Neznáme dejiny Spojených štátov

Na spanilou jízdu kritického myšlení se Stone příliš často uchyluje k domněnkám a zjednodušení, přesto však rámec díla přesahuje 90% copypastové dokumentární historické produkce. Je zajímavé sledovat, jak kriticky smýšlející dokumentarista na naší veřejnoprávní televizi najednou netočí dokument, ale autorský esej, který musí být pro jistotu vysílán v nejvypečenější časy. O co šťavnatější je obsah, pohříchu často podtrhává nohy časová osa narativní formy, která vždy odvypráví ucelenou linii a pak se v čase vrací k jiné, paralelně probíhající. Neustále se tak překrývá antidatace událostí ve vztahu k dynamicky se měnícím ambivalentním postojům jednotlivých aktérů, což čitelnost vývoje jejich osobnosti a smýšlení zrovna neulehčuje. To však nemůže anihilovat fakt, že Americké století je povinná četba jak vyšitá. (17.09.2014)

Po těch několika tiskovkách a diskuzích, na kterých jsem za poslední dny měla příležitost vidět Olivera Stona, musím říct, že na mě nepůsobí jako demagog, ale jako člověk, který chce, aby lidé přemýšleli a nepřijímali automaticky to, co jim je předkládáno. A takovým způsobem by se mělo přistupovat i k tomuto dokumentu. Nesnažte se ho automaticky brát jako absolutní pravdu a nevíte-li toho moc o politice Spojených států od druhé světové války po současnost, zkuste si pustit ještě nějaký ten tradičnější dokument, který USA prezentuje jako vůdce světového míru. Stonův pohled je totiž vyhraněný, alternativní. Což ale neznamená, že nepravdivý. Fakta si podle svých slov nechával ověřovat ze dvou nezávislých zdrojů a jako student politologie musím hodnotit výběr lidí, které se v jednotlivých epizodách rozhodl citovat, nesmírně kladně, protože se všeobecně jedná o významné akademiky. Nicméně víte, jak to chodí. Mít správnou statistiku a vykládat ji správně jsou dvě naprosto odlišné věci. (07.07.2013)

Nelze hodnotit jinak než plným počtem, přestože jsem se snažila být při hodnocení seriálu kritická. Všechny, které zajímá politika, zvláště mezinárodní, Stoneovo Desatero pravděpodobně nadchne jako mně. Shlédla jsem všech 10 dílů a nenašla demagogii ani manipulaci, tak časté v převážné většině dnešních médií. Pouze fakta a souvislosti. Kompletní historie americké politiky za posledních 80 let, její vliv na samotné Američany i na zbytek světa. Závěrem bych ráda připomněla Voltairův citát z 18. století, který se objevuje v posledním díle o éře teroru - "Ti, kteří vás nutí věřit nesmyslům, vás jednou budou nutit páchat zvěrstva." - Pamatujte na to vždy, když budete pročítat noviny či sledovat televizi. (01.09.2014)

"Desatoro faktov", ktoré by sa mali povinne prezentovať počas výučby na hodinách dejepisu už tak unudenej, zhúlenej, touto dobou dostatočne zdegenerovanej generácii teenagerov, ktorá pomaly ale isto nepozná históriu Slovenska, nie to ešte politickej situácie z pred 70 rokov. Bohužiaľ ale, práve táto "dávna" minulosť tvorila dnešnú prítomnosť. "Boh žehnaj Amerike", ktorá náš nezadržateľne vedie do záhuby. (30.10.2015)

Seriály s větším počtem dílů mají jednu nevýhodu: když se mi prvních několik dílů nelíbí, dalšími již nehodlám ztrácet čas. Z boje amerických marxistů se sovětskými marxisty, zachyceného očima neomarxisty, jsem vydržel první díl a polovic druhého. Líčení boje amerických dobrovolníků proti frankistům, zde samozřejmě označovaných jako fašisté, ve španělské občanské válce bylo vskutku dojemné. Nejeden marxista jistě uronil slzu, jak byla tehdy pošlapána satanská trojice rovnosti, volnosti a bratrství. Není divu, že si Roosevelt se Stalinem rozuměli jak bratři (nejspíš lóžoví), když se Rooseveltův viceprezident ve svých projevech proti imperialismu odvolával na odkaz francouzské a říjnové revoluce. Proto byl také jedním z výsledků druhé světové války postupné odstranění kolonií zejména v Africe. Do jakého stavu prosperující kolonie upadly po odchodu imperialistů jsme dnes svědky – černoši se vrátili na úroveň primitivních kmenů, z níž se je zlý imperialisté snažili pozvednout, s tím rozdílem, že tentokrát nemávají oštěpy, ale samopaly. Jednou z mála kladných stránek dokumentu je, že s neskrývaným obdivem ukazuje, jak se Američané bili a bijí za rovnost, volnost a bratrství, rozumějte za demokracii. Nevermore. (03.09.2014)