Brazil
Brazil
Réžia:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrajú:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)
(viac)Recenzie (561)
Ani nevím jak film ohodnotit hvězdičkově, tohle na mně asi bylo moc... film mne jaxi totálně minul... škoda... nápad to byl bezesporu zajímavý ()
Poměrně náročné. Být to o těch 20 minut kratčí tak dám 100%. ()
Gilliam má osobitý styl a netvoří filmy tak, aby se líbily všem. Je to opravdu umělec a nikoliv řemeslník. Brazil dle mého spojuje nejlépe jeho martnotratné výbuchy vizuální kreativity s propracovaným scénářem (pomáhal Tom Stoppard). V totalitní společnosti můžete (a) nemít žádné sny (díky tomuto Češi prožili šťastně fašismus a komunismus - nahradili snění pivem a sexem) (b) realizovat své sny díky totalitě (Jack a jeho práce) nebo v boji proti totalitě (Harry) (c) držet své sny pod pokličkou, zatímco na povrchu platí: Držet hubu a krok! Sam bohužel své sny pustil ze řetězu. A to se trestá. ()
Co takhle trochu nekrofilie ? :D ()
Takovéto filmy se už dnes netočí. Terry Gilliam prostě kašle na diváka, na nějakou stravitelnost. Natočí si to jak on chce a ostatní mu jsou zcela u zadku...ať se s tím poperou jak chtějí. Druhá polovina už je čistá halucinace. Nevím, jestli zrovna paralela s 1984, možná z toho ta totalita chvilkama vyčnívá, ale vládne tomu touha po něčem alespoň trochu hmatatelném, po něčem co má cenu. A to v té společnosti fakt ztělesňuje jedině tak Harry Tuttle. 70% ()
Uletené a bizarné niečo. Ale čo? Ako komédia sa to tvári, ale vtipné či dokonca zábavné to nie je. Tvári sa to ako sci-fi, ale od neho to má daleko, skôr také retro a divné fantasy. Filmu vládne antilogika a už spomenutá bizardnosť, ktorú vo filme priam neznášam. A ani spracovanie nie je silnou stránkou filmu. Hodnotenie: 30% ()
Gilliamovy filmy jsou hořké a opojné. Šílená fantasmagorie, která člověka nakonec dostrká do kouta, aby pochopil, že se kouká na realitu. Dneska už by to takhle nenatočil a je dobře, že to nenatočil až dneska. Ne že by se mi jeho pozdější filmy nelíbily, naopak. Ale zkrátka buď už ty jeho vize nejsou tak divoké, nebo je dokáže krotit, nebo ho krotí někdo jiný. A nebo je prostě jenom starší. To je asi taky normální, že se člověk klidní, když stárne. Ale zpět k té nechutné realitě, co na vás čumí z potrubí. Pravda nejen v tom, že šílená fantasmagorie je nejpřiléhavějším obrazem totalitního režimu, ale taky v tom vyšťourání hluboko skrývaných nectností (co máme v sobě my, ne "oni") a fláknutí s nimi na světlo boží. A pak ta marnost počínání, když chce člověk proti tomu něco dělat...ach! ()
Smíchejte Orwellovo 1984, k tomu přidejte trochu absurdit z Kafky a na závěr dejte trochu toho monthypythonovského humoru. A vyjde vám Brazil od Terryho Gilliama. Pokud Gilliamovu tvorbu trochu znáte, tak jistě víte, že vás čeká plno absurdit, halucinogenních snů, bizardních postav atd. Zpočátku (a možná vlastně i po celý film) bude mít divák zmatek a nebude vědět, na co se vlastně dívá a o co tu sakra jde. Pokud vám ale svět Brazilu přiroste k srdci, myslím, že budete patřičně odměněni. Brazil má ukázat absurditu různých úředních pravidel, byrokracie a také výdobytků moderní společnosti. A právě před tím zároveň varuje, jelikož toto všechno může snadno člověka omezit na osobní svobodě (projevu, soukromí, vlastnictví atd.). Pokud znáte Orwellovo 1984, nebo jste četli něco od Kafky a sedlo vám to, nejspíše vám sedne i Brazil. Je to v zásadě dost podobné (hlavně dějově s 1984, i když jsou zde určité odlišnosti, ale hlavní linie je dost podobná). Celé to umocňoval ten humor, kterému jsem se ale spíš nesmál, ale vyvolával ve mě zvláštní, těžko popsatelné pocity. Vlastně ani nevím, co bych vytknul tomuto počinu. Vizuálně je krásný, propracovanost fiktivního světe (kde byste žít rozhodně nechtěli), hudba a herecké výkony rovněž (Robert De Niro odvádí na tak malém prostoru neuvěřitelnou práci). Přesto mě něco nutí mu dát ,,jen 4 hvězdičky" místo pěti, ač bych hrozně rád. Možná snad proto, že dějově je trošku slabší, chybí mu nějaká větší gradace (ta se ale solidně dožene od druhé části filmu). Pochopím jedince, kterým se film nelíbil a hodnotí ho nižším počtem. Brazil rozhodně není pro každého, je divácky náročnější (ne každému se bude líbit tento fiktivní svět) a nenachází v tom uměleckou krásu pesimistické vize budoucnosti. Na mě to ale fungovalo. 8/10 ()
Gilliamovy absurdní nápady spolu s vedlejšími postavami jsou zde jako vždy geniální. Chyba ovšem je, že si na tom celej film zakládá a jen tím se snaží pobavit diváka. Brazil po celou dobu pokulhává nudným, roztahaným dějem a hlavní postavy mě zrovna taky nijak zvlášť nenadchly. Narozdíl od o dost lepšího Dobrodružství barona Prášila, je tohle docela slabota. ()
Až příliš přeplácané a překombinované. Ohromí typicky Gilliamovská poetika a tím pádem nápadité zpracování. Myšlenkově to bohužel není nic moc originální, ale pointa dokáže překvapit. ()
Ťažko strávitelný snímok pre radového diváka, ale pre náročnejších jasná voľba. Film zamotá hlavu asi každému. Ja mám z filmu taktiež množstvo podivných pocitov, dobrých aj zlých. Brazil je úchylnosť a genialita Terryho Gilliama, ktorá sa nedá len tak hneť pochopiť a verím tomu, že mnohí to vypali počas sledovania filmu. Ja som v tom videl kus kvalitnej filmárčiny, množstvo podivných, ale originálnych nápadov, skvelých hercov, moc dobrú kameru a hudbu. Film má zaujímavé postavy, pobavili ma napr. dvaja opravári v červenom s dlhými šiltovkami, ale je tu viacej scén, kde režisér zasadil humor, ktorý sa môže zdať nevhodný danej situácii. Každopádne je to originálne a jedinečné, aj keď dej sa mi úplne nepozdával. Objavil sa taktiež chaos a nuda či zbytočnejšie dialógy. Ja som dlho nič podobné nevidel a asi ani neuvidím. Ťažko sa to hodnotí, ale určite je to nadpriemerná a nezabudnuteľná záležitosť.75% ()
Po hodině čehosi, co mi nešlo na rozum jsem to vypnul a šel s klidným svědomím spát. ()
Bez větších průtahů odpad!, nezábavné, nepochopitelné .... ()
Neviem kto na tom čo nepochopil. Len to bolo jednoducho dosť nudné. Ale zato musím vyzdvihnúť úžasnú výpravu, ktorej námet predpokladám že našiel Gilliam aj v jeho neskoršom ( o mnoho lepšom) projekte 12 opíc. Niektoré scény vydarené, dokonca aj vtipné. Vykreslenie systému sa mi tiež páčilo. Len jednoducho tomu dačo chýbalo. Dáka šťava, impulz ktorý by ma viac pripútal ku stoličke. Možno samotný námet úradníkov a ich papierovačky, podpisovačky a pod. blbosti ma privádzali do šialenstva a spáánku. Rozhodne "1984" bol čo sa týka týchto drobností oveľa lepší. A celok sa predsa skladá z drobností. Aj keď táá výprava tu bola úžasná. Film som dopozeral na 5 krát!!!!! ()
Historie jména hrdiny z filmu Brazil - Harry Tuttle http://www.codinghorror.com/blog/2011/02/the-importance-of-net-neutrality.html . ()
Drobné výhrady by boli. Kafkov svet očami Gilliama. Čo dodať. Výborné. ()
Konečně jsem si doplnil tenhle zásadní rest a obratem si ho mezi Gilliamovými filmy řadím na druhé až třetí místo za Krále rybáře a po bok Dvanácti opic – ty jsou sice přístupnější, ale Brazil je o to gilliamovštější, hravě mrazivá steampunková depka rozkročená mj. mezi Orwellem, Kafkou a Barbarellou ve slušivě velkovýpravném kabátě se spoustou hadic a hadiček, která funguje jako vizuální orgie, fantasmagorický akční biják, veselá balada o touze po svobodě i chmurné civilizační podobenství. ()
Myslím že už to žijeme... ()
Vizuálně skutečně velmi působivý film. Z příběhu by měl radost určitě George Orwell, mě na tom ovšem něco vadí, proto jen čtyři hvězdičky. I přesto je povinností každého filmového fanouška Brazil vidět, jedná se o skutečně nevšední divácký zážitek. ()
Súvisiace novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (viac)
Vize futuristické totality, jak si myslí snad téměř všichni? Nebo taková skrytá alegorie na anglickou vládu v čele se "Železnou lady"? Jestli mě tu něco fascinuje, tak to je ta mnohovýznamovost - už po prvním shlédnutí jsem objevil mnoho výtečných narážek a myšlenka snímku mě natolik chytla, že jsem si po čtyřech dnech od první projekce pustil snímek znovu. Pochopil jsem ho ještě lépe a nevěděl jsem, co mám obdivovat dříve. Jestli to, doslova myšlené nastavené zrcadlo shnilým diktátorským duším (dám ruku do ohně, že takhle se cítil třeba "ocelový muž" Džugašvili po katyňském masakru), metaforická ukázka boje s démonem totality (sice koncipováno jako pocta Kurosawovi, ovšem i pokud třeba tohoto japonského tvůrce neznáte, určitě si tam něco najdete, především když jste pamětníci – myslím si, že takhle se Čechoslováci a ostatní satelitní státy cítily), varování následujícím generacím, že se to takhle může znova zvrhnout... Terry Gilliam svým počinem připomíná konání neznámého odvážlivce, který se postavil na náměstí Ťjanmen proti čínským tankům při peginském masakru během léta 1989. Rozdíl vidím akorát v tom, že pan režisér dokonce vztyčil prst směrem k této zvůli a klukovsky se jim vysmívá. Právě humor považuji za další z deviz díla - sice jsem si říkal, že u jeho filmů se musím rozloučit s vtípky a'la Monty Python, nicméně mě potěšilo, že na svá nejlepší léta nezapomněl a dodal do svého počinu i hlášky či situace, které jakoby vypadly z oka králům britského humoru (za nejlepší vtip dle mého názoru považuji ten s psacím strojem) – mimochodem, také jste si všimli narážky na Grahama Chapmana? Srovnávat s Orwellovým "1984" bych moc nechtěl, ale i když o něm vím jen z doslechu, nemyslím si, že by si oba filmy byly až tak podobné - jen možná ta základní idea, jenomže tu si Terry pojal po svém a dokonce sem dle mého zdání přidal i něco z Metropolisu (třeba budovy, zaktualizovaná myšlenka a poměry). Atmosféra mi připadala velmi dobře zvládnutá, ta syrovost toho systému byla z filmu cítit. Pochvalu si zaslouží i casting – z celého filmu mi jako nejlepší přišla postava Jacka, kterého neodolatelně ztvárnil Michael "It's" Palin. Rozhodně bych jej nikdy do tak negativně laděné role netipoval (na druhou stranu se sluší připomenout, kdo že je autorem slavné věty "Nobody expects the Spanish inqusition"). Potěší také, byť jen v miniaturní roli, Gorden Kaye - neboli René Artois ze sitcomu "Haló, haló!". Tento počin je učebnicovým inteligentním sci-fi a ukazuje, že tento žánr jde zpracovat i bez prvoplánových efektů a'la Matrix, na moji oblíbenou 2001: Vesmírnou odysseu to rozhodně nemá, ale s takovým Solaris, Planetou opic nebo Metropolis se film může v klidu srovnávat, ostatně má také našlápnuto k zařazení mezi deset nejlepších filmů - ale to za mě vyřeší jen čas, nebo třetí shlédnutí. Ale už po tom druhém nemohu přiznat méně než pět hvězd a kdyby už se mi žádný další Gilliam neměl nikdy líbit, budu navždy rád, že jsem minimálně tohoto pochopil. (Původně psáno pro studijní účely.) () (menej) (viac)