Strach a hnus v Las Vegas

Strašlivě šílené cosi (pravděpodobně film), co k mé velké radosti není ódou na drogy, ale co pod neskutečným nánosem existujících i neexistujících halucinogenů ukrývá trpkou zprávu o stavu americké společnosti (kvůli níž to vše Terry Gilliam ostatně také spolunapsal a režíroval). Ovšem dlouho jsem musel čekat, až budu mít na Strach a hnus v Las Vegas tu správnou náladu, protože je to tak sugestivně natočené, že mě vždy nejpozději po 15 minutách začala bolet hlava a zachraňovalo mě tlačítko STOP. (22.07.2018)

Tak tu som úplne mimo, drogy som nikdy nebral a ani po nich netúžim, rovnako ako ma nezaujímajú vízie feťákov. Ale natočil to Gilliam a svojim originálnym vizuálom trochu tú nudu pre mňa spestril. Film vo mne vyvolal strach a hnus, ale to bol určite Gilliamov zvrátený undergroundový zámer. Či sa do toho ešte niekedy pustím, netuším, drogy som ale medzičasom brať nezačal, takže to asi nebude mať význam. VIDENÉ ZNOVA 4/2018: Predsa len tento úchylný film čítam na druh krát viac medzi riadkami a dáva mi to zmysel. Možno ale nie všetkých zaujíma kritika/paródia kvetinových detí v období, kedy už nemalo zmysel bojovať ďalej. Spoločnosť už definitívne zdegenerovala a mierne prestarnutí hipisáci s ňou. (05.06.2007)

Začal bych pleškou Johnny Deppa, která mně neobyčejně lezla na nervy. Naštěstí valnou většinu filmu byla zakrytá štylovým kloboučkem. To je asi z negativních dojmů z filmu vše. Terry Gilliam tvoří zvláštní filmy a většinou nevhodné pro mě. Tento film je však velkou vyjímkou, protože se mi velmi líbil. Všeobecně filmy o drogách u mě sklízí většinou pozitivní ovace. Myslím, že Johhny Depp i Benicio Del Toro, hráli přesně to, co po nich bylo vyžadováno a hráli to dokonale. Bláznivá jízda napříč Vegas v neustálém drogovém opojení. Myslím, že čím víc má člověk drogových zkušeností a hlavně čím dal si troufl zajít, tak tím víc bude film obdivovat. Osobně si myslím, že všechny stavy zúčastněných byly vykresleny s velkou přesností. Já jakožto člověk, který má určité hranice, které by nepřekročil to vidím, tak na 4*. Pěkný hudební soundtrack a spousta srandy mě v mém hodnocení jen utvrzuje. Já se bavil a nebojím se film doporučit, i když je trochu jiný, nemá hranice a dovolí si zajít kamkoliv. (20.07.2011)

Co k tomu napsat. Je to strašně zvláštní snímek (co bychom také od Gilliama čekali?) s podivnou výpravou, uhozeným příběhem a zřejmě nejsjetějšími antihrdinami v dějinách filmu. Depp a Del Toro měli za svou kariéru již hodně rozporuplných a svérázných postav, ale žádná z nich rozhodně není tak specifická a šílená jako zde přítomní Raoul Duke a Dr. Gonzo, kteří se bez debat stali drogovými titány filmového průmyslu. A právě jim dvěma může Gilliam děkovat za to, že je jeho "poučný a hlubokomyslný" projekt alespoň zčásti koukatelný a místy zábavný- jejich herecké kreace jsou totiž nezapomenutelné, ať už jsou sebevíc přehnané a nevěrohodné. Jinak je to pouze afektovaná honba za stylovostí, které ale schází kvalitní zápletka a skutečné emoce. ... S odřenýma ušima za 3*. (05.07.2013)

Všechno špatně. Mám rád divné filmy a mám rád i Terryho, ale na tomhle jsem nenašel nic. Příběh? Prakticky žádný, film se "fláká od rohu k dalšímu rohu", černý humor (který miluju a který tady podle obsahu měl být) mě nijak neoslovil (opravdu jsem se během filmu zasmál maximálně jednou a to už ani nevím čemu) a film mě neuvěřitelně nudil. Jediné pozitivum zde byli herci. Od těch hlavních (tradičně skvělý Depp, i když i on měl už mnohem, mnohem lepší role) až přes epizodní roličky (Ricci, Diaz). Věřím tomu, že takhle nějak to vypadá, když jste "sjetej", ale to já nevím, v životě jsem neměl ani trávu (možná proto nemůžu docenit tenhle film?) Už dlouho mi dvě hodiny nepřipadaly jako čtyři (cože, to uběhlo jen pět minut?) Nevěřím tomu, že bych tohle chtěl někdy vidět znovu - 40 %. (28.09.2011)