Nemocnica Parkland: Atentát na Kennedyho

ubulená a nadmíru hysterická slátanina, o událostech, který zná každý malý děcko. přínos filmu tedy naprosto nulovej, jen znudeně předkládá známý fakta, aniž by s nimi jakkoliv nakládal či přinášel cokoliv novýho - a to i navzdory 150 hlavním postavám. Pozice JFK jako nejpůsobivějšího filmu o tomto tématu a epizody Červenýho trpaslíka coby nejinvenčnějšího pojetí zůstává neotřesena. (22.10.2013)

Vynikající hraný dokument, který od začátku do konce působí velmi autentickým dojmem a je určený hlavně divákům, jimž téma JFK nedá spát. Postav je hodně, žádná není hlavní a téměř každá má nějaký svůj moment, řada scén je pekelně silných a oceňuji, jak scenárista a režisér dokázal vybalancovat truchlivě patriotistickou náladu filmu tak, že (alespoň na mě) nepůsobila lacině a neměl jsem pocit, že by mě citově vydírala. (21.10.2017)

Kennedyovka, která nespekuluje nad tím, jak to vlastně s vraždou Kennedyho bylo, ale věnuje se pouze dostupným informacím a to velmi detailně. Ačkoliv se svým způsobem jedná o formát hraného dokumentu, film nepostrádá výborné herce a perfektní dramatické sekvence. Za všechny bych jmenoval snahu lékařů udržet prezidenta Kennedyho při životě či hádku mezi texaským koronerem a tajnou službou o jeho tělo. Dále se mi líbil i prostor, který dostala Oswaldova rodina, přičemž dojem udělal zejména atentátníkův pohřeb. Landesman si ukousl pro svůj debut velké sousto, ale z mého pohledu obstál znamenitě. 80% (15.12.2013)

Důstojnost. Udržet si ji, nebo ji někomu naposledy dopřát. To je osudný Dallas 1963 z perspektivy vedlejších postav. Na tom minimálním prostoru je jedinou zajímavou úlohou Oswaldův bratr Robert, jeho pošahanou matku nebo „filmaře“ Zaprudera, který trpí, jak kdyby mu odpravili jediného syna, bych v tomto podání klidně oželel. Ruční kamera měla přiživit tu atmosféru náhlého chaosu, ale mně spíš přišla jen jako tvůrčí berlička, která tu celkovou monotónnost nijak nenarušila. Škoda, že doktor Zac v rámci resuscitace nezazpíval. Kennedy by se zvedl a odešel po svých.. (03.07.2020)

,,2. 10. 1963 J. F. KENNEDY, 35. PREZIDENT SPOJENÝCH STÁTŮ, NAVŠTÍVIL DALLAS V TEXASU TENTO PŘÍBĚH JE ZALOŽEN NA SKUTEČNÝCH UDÁLOSTECH, KTERÉ SE STALY BĚHEM TOHO DNE A TŘÍ DNÍ NÁSLEDUJÍCÍCH...…“ /// To tenkrát Kennedy nebyl v Dallasu ještě ani hodinu a v nemocnici PARKLAND dostali signál – 601 kód 3… Řek bych, že všichni asi tušej, vo co de. Ukázat trochu toho vztahu obyčejnejch lidí ke Kennedymu, ale hlavně předvýst ony bezprostřední okamžiky po střelbě. Práci doktorů, FBI, Zapruderův film, rodinu Oswaldovic… prostě trochu (nebo všechno?) o těch, kteří tehdy hráli hlavní role. Film, v němž je hodně pompézních gest, ale to asi nemá smysl řešit. Stejně nesdílím jejich emoce, což je - bych řekl normální. Přesto bych na Parkland upozornil jako na dost dobrej hranej dokument, ve kterým sesumírujou stohy článků a výpovědí (nebo jednu knihu) a vytáhnou z toho to nejdůležitější. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Four Days in November: The Assassination of President John F. Kennedy“, kterou napsal Vincent Bugliosi, jsem nečetl. 2.) Mám na starosti prezidenta a chystáme se do Dallasu. (Nebo do Brna.) 3.) Jsem spíš na prezidentský mrtvoly než projevy. 4.) Thx za titule ,,Kenika“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.11.2013)