Divokým Kurdistánem
Durchs wilde Kurdistan
El salvaje Kurdistán
The Wild Men of Kurdistan
Réžia:
Franz Josef GottliebScenár:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrajú:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Dieter Borsche, Wolfgang Lukschy, Chris Howland, Đorđe Nenadović, Werner Peters, Gustavo Rojo, Antonio Iranzo (viac)Obsahy(1)
Za to, že zbavil zemi obávaného lupiče Žuta, je nyní Kara hostem samotného padišáha a jako projev díků od něho získá ferman dokazující, že jeho nositel Kara ben Mensi je pod vládcovou ochranou. Hrdina se tu seznámí s půvabnou dívkou Ingdšou, dcerou náčelníka Chaldejů Kadira Beje, ale současně se doslechne také o zajetí svého přítele Achmeda el Kordy, syna hadedinského šejka Mohameda Emina, kterého hodlá padišáhův zmocněnec Marchedž z Mossulu popravit za vzpouru. Ve skutečnosti se Ahmed pokoušel bránit to, co je v poušti nejvzácnější, vodní pramen devastovaný tureckými vojáky. Ihned se rozhodne vyrazit Ahmedovi na pomoc. Po kurdistánských horách cestuje také další známý, anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem. I ten je zadržen Marchedžovými vojáky, ale lstí Kara ben Nemsiho je osvobozen. Na oplátku se od lorda dovídá o Machredžově hanebném plánu vyvraždit Jecidy, aby nemohli prozradit, že od nich získal velké daně, které však padišáhovi neodevzdal. Díky Nemsímu se Jecidové útoku ubrání, a dokonce zaženou padišáhova zplnomocněnce na útěk. Ten, rozhněvaným padišáhem zbavený všech hodností, se však rozhodne Karovi pomstít. Shromáždí kolem sebe bandu hrdlořezů a přepadne s nimi karavanu, kterou putuje krásná Ingdša. Zavraždí zákeřně čtyři Chaldeje a vinu svede na Karu. Ten je proto poté, co se mu podaří zachránit Achmeda, zajat a společně s přáteli odsouzen k smrti. V poslední chvíli však dorazí Ingdša, aby označila pravého viníka. Ten chce uprchnout, Kara ben Nemsí jej však dostihne a v nelítostném souboji muže proti muži nad ním zvítězí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (77)
Na rozdíl od Žuta mě film Divokým Kurdistánem zase tolik nebavil. Na můj vkus je v něm málo akce ačkoli celkově o napětí není nouze. Nemůžeme sledovat ani pořádné bitky či přestřelky. O zábavu se sice stará opět trojice Halef a dvojice lord David Lindsay a jeho sluha Archie. Kara ben Nemsí ale také dostává až neobvykle často a moc na budku. Konec je pak trochu ustřihnutý. Nelíbí se mi ani hudba, která v Žut byla přeci jen lepší. Nějak mi to orientální dobrodružství k srdci nepřirostlo. ()
Asi nikdy nepochopím, proč v mayovkách většina žen slepě lne k vedlejším postavám, což jsou v lepším případě jen potížisti a podržtaškové těch skutečných Mužů (v horším případě je to Götz George). Co se mě týká, pokud by se ve stejné zeměpisné šířce vyskytoval Kara ben Nemsí, o nějakého Ahmeda, Omara nebo jak se všichni ti turbani jmenují, bych si neopřela ani koně. V orientální sérii jediná Ingdša zaměřila správným směrem - alespoň v Kurdistánu to tak vypadá. ()
Tento snímek je můj nejoblíbenější z řady filmových mayovek 60. let vyjma 1. a 3. dílu Vinnetoua, Pokladu na stříbrném jezeře a Old Shatterhanda. Krásné a knize celkem odpovídající prostředí, dobrý humor (narozdíl od takového Tuff Tuffa v 1. díle Vinnetoua), víceméně dobrá hudba, vhodně vybraní herci, Kara jak má být, filmový Halef jako vždy až příliš velký trouba, padouch par excelence v podání Djordje Nenadoviče, nádherná Marie Versini v roli Ingši (apropos zneškodní 3 bandity, v pokračování dalšího), akce je taky celkem dost. Podle knihy to moc není, ale rozhodně to neznamená, že by to pro mě byla noční můra. Naopak, orientální sérii mám velice velice rád. Surehandovky, nemluvě o Apanači, Firehandovi a Petrolejovém princi, jsou podstatně horší. 90-95 % ()
Dve zložky tu fungujú perfektne, výprava a český dabing. Inak mi film pripadal príliš tuctový. Žuta som nevidel, čo mi asi bráni v lepšom vychutnaní si tohoto mayovského orientálneho sveta. Nikdy nebolo oslobodzovanie spod oprátky v kinematografii jednoduchšie, ako v tomto filme. Inými slovami pri týchto sekvenciách napätie príliš nefunguje, pretože je jasné, ako skončia. Fajn letná zábava, ktorej chýba nejaký výrazný arabský Winnetou. ()
O dost příjemnější a zajímavější podívaná, než předchozí snímek Žut. Divokým Kurdistánem potěší v první řadě opět nádhernou „exotickou“ přírodou, stopáž je díky bohu kratší, díky čemuž snímek zas až tak moc nenudí, na druhou stranu i zde je spousta hluchých míst, příběh mohl být ještě trochu vyladěnější, závěr mi přišel hrozně zkratkovitý. Herci vcelku ujdou, tentokrát mi obsazení sedlo mnohem víc, ba dokonce jsem se i místy solidně pobavil. Každopádně pořád se pohybujeme zhruba někde v čistém průměru. Mayovky z divokého západu u mě přes to všechno pořád vedou. 5/10. ()
Galéria (13)
Zaujímavosti (19)
- Premiéra filmu se konala po tiskové konferenci dne 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli. (hippyman)
- Podle původního plánu se měl snímek natáčet na originálních místech v Turecku, oficiálním úřadům by však tvůrci museli věnovat nemalou část rozpočtu, aby získali jejich podporu. Navíc zde nenašli jediného spolehlivého a důvěryhodného produkčního partnera, takže se v Turecku nakonec nenatáčelo a filmařům posloužila působivá krajina Sierra Nevady a Sierra Alhamilly. (hippyman)
- Lex Barker musel být s natáčením hotov nejpozději 8. května 1965, neboť byl pak smluvně vázán jinde. Termín se však nepodařilo dodržet. Přestože zůstal ještě o 14 dní déle, některé scény musel dotočit Barkerův dvojník Giancarlo Bastianoni. (hippyman)
Reklama