Star Trek IX: Vzbura

Vzpoura je dobrá seriálová epizoda s lepším rozpočtem. Tam kde se tedy ubralo na zajímavější zápletce, člověk dostane tradiční Roddenberryho ST filozofické pozadí, které se z restartu naprosto vypařilo. A už sehranou posádku, která dohromady působí velmi přirozeně. Triková úroveň se opět i dnes drží sakra vysoko a průlety mlhovinou jsou krásnou podívanou. O exteriérech ani nemluvě. -"Have you ever experienced, a perfect moment in time?" -"A perfect moment?" -"When time seemed to stop and you could almost live, in that moment." -"Seeing my home planet from space, for the first time." (19.11.2012)

Ani nevím proč jsem se tomuto celovečeráku vcelku dlouho vyhýbal, ale vlastně to teď přišlo vhod. Na Star Trek: Discovery jsem po dvou řadách zanevřel a další řada Picarda bude až za pár měsíců, takže je správná doba pro doplnění mezer. Jakožto staromil musím konstatovat, že i když je Vzpoura veskrze průměrný film s televizní výpravou, pořád dokáže díky té milé naivitě zabrnkat na nostalgickou notu a vyvolat úsměv na tváři. Tentokrát se zlehka nakousne téma dlouhověkosti a ne vždy férových praktik uvnitř federace, ale na celovečerák je to strašlivě málo. Romantické jiskření mezi Picardem a Ankou bylo ok, ale jinak se moc s ostatními postavami nepracovalo. Ono je to ale těžké. Máte film plný postav, které díky seriálu velmi dobře znáte, jenže všem se prostě věnovat nejde. Na druhé shlédnutí, to ale v budoucnu moc nevidím. (16.10.2021)

Souhlasím s tím, že tento film, velmi a silně (což mi nevadí) připomíná nějaký ten dvoudíl z TNG a působí (opět, nevadí) docela televizně. Možná, až poněkud levně na kinofilm. ST V, by mohl vyprávěti, heh. V podstatě volné pokr. 4.dílu, 3.s., ´´Kdo pozoruje pozorovatele´´. Ne, že by Goldsmithova hudba nebyla v předchozím filmu nadprůměrná, ale já mnohem více žeru ost ze ST IX. Pěkných 3,5. Kryton to vystihl. (12.05.2020)

z určité perspektivy jde o ten nejlepší z doposud natočených filmů podle Star Treku. má své víceméně zjevné dílčí nedostatky, ale to na jeho celkovém kouzlu mnoho neubírá. předně chci pochválit Jerryho Goldsmitha za zkomponování nádherné hudby, která v každém okamžiku, kdy zaznívá, velmi přiléhavě doplňuje děj a umocňuje některé citově silné momenty. film postrádá velkolepost mnoha áčkových sci-fi i nejúspěšnějších předchůdců ze startrekové série. atypické je přitom prostředí i námět. Vzpoura se z velké části odehrává v přírodních exteriérech a řeší velmi vyostřené etické dilema, čili ubírá se přesně v tomtéž duchu, který dal vzniknout těm nejlepším televizním epizodám Původního seriálu i Nové generace. nejde vlastně o nic jiného, než o opětovné pokoušení Základní směrnice (Prime Directive), tedy fundamentální filozofické teze Star Treku, která ukládá ctít různorodost kultur a jejich svrchovanost za každou cenu. téma však dosud nikdy nebylo zpracováno s podobným nasazením, odvahou k extrémům, schopností promlouvat a oslovovat. formou přiléhavé alegorie připomene genocidy páchané jak v minulosti při honbě za nerostným bohatstvím a teritoriální expanzi, tak de facto do současných dní na domorodých národech a kulturách třetího světa zde na Zemi. a přesně to je jeho účel; tedy kromě vybudování působivé a ohromující formy, která vznešené postoje nese a dovoluje jim zasahovat a dojímat tolik diváků. Na svou dobu nabízí relativně velké množství nejmodernějších vizuálních a jiných speciálních efektů, což samo o sobě postačuje rozehnat nemístné stížnosti některých dobových kritiků, podle nichž má film blíže televizní obrazovce, nežli stříbrnému plátnu. pokud přeci, pak svým tématem, jak jsem psal výše, a orientací konfliktu na novou mimozemskou civilizaci ve vzdálených hlubinách kosmu, namísto obvyklejší záchrany lidstva a Země před ohrožením nebo věčných bojů s Klingony či Romulany. poučení diváci mohou považovat za velmi troufalý krok fakt, že lidstvo, respektive Spojená federace planet, jíž jsou lidé součástí, ve filmu výjimečně působí jako nepřátelský element a roddenberryovská utopie se tím zprvu zdánlivě rozkládá. od toho má však film své hrdiny, aby situaci napravili a tím vlastně i obnovili ducha Star Treku. jedním z velkých kladů je neobvykle velké množství typického humoru, ačkoliv oproti jiným startrekovým filmům nejsou humorná odlehčení vždy nejlépe zakomponovaná do poetiky filmu. se v žádném případě nesnaží být sci-fi trhákem roku a ani se tak netváří, možná právě proto na mě tak působí. (14.08.2012)

Další Star Treková pohádka pro děti a mládež. Některé telenovelické dialogy byly vskutku děsivé, vše navíc podbarveno úlisně slizkou cajdákovitou hudbou. Picardův flirt s přepudrovanou, zmalovanou a vyčesanou emzáckou duchovní vůdkyní jehovisticky idealistické planetární kolonie byl kulervoucí. A opět zpracování některých scén takovým způsobem, jako by se to točilo o dvě dekády dříve, anebo coby TV inscenace. Po relativně zdařilé dvojce nechápu. Ale jako film před spaním, když nemáte žádný jiný zrovna po ruce a máte smířlivou náladu, to celkem lze. (02.03.2013)