Chlapec vo svete príšer

Když Ghibli vytvoří nové dílo, které postavami připomíná minulá díla Ghibli, tak nějak mi to nevadí. Spíše naopak. Zde však vidím prakticky totožný design postav jako z Ookami kodomo no Ame to Yuki nebo Toki wo Kakeru Shoujo... Na to si však člověk zvykne. Je mu představen vcelku zajímavý začátek osamoceného potomka, který začne zábavnou formou inklinovat k životu s odlišnou rasou, než jsou lidé. Rasou, která v sobě nechová zlo (krásná pointa pak na konci). Okolo poloviny se však film přehoupne na o 8 let později a přesně v tuto chvíli to začne ztrácet šťávu. Jednostranné zalíbení, hrdina si drží svůj postoj ke světu jen kvůli tomu, že se tak choval na začátku, objeven záporáka, ... Všechno začne být takové divně přehnané a je to škoda. O zakončení ani nemluvě, velké zklamání. Dobrá idea, urputně trestuhodné zpracování. Závěrem musím zmínit hudbu, ta byla velmi hezká. Ale pokud bych něco doporučil, radši shlédněte výše zmíněné jeho předchozí 2 filmy. Obzvláště Ookami kodomo patří k mým šíleně oblíbeným pohodovkám ke klidnému večeru nebo i jako předvedení "co je to anime" osobám, kteří ještě žádné neviděli. Silný začátek, slabý konec: 55% (13.03.2016)

Další úlitba třináctiletému synovi, fandovi do všeho japonského, za to, že se mnou na letošní hradišťské filmovce bez reptání useděl všechny ty Vášně, Manily ve spárech světla a Matky Johany od Andělů. A opět jsem nelitoval – z manga filmů mám pořádně nakoukaného jenom Mijazakiho a bylo moc příjemné ujistit se, že není jediný, kdo tohle médium umí dát do služeb osobité fantazie a netradičního pohledu na mezilidské vztahy, zde hlavně na vztah učitel-žák (místo klasické dvojice dokonalého mistra a postupně se zdokonalujícího studenta tu máme dva outsidery, kteří se na cestě za neustálého hašteření nevědomky podpírají navzájem). Pozoruhodné je už i jen rozložení děje mezi lidským a „příšeřím“ světem – kluk se po raném traumatickém zážitku ponoří do fantazií a prožije v nich celé dětství, teprve na prahu dospělosti zase začne brát na vědomí realitu, pohádkové království jí musí ustoupit, ale kluk si z něj zároveň přináší sílu, díky níž dokáže skutečnost unést… To není vůbec hloupě vymyšlený rámec, ve kterém se navíc odehrávají věci zábavné, poetické i přitažlivě akční a zároveň nenásilně výchovné. Jako rodinný program můžu vřele doporučit. (05.08.2016)

Tak předně moje favoritka Aoi tu měla nezvyklou dabovací roli, ale zhostila se jí excelentně, Ren (Kyuuta) v jejím provedení měl neskutečný náboj. Začátek filmu působí sice dost dětským dojmem, ale postupně se v této pohádce dopracujeme i k vážným tématům typu přátelství, odhodlání, oddanosti či temné stránky lidského srdce, romantická linka samozřejmě nechybí. S výjimkou závěru by se dalo říci, že při přebíhání mezi dvěma světy (lidský a příšerový) se střídá komediální a dramatická část příběhu, ač jako všude, i zde se najdou výjimky. Hudba není vůbec špatná, animace působivá, takže pokud to celé shrnu, kvalitní animáč jež dokáže nejen dobře pobavit. (30.09.2017)

Zase jedna krásná ukázka japonské animace, kdy na první pohled máte pocit, že se jedná jen o něco, co navazuje na klasické fantasy příběhy o Opičím králi, ale ve skutečnosti se jedná spíše o film, který si bere to nejlepší z akční školy a přenáší to do roviny, kde je to přístupné dětem. Přesto dovede vyjádřit silné emoce. (27.06.2016)

Fantaskní středověký svět příšer "za zdmi" soudobého Tokia zůstává z majoritní části neprozkoumán, takže musíme akceptovat, že o něj vůbec nejde. To důležité představuje dospívání (resp. dospění) osiřelého frackovitého kluka a nepodlehnutí temnotě osamění či jinakosti - pomocí silné vůle, výcviku, přátel, nalezením místa na slunci. Na akci se netěšte (i když závěrečná velkolepá velryba pod ulicemi metropole stojí za to), rozvážné anime se více zaobírá hlubšími "existencionálními" aspekty lidské duše; zároveň však rozehrává vtipnou báchorku o vzájemném, až rodičovském sblížení hádavého učedníka s nabručeným, prostopášným, cholerickým mistrem. (18.10.2016)