Star Wars: Poslední Jediovia

Dvě a půl hodiny čistého fanservisu, a přesto mě všechen ten podbízivý humbuk (včetně mé osobní libůstky) nechal úplně chladnou. Na Posledních z Jediů je strašně vidět, jak je nové pojetí Hvězdných válek přecpané: materiálu bez problému na desetidílnou sérii, která by umožnila charakterovému vývoji trochu dýchat, rozpracovat některé myšlenky víc do hloubky, zaplácat díry v zápletce, vyjevit zásadní informace důležité pro to, jak mám zjevně vnímat jisté postavy (bez prozrazení, co vlastně je na temné straně síly tak lákavé, není Kylo Ren nic než extrémně emařský nácek, byť očividně má vzbuzovat soucit) a napravit zásadní vady konceptu (jelikož celý film se odehrává v průběhu několika desítek hodin, bezprostředně po skončení TFA, a Luke se do nějakého učení logicky moc nehrne, udělá Rey kompletní obrat od konce minulého dílu zhruba za jeden den). Nikdy by mě nenapadlo, že budu někdy chválit prequely, ale novým SW by dost pomohlo, kdyby konečně trochu rozebraly politickou situaci způsobem, který by opravňoval a vysvětloval jednání i motivaci postav a neřval, že je prostě jen potřeba rozestavět šachovnici stejně jako v sedmadedmdesátém. Do toho tu máme heist z nutnosti, protože přece nenecháme půl osazenstva sedět na prdeli. Plus je tu samozřejmě ten malý bonbonek, že kritici TFA se vlastně nemýlili a Rey opravdu je wunderkind, který se od Jediů nemá čemu naučit. Ve výsledku mám nějak problém formulovat, jestli se oproti konci TFA vůbec něco změnilo. Třeba se nějakého toho příběhu konečně dočkáme v deváté epizodě, ale mně už to bohužel začíná být tak nějak docela jedno. (15.12.2017)

Z mnohých možných, “dlhotrvajúcich sérii”, je “Star Wars” TOP príbehom, aký bol kedy doposiaľ natočený. Od originality príbehu, ktorý sa neustále uberá a následne pletie rôznymi smermi, až po nesmierne dokonalú vizualizáciu vesmírneho sveta plného nápadov. Skutočne, až na hru “Finaly Fantasy”, nepoznám žiadny počin na pokračovanie, ktorý by si dlhodobo udržiaval tak vysoký štandard. Pre mňa ako fanúšika tejto megalománskej story z vesmíru, ktorá sa ťahá od 77’, prešla obdobím môjho detstva i dospievania, je omnoho jednoduchšie odpustiť niekoľko prešľapov či hluchších pasáži, a tak opätovne bez akýchkoľvek výčitiek, nepôjdem v žiadnom prípade pod štyri hviezdy, lebo to by bolo vzhľadom k množstvu lacných, opovrhnutia hodných kokotín, ktoré podaktorí diváci chvália jak Jehovisti Jehovu, nesmierne kruté. A aby som nezabudol: Star Trek nikdy nedosiahne úroveň Star Wars ✌️ (28.04.2018)

Podle me je tohle naprosto zbytecnej dil, uprimne receno, dva dny po skouknuti uz si nepamatuju, o cem ze to bylo. A popravde ani nevim, co tady vlastne komentovat. Jasne, mame tu vesmirny souboje, mame tu nejakej souboj na mece, ale nic, co by tu uz nebylo, navic v souhrnu tu ty akce neni nijak moc, kdybych chtel videt lode dlouze letici ve vesmiru, muzu si pustit Star Trek. A hlavne se vlastne nic moc nevyresi, sice tu je spousta dilcich pribehu, takze prakticky co 20 minut tu je nejaky epicky vyvrcholeni dejovy linie, ale ten hlavni pribeh jde od nikud nikam a na konci jsme vlastne zase na zacatku. Triky jsou samozrejme vymazleny, vizual i hudba ocekavane super a par scen fakt potesi (nebudu spoilerovat) a ve scenari skutecne neni nouze o zvraty, tj. pokud nekdo prijde napr. s nejakym planem, neznamena to, ze ho dotahne do konce nebo se v prubehu neudela jinej plan a podobne, coz potesi, ale ve vysledku vam jsou vlastne potavy i jejich osudy naprosto ukradeny. Z hercu potesi mozna tak Gleeson, to je fakt spravny hovado, sem tam tu je i nejakej ten forek, ale od Star Wars asi cekam neco drobet jinyho, takze za me slabsi 4*. (04.06.2018)

V dílčích prvcích dobré, až výtečné, v konceptu a ambicích v rámci ságy velmi progresivní, ale jako celek nevyvážené, uspěchané a nedotažené. Jestliže epizoda 5 ukázala, jak má vypadat přeskakování mezi plány a při tom budování jedné zastřešující atmosféry, tak právě v tomhle epizoda 8, která pětku co do stylu a motivů vehementně plundruje, selhává nejvíc. A je to škoda, protože zdejší linie demytizující hrdinství i samotný kánon série v čele s rytíři Jedi mají velkou sílu. Jenže je film nikdy nenechá plně vyznít, protože se musí překotně vrátit k nějaké jiné linii či si vzpomene, že jako disneyácká dojná kráva má rychle odlehčit atmosféru nějakým frkem. K tomu je tu paradoxně řada zbytečných nedotažeností, které vytrhávají z diváckého pohroužení a pobízejí zpochybňování či přímo výsměch, takže spíš než soudržné dílo z filmu dělají skvělou živnou půdu pro parodie a fanfikce (byť i to může být způsob práce s publikem a značkou). Zatímco předchozí Síla se probouzí byla precizně vysoustruženou horskou dráhou, tak Poslední z Jediů je sice větší kolos, ale o to víc při jízdě hází, rachtá a padají z něj šroubky. Paradoxně v předchozím filmu měly mnohem větší prostor nové postavy a lépe se zaryly pod kůži divákům, zatímco osmička, byť v mnohém tyto postavy rozvádí a nechává je kráčet novým vlastním směrem, přesto je nakonec staví do ještě většího stínu ikonických figur série. Přes všechna pozitiva a nové věci osmičky tak nezbývá než vyhlížet devítku, kde by se třeba série už konečně mohla vydat vyloženě novým směrem, když už osmička vybrakovala motivy a ikonické sety pětky a šestky dohromady. (14.12.2017)