Očista

Antti Jokinen je moje velké dubnové překvapení z Finska. Jeho snad druhý film a tak intenzivní zážitek, který se mnou docela solidně zacloumal. Mimo jiné na mě silně zapůsobila skvělá a neznámá Laura Birn, která hrála mladou Aliide, zmítanou neopětovanou láskou, ale kde v konečné fázi přichází smíření nejen se sebou, ale i s minulostí. Hodně, hodně silné drama, nehnula jsem se ani na minutu od obrazovky a je jen škoda, že v těch nejsilnějších momentech se až moc tlačilo na pilu, jinak je to ale stejně silná čtyřka a já Puhdistus určitě doporučuju .- Po čtrnácti dnech jsem se rozhodla, že zvednu hodnocení, protože to jsou přesně ty ojedinělé filmy, které dlouho utkví v paměti a takových je opravdu málo. 90% (08.04.2013)

História žien dlhé roky lámaných a ovládaných pomocou strachu a násilia v mrazivom severskom podaní takpovediac naporcovaná, zhrnutá dohromady a podstrčená nepríliš rozmaznávanému európskemu divákovi, odchovanému na súčasnej "špinavej" produkcii starého kontinentu tvorenej nepríjemnými snímkami ako Uno či Neznáma (ktorá je tematicky príbuznejšia rozpitvávanému subjektu) - teda mne. Výsledok sa môže pochváliť absenciou aspektu prvoplánovosti, v súčasnej kinematografii takmer neprehliadnuteľného, umným surovým podaním príbehu, ktorý sa nesnaží šokovať, ale ukázať fakty v jasnom svetle. Príbeh babky a vnučky, oboch týraných a zneužívaných v dvoch rozličných storočiach a historických obdobiach, ktoré sa postavia svojmu osudu a minulosti, aby sa s nimi konečne vyrovnali, postavili sa na vlastné nohy a získali slobodu. 120 minút depresie, násilia, sugestívnosti a žalúdočných vredov, skvele zrežírovaných a umne zahraných (fínska Uma Thurman je TOP). Možno len miestami pridať na tempe, odstrániť trochu výplňovej vaty a voilá. A aby som bol objektívny, jeden prvoplánový prvok zostáva - krásne melancholická, náladová hudba. 80% (20.01.2014)

Tenhle finsko-estonský film je vlastně Finsko osobně v estonském kabátě. Finští herci v estonském prostředí. No a klobouk dolů za takovou spolupráci. Kluci severští tu parádně zkombinovali příběh z druhé světové války s příběhem z dnešní někdy dost kruté reality. Na film se nekouká hezky, je dost depresivní a dokáže dost slušně rozhodit sandál. Možná ale jenom díky tomu dokáže tenhle film tak výrazně zaujmout. Atmosféra je skvělá, prostředí je naprosto parádní a jediná chyba je asi jenom ve vyprávění těch dvou příběhů. Občas mi to přišlo zbytečně složitý, ale to takový příběhy občas bývají. Jinak super film. (15.08.2013)

Estónsko je krajina krvi, násilia, štátnych prevratov a ťažkej driny i chudoby. Je tu spomenutý fašizmus i komunizmus a tak sú tu vypočúvania, skrývania a jasné, že aj popravy. Je tu silno vyobrazené, v akej ťažkej dobe sa nachádzal estónsky ľud. Film vie držať diváka v neistote, súcítil som s niektorými postavami a neboli mi ich osudy ľahostajné. Každý bojuje za to čo si myslí, že je správne a aj keď sa vás pokúsia zlomiť, vás to ešte viac ženie k odhodlaniu prežiť. Sú tu aj ideológie a vymývanie mozgov komunistického režimu. Film je dramatický, ma viaceré vypäté scény a je tu veľa neprávosti. Určite si 4* zaslúži. (22.04.2016)

Zaujímavý drsný film z malej kinematografie paralelizujúci osudy dvoch žien oddelených generáciami. Aj keď spájanie praktík mafie zneužívajúcej dievčatá a ženy na prostitúciu s praktikami okupantov vnucujúcich malej krajine totalitné praktiky stalinského Ruska sa môže niekomu zdať nenáležité, stačí si uvedomiť spojivom oboch príbehov je všadeprítomné násilie, bezvýchodnosť životných situácií a klesnutie človeka až na existenciálnu úroveň. Film divákovi bez predchádzajúceho varovania ponúka brutálne praktiky mafie, či režimu, takže pri morálnom odsudzovaní konania obetí by sa mal každý pozastaviť a svoj postoj si dobre rozmyslieť. Lebo iné je cítiť sa hrdinom, keď ma život nevystavil žiadnej skúške a iné, keď prežívam osud niektorej z postáv tohto filmu. (11.07.2013)