Tom na farme

Pocitová žánrovka kladúca dôraz na šifrovanú psychológiu postáv, účelnú izolovanosť fikčného sveta a silu provokatívnych náznakov. Hľadať v tom vnútornú logiku či zmysluplné motivácie je celkom zbytočné, kedže sa jedná o záležitosť pudovú a teda racionalitu zámerne odopierajúcu. "Tom à la ferme" považujem skôr za dômyselnú hru s divákom, kedy sa nad jednotlivými výstupmi musí aktívne premýšľať, spájať ich do prípadných súvislostí a širších významových rámcov a predovšetkým pristúpiť na striktné pravidlá fráze "takmer nič nie je také jednoduché ako to na počiatku vyzerá". Táto čisto ponurá, prevažne depresívna a prejavom utlmená poloha je na Dolanovi zaujímavá a to či už na plátne alebo spoza neho... (17.07.2014)

Xavíkovu sofistikovanou tvorbu lze prakticky rozdělit do dvou skupin: 1) extravagantní; 2) seriózní. Přičemž snímek Tom na farmě je prvním impulzem Dolanova koketování s druhou alternativou, tedy vážným dramatem, v němž experimentuje, jestli se jeho signifikantní rukopis obejde bez nekonvenčních metod vyprávění a kreativního exhibicionismu. Vytváří se zde tak jistá kontraproduktivní ambivalence, která divákům na pohárcích jejich filmového jazýčku zanechá nechutně hořkou pachuť. Pojetí jako takový je až neuvěřitelně syrový a chladnokrevný, a jeho pochmurná atmosféra je neskutečně deprimující, až skoro nahání husí kůži - přičemž závěrečný 'Hitchcockovský antiklimax' ve finále vyšumí do ztracena. Xavík zde zkrátka mrhá svým jedinečným talentem a to je nesmírná škoda. (06.07.2020)

Dolanovi se výborně podařilo přenést autentickou atmosféru, perfektní vizuální i hudební zpracování ze svých předchozích snímků, zbytek ovšem zůstal kdesi v minulosti. Snímek plný nelogických situací, absurdních postav, šílených zmatků a "proč" v hlavě diváka. Ty šílené psychologické pochody jsem asi nestíhala a vysvětlení "chovám se divně, protože mi umřel milenec" mě moc nebaví. (09.07.2014)

Psychologické drama s thrillerovým nádechem. 1) Atmosféra byla výborná stejně jako herci._____ 2) Hlavní postava mi přišla poněkud na hlavu padlá. Jako by se nám mladý Dolan snažil něco hlubokého říci, ale zatím to neuměl vyslovit. píše komentátor Jindrusa._____ 3) 24letý Xavier Dolan je spiritus agens díla - spolu s autorem knižní předlohy Michelem Marcem Bouchardem napsal scénář, film režíroval, zahrál si hlavní roli, podílel se na produkci, film sestříhal, navrhl kostýmy, zrežíroval si dabing, napsal i anglické titulky a nazpíval píseň Pleurs dans la pluie._____ 4) Spoiler. Své postavy definuje režisér takto: Tom, guilt tripped by the death of his lover, whom he sees in Francis, I think wants to subscribe to that abuse because he feels he deserves to be punished. This grieving process will help Tom redefine who he is. A ještě jeden postřeh: It´s about understanding people. Tom is a wounded animal and Francis is another sort of wounded animal. Francis has been alone his entire life, has known nothing but the farm. He´s the man of the house, works the land all day. He´s not been looked at for years. Tom is equally wounded, from the city, where you find similar loneliness – where it´s not the same, you don´t feel it the same way, but it can be just as striking. (24.12.2014)

Dolan sa pokúsil skĺbiť drámu s niečím ešte ponurejším, depresívnejším. Tajomno a stúpajúce napätie na vás dýchnu okamžite, no samotný príbeh negraduje, vyjasnenie faktov sa črtá iba veľmi pomaly. Akoby sa všetky postavy nadýchli aby niečo povedali, a nikto vlastne nič nepovedal. Nakoniec z tých všetkých náznakov a veľavravných pohľadov zasadených do zaujímavého prostredia nevznikne niečo celistvé. Na chlapec s chlapcom tému som už od Xaviera zvyknutá a dokonca nemám nič proti tomu, že ju recykluje znovu a znovu, ak to robí dobre. V Tomovi sa akosi nechal uniesť a popri krásnej hudbe a bezchybnom strihu zabudol, že mu nevidíme do hlavy a jeho myšlienkové pochody nie sú vždy jasné. Ale verím, že si to našlo/nájde svojich divákov. (15.03.2017)