Chlapec vo svete príšer

Škoda, že se s filmem už předem očividně počítalo jako s exportní záležitostí, protože neustálé násilné připomínání motivací postav a úplně zbytečná roztomilá lumíkovská potvora, co kolonizuje hrdinův bujný pačes, rozmělňují jinak poměrně podmanivý příběh s mnoha příjemnými detaily. Krom opulentní výpravy, která nechává vyniknout některým epickým výjevům (velryba v ulicích Tokia je jediné, co zachraňuje závěr od ubíjecí nastavovanosti) dělá z Bakemona zajímavý rodinný film hlavně převrácení zažitých rolí. Klidní, trpěliví a odměření mistři bojových umění jsou zde svou uzavřeností a zaprdlostí k posměchu, zatímco choleričtí násilníci ukazují, že světu ještě mají co říci, pokud je pošťouchneme správným směrem. (28.08.2016)

Fakt, že nikdo nevidí, že ve světě příšer je minimálně jedno další lidské dítě, které na sobě nosí mrtvého občana světa příšer, mi svou hloupostí připomnělo Pokémony, v nichž Rakeťáci dokázali skrýt svou identitu s podobně nepochopitelným umem. Takové drobnosti trochu kazí požitek ze scenáristické hry 'kdo koho vlastně učí'. (25.08.2016)

Bakemono no ko má určitě docela dost nedostatků, je to až moc dlouhé, místy nelogické a závěr je tak nějak hektický se spoustou CGI bordelu, že se v něm celé poselství o tom, že každý člověk má v sobě temnotu, s kterou musí bojovat, tak nějak ztrácí... Na druhou stranu je to zajímavý a příjemný příběh s pěknou animací, povedenou hudbou a vcelku sympatickými charaktery na který se mi dobře dívalo a který mě celé dvě třetiny hodně bavil (o podle mě nepříliš povedeném konci jsem se už zmínil, ještě přidám, že byl až přehnaně sluníčkový, což se mi tam po tom všem tak nějak nehodilo). Takže když si to shrnu tak mě Mamoru Hosoda v podstatě příliš nezklamal, ale proti Vlčím dětem to bylo málo hluboké, proti Letní válce méně vtipné a proti Dívce, která proskočila časem méně zajímavé. Zatím asi nejslabší film pana Hosody za posledních 10 let, ale i tak je to u mě nadprůměrné dílo. 6,7/10 (13.03.2016)

Se světem anime se teprve začínám seznamovat, přesto si troufnu tvrdit, že tohle byl jeden ze slabších kousků. Postavy nejsou na první pohled příliš sympatické a musíte si na ně nějakou dobu zvykat, stejně jako na svět "příšer", který mě zkrátka a dobře moc nezaujal. Více mě bavily civilní scény z prostředí školy a dějová linka týkající se hrdinova vztahu s otcem... (08.05.2019)

Hosoda už mě nejednou donutil zamáčknout slzu, a to se mu povedlo i teď. To ten příběh, zase :-) Svět příšer v němž malej kluk najde to, co mu chybí ve světě lidí ... a zase se tak krásně prolnuly dva životy na první pohled nesourodejch jedinců. To učení, kdy vlastně není úplně tak jasný, kdo je učitel a kdo žák. To obětování tam. Nádhera. (01.01.2018)