Psi

Pasikowského film Psi byl pro mne při svém uvedení na obrazovce ČT zjevením a jeho hrdina Franz Maurer (vynikající B. Linda), bývalý estébák přeložený ke kriminálce a řešící se stejně postiženými kolegy případ obchodu s amfetaminy, se stal jednou z mých nejoblíbenějších postav 90.let. Vida, jaké umějí v sousedním Polsku točit filmy! Dramatické, akční a přitom jakoby mimochodem reflektující neradostný „porevoluční stav“, který byl typický pro všechny země bývalého východního bloku. A. Wajdu prý znechutila opilecká scénka, v níž si Pasikowski dovolil zparodovat jeho Člověka z mramoru, ale to nic nemění na skutečnosti, že Psi jsou ukázkou autorského filmu, který nekulhá ani po stránce scénaristické, ani režijní. (22.01.2007)

Velmi dobré. Ve filmu je cítit revoluční zápal a bahno začátku 90. let, kdy se estébácká mafie snažila ovládnout všechno a nebrala si servítky. U nás to bylo určitě podobné, jenom nikdo nebyl schopen o tom natočit smysluplný film. Wladyslaw Pasikowski je skvělý režisér, jeho filmy mám moc ráda. Psy jsem stále odkládala, protože jsem neměla náladu na špínu, o které film je. Ale čas dozrál a moc se mi líbil. Také vyzdvihuji skvělé obsazení, co herec, to velké jméno. Janek od tankistů hraje v poslední době samé negativní postavy. I zde se vyznamenal. (20.05.2020)

Poláci natočili v roce 1992 akční film Psy, u nás vznikla o rok později Nahota na prodej- to mluví za všechno. K snímku jsem se dnes dostal poprvé a nestačil jsem se divit. Po celé téměř dvě hodiny jsem se velice dobře bavil, protože příběh měl hlavu a patu a evidentně vycházel z poměrů, na které si kupodivu pořád jasně vzpomínám. Nebýt některých méně povedených trikových záběrů a slabších hereckých výkonů v jistých vedlejších rolích, klidně bych film i opětkoval. (15.08.2020)

Nádhera, to jak Psi serou do ksichtu pokrytectví a zmrdství, to se jen tak nevidí. Na tohle by žádný český filmař bohužel neměl koule, u nás máme trapnou Nahotu na prodej či nostalgické srágory (beru trochu zpět, ty se mi občas i líbí). Nekompromisní jízda, brutální, zlá a plná beznaděje. Pět (krvavě) rudých hvězd. (29.03.2021)

Dnešní nálada (stav duše) mě táhla k nečemu napínavému; ne k detektivce, kde se stále špekuluje a řešení tkví v indicicíh, které obyčejnému diváku unikají; ani akčnímu filmu, v němž hlavního hrdinu chrání božská prozřetelnost... A tak jsem si řekl, že Pasikowski by mohl být ten pravý. A v podstatě byl! Když se říká "boj proti zločinu", je mnohy obtížné posoudit, kdo bojuje proti komu. Reorganizace Urządu Bezpieczeństwa - jedna část přešla tam, kam patřila už předtím, druhá se pokusila zůstat a začlenit se do "nové" policie, aniž by věděla, co to přesně znamená. Nicméně film byl orientován víc akčně než by z mého pohledu bylo záhodno a postupem času (zvlášť když vítěz už své karty vyložil) jsem o něj ztrácel zájem. (14.05.2019)