Star Wars: Sila sa prebúdza

Myslim si, ze vetsina uz byla recena, takze jen ve strucnosti. Prislo mi, ze film tak trochu nevi, co chce bejt, jestli regulerni pokracovani pro fandy a nebo remake pro novou generaci divaku. Takze na jednu stranu tu jsou skvely camea a setkavacky se starejma (vetsinou doslova) znamejma postavama, na druhou stranu je to trochu recyklat deje minulejch epizod. Me to nejak zvlast nevadilo, dej ma spad, furt se neco deje, herci jsou super a triky bezchybny, ale kdybych se v tom chtel stourat, tak pribeh zrovna buhvijakej neni, navazani na predchozi epizody je jen tak aby se nereklo a hlavni zaporak je tragickej. Body navic to ziskava za spoustu odlehcenejch az vtipnejch scenek. Takze ve vysledku spokojenost a tesim se na dalsi dil. (25.02.2016)

„Chewie…we´re home.“ Technická stránka (byť je to vzhledem k tvůrčímu týmu a producentskému zázemí očekávanou samozřejmostí). Hra na nostalgickou strunu a každým obrazem prostupující respekt ke kultovní sérii. Midi-chloriany naplněná Daisy Ridley. Chybějící nutkání poslat C-3PO do křemíkového nebe (asi to bylo tou červenou rukou). To byl výčet kladů a teď k temné straně Abramsova brnkání na Lucasovu kosmickou mandolínu. V čitelném a přitom nepříliš logickém dějovém prostoru nefungují emoční páky, které by Star Wars doposud nepolíbené panny přivedly k zájmu o původní kusy. Pokud temná strana síly zafunguje jen na pár sekund, kdy se na plátně objeví jistý artefakt s průvodním hudebním podkresem, něco je ve far, far away galaxii špatně. A tímto se dostáváme k hlavnímu problému. Nevýraznému Nesithovi, který vypadal, že princezna Leia kdysi navštívila Show Jana Krause a po natáčení podlehla na červeném gauči moderátorovu šarmu. Kdyby Han Solo dostal více času, mohl si udělat otcovské testy.. Abramsova snaha o moderní most ke kořenům je chvályhodná, ale podobně jako mostům na First Order´s Starkiller Base tomu chybí zábradlí, kterého by se dalo pevně chytnout. Síla dál spí.. (15.11.2017)

Sága, která se minimálně v Americe dotkla nesmrtelnosti, si mě sérií startující léta páně 1977 získala, další trojicí pokračování z léta páně 1999 zklamala. A další díly to podle všeho nezmění. Velký postmoderní filmař George Lucas ovlivněný asijskou kulturou i třeba westernem v předaleké galaxii kouzlil, ale kouzlo to mělo právě na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Dnes to na mě všechno působí jako vyprázdněné vesmírné cosi, jež si mě nedokázalo získat. Bezbarví jsou naši hrdinové (herecky ale někteří naštěstí toporní nejsou – ano, třeba Daisy Ridley), vizuálně je to samozřejmě ohromující (všichni ti galaktičtí tvorové, úchvatné lokace a stavby jsou pochopitelně na jedničku), ale dějově takové rozvleklé, jen sypající další a další atrakce, navrch chybí nějaká opravdu dechberoucí scéna. Silné fanouškovské emoce mě nestrhnou, fanfáry Johna Williamse naopak spolehlivě fungují. Ale berte to tak, že mě tohle blbnutí s meči nikdy moc nebralo. Stejně jako třeba nová Hobití trilogie nebo Abramsův Star Trek. (11.04.2016)

V mnoha směrech jako čtyřka. Narvané výbornou akcí, i silným příběhem, ale končí to příliš brzy. Skywalker neřekne jedinou větu... Tak moc jsem chtěl, aby to byl film roku. A nakonec seděl v kině na půlnočce s třema infantilníma a ukňouranýma puberťačkama za zády a očekáváním, které prostě nebylo naplněno. Abrams se bál experimentovat, jel na jistotu a většině fanoušků doručil přesně to, co doufali. Rozkopl Sílu a rozhodil ji mezi mladou generaci. Přinesl dravou režii, oblíbené postavy a přesto udržel směr, který začíná v A a končí v Z. Síla se probouzí se bohužel až moc podobá prvním Hvězdným válkám. Jenže ty mě začaly zajímat, až Impérium vrátilo úder. Bene! (17.12.2015)

Nenechme se zmást důmyslnou promo kampaní, kterou svorně papouškuje většina recenzí a ohlasů – nové Hvězdné války nejsou projekt od fanoušků pro fanoušky. Abrams nevytvořil elitářský fanfilm, nýbrž na základě principů fanfikce sice převzal předchozí svět, postavy i příznivcům důvěrně známé momenty, ale zasadil je do nového vyprávění s odlišnými zákonitostmi, které staví na nevytěženém potenciálu originálu a může oslovit i původním kultem nezasažený či přehlížený segment publika. Tím paradoxně je právě ona většina diváků stojící stranou obsesivní adorace Star Wars, neutuchajících flamů na adresu Lucase, ale i masivní lobby hračkářského průmyslu. Abrams spolu s Lawrencem Kasdanem probudili Sílu právě tím, že sérii očistili od veškerého balastu, který na ni navalil nejen Lucas, ale i veškerá popkultura. Stejně tak je neadekvátní vyčítat filmu málo odvahy či hraní na jistotu. Naopak bychom v rámci hlavních hollywoodských studií stěží hledali progresivnější a odvážnější koncept, než plán vytvořit blockbuster podle nerdí modly, kde hlavními propracovanými figurami budou dívka, černoch a párek důchodců. Cesta k oživení franšízy nevedla přes pietní kopírování před-digitálového Lucase, naopak Abrams (přinejmenším pomyslné) přebírá pochodeň George Millera. Nové Star Wars tak spolu s poslední Mission Impossible hrdě následují Zběsilou cestu coby emancipované blockbustery a akční filmy nového věku, kde CGI konečně dostávají své roli postprodukčního nástroje a do popředí vystupuje poctivá práce na place. --- Podrobněji v recenzi pro A2 (23.12.2015)