Očista

Patrně nejbrutálnější snímek letošního ročníku festivalu není ani přes početné, občas na hraně samoúčelnosti balancující obrazy násilí nesnesitelně náročným kusem. Dvě časové roviny vyprávění vzdálené od sebe více než půl století se nerušivě snoubí a vytvářejí opravdu silný zážitek. Tam, kde by se leckdo spokojil s pouhým náznakem, Antti Jokinen otevřeně šokuje. Na tenhle krvák každý nebude mít žaludek. kult pro Cinema Mundi, 2013. Trochu klaustrofobie a voyerismu, hodně řezničina, která někdy zastiňuje nebo přetváří i tak silný dojem. Velká porce erotiky, která se ale topí v modřinách, moči a krvi. Silný a pro mnoho diváků jistě otřesný zážitek. (05.03.2013)

Opět po delší době pálím plný zásobník bez mrknutí oka. To byl tak neskutečný zážitek, až mě mrazí ještě teď, kam se na to hrabou horory! Šílený scénář, dokonalé herectví, perfektní režie, prostě špičková práce, bez výjimky. Ryzí jako zlato, syrové jako maso, surové jak železo, ostré jako břitva, to snad ani nebyl film, ale dokument. Realistický každým detailem, pohybem, myšlenkou. Skutečná Očista bez možnosti očisty, naopak se silným pocitem špíny za nehty, v duši, ve vesmíru. Stydím se, že jsem člověkem. (11.08.2013)

Antti Jokinen je moje velké dubnové překvapení z Finska. Jeho snad druhý film a tak intenzivní zážitek, který se mnou docela solidně zacloumal. Mimo jiné na mě silně zapůsobila skvělá a neznámá Laura Birn, která hrála mladou Aliide, zmítanou neopětovanou láskou, ale kde v konečné fázi přichází smíření nejen se sebou, ale i s minulostí. Hodně, hodně silné drama, nehnula jsem se ani na minutu od obrazovky a je jen škoda, že v těch nejsilnějších momentech se až moc tlačilo na pilu, jinak je to ale stejně silná čtyřka a já Puhdistus určitě doporučuju .- Po čtrnácti dnech jsem se rozhodla, že zvednu hodnocení, protože to jsou přesně ty ojedinělé filmy, které dlouho utkví v paměti a takových je opravdu málo. 90% (08.04.2013)

,,LIDÉ UTÍKAJÍ TAK DLOUHO, DOKUD MŮŽOU. A KDYŽ UŽ VÍC NEMŮŽOU, POKOUŠÍ SE UKRÝT. ALE NE VŠICHNI SI DOKÁŽÍ RYCHLE NAJÍT DOBROU SKRÝŠ“...... /// Válka, nástup sovětský moci, deportace, kolektivizace, kolaborace, obchod s bílým masem, bolestivý vzpomínky vs. bolestivá současnost. Film plnej zvěrstev, ve kterým emoce vyvolávaj nejen činy druhých. Často mám takovej ten pocit v oblasti kolem žaludku… Příběh dvou žen, jejichž zkušenosti dělí padesát let, ale stejně se v mnohým podobají. Lidstvo si totiž svoje temný stránky sebou ponese na věky. Parádní dramatický drama, který dalšími a dalšími podrobnostmi vtahuje hlouběji do děje, a vy neřešíte, že nejste Estonec, ale jenom člověk a jen čekáte, jestli přijde spravedlivej trest. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru (r.2007) ani knihu, kterou v roce 2009 napsala Sofi Oksanen neznám. 2.) Mám rád filmy plný sexu. 3.) Chtěl bych si připomenout časy, kdy jsme s těma Estoncema zacházeli tak nějak po bolševicku. 4.) Thx za titule ,,Arcticanfan“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (27.01.2013)

Projekcia ponurých a temných filmov severskej produkcie je priam ako stvorená v čase sychravých zimných večerov. Pripravte sa však, tento film ide oveľa hlbšie, až do špiku kostí. Je teda ešte viac ponurejší a temnejší, než by ste čakali. Životný príbeh dvoch zblúdilých duší, s ktorými sa osud zahral a mučil ich až príliš nespravodlivo a kruto. Miestami máte priam nutkanie kričať spolu s hlavnými postavami. Réžia veľmi vyvážená, prelínanie viacerých časových pásiem je zvládnuté učebnicovo a ukázalo ako kľúčové pri rozprávaní tohto bezútešného príbehu. Veľmi odporúčam tento film každému, kto ocení kvalitné herecké výkony (Laura Birn v úlohe, za ktorú by v prípade americkej produkcie mala na konte niekoľko ocenení) a znepokojujúce fakty nevyslovenej a zamlčovanej histórie. 85%. (16.01.2014)