Prekliatie žltozeleného škorpióna

Opravdu nemám nic, co bych mohl vytknout. Všechna ta Allenova těkavost je jednoduše geniální ("I hate her just like I hate that German chancellor with the moustache."). :) Vzájemné provokace s Helen Hunt jsou neskutečně vtipné! Myslím, že jsem jeden z lidí, co přichází filmům Woodyho Allena (i samotnému Woodymu) na chuť. :) (15.09.2006)

Dalo by se říct, že je pro mě The Curse of the Jade Scorpion něco podobného, jako Woodyho starší snímek Sleeper. Dialogy mě rozesmály jen některé, ale když je vidím napsané, tak mě baví všechny. A proč tedy dávám tomuto filmu plný počet, když jsem Spáči udělil jen tři hvězdy? První rozdíl je v castingu, který zde je opravdu parádní a všichni herci hrají tak nějak civilně, ale druhý a pro mě zřejmě nejpodstatnější rozdíl je ten, že u tohoto filmu jsem opravdu čekal s napětím, jak příběh bude pokračovat, co se stane, kdy se na vše přijde, jak se na to přijde… Zkrátka Woody (či spíše jeho castingová ředitelka) dal(a) dohromady jedno z nejlepších obsazení, které kdy jakýkoli Allenův snímek měl (speciálně musím pochválit Helen a "femma fatale" Charlize), Woody vsadil na žánr noir a sázka mu vyšla. A ten konec… Pro Allena docela netypické. Zkrátka a dobře - po docela dlouhé době můj další plný počet pro tohoto neurotika, který miluje New York. (08.01.2013)

Řečeno raperskou terminologií Woody k stáru už tolik nedává. Přesto je umanuté opakování motivů, protředí a hrdinů paradoxně spíš pozitivním jevem - činí to jeho filmy nepokrytě "allenovskými" a i průměrný Allen je pořád lepší než většina ostatního. Škorpión je jako celek aluzí na Allenovy oblíbené filmy noir a obsahuje další reference: na výtvarné umění ("Našel jsem toho Picassa, ale byla to fuška, dvě hodiny jsem hledal nos."), na Woodyho vlastní dílo (Charlize Theron hraje ženu kterou (jak Woody napsal v jedné ze svých povídek) "by člověk z postele nevyhodil" - což se nakonec paradoxně stane). Jsou to prostě spíš detaily než celek, co člověka potěší (například hrátky s narativem - Woody na oslavě říká, že nejlepší by bylo kdyby jako detektiv honil sám sebe a myslí to jako vtip - nakonec se ale přesně tohle stane...). Krom výrazných detailů a zmíněné "allenovštiny" drží film také herecký "allenovský" výkon Woody Allena. Obecně platí, že Allenovy filmy ve kterých Woody nehraje potřebují k úspěchu daleko větší kvalitu než ty ve kterých se objevuje... (25.01.2008)

Je to pouze stylová hříčka,ovšem natolik zábavná a prošpikovaná typicky allenovskými proprietami,že to nakonec vůbec nevadí.Slabší příběh je jen zástěrka pro rozehrání skvěle napsaných dialogů,které si zvláště Helen Hunt s grácií vychutnává a člověk pak zapomene jak na nedotaženou zápletku s loupežemi tak na nevyužité vedlejší postavy.Protože tahle komediální pocta klasickým noirovkám má své neodbytné kouzlo. 80 % (15.09.2012)

Tolik (a tak moc) vtipných urážek v jednom filmu... To je skoro k neuvěření. Stejně jako Woody Allen v roli živoucího magnetu na ženy (především tedy na sekretářky a servírky). Prokletí žlutozeleného škorpióna patří k těm snímkům, které mě baví od začátku do konce, a i když v jednom kuse smíchy neřvu, směju nebo usmívám se permanentně. Může za to i překrásná Helen Hunt, výborná hudba a David Ogden Stiers v roli proradného hypnotizéra. Pět nezhypnotizovaných hvězd. (12.03.2013)