokračování, což by beze všeho mohl být nějaký mazaný remake V tajné službě Jejího veličenstva. (06.11.2015)