Pyramída boha Slnka

První polovina filmu je jen rozšíření minulého dílu, ale v té druhé se děj konečně dobelhal k napínavému závodu o zlatý poklad. Tempo vyprávění zrychlilo, atmosféra zhoustla a šablonovité charaktery přestaly vadit. Unylá režie bohužel zůstala. Z těch dvou s bídou průměrných filmů by šel setříhat jeden solidní. Jenže to by Lex Barker musel natočit jedště jeden mizerný film, aby měl činži na dalšího půl roku a já blbec bych se na něho určitě podíval, takže bych si moc nepomohl. (05.11.2019)

Lex Barker tu má takové větší cameo, v celém filmu je tak čtvrt hodiny, povětšinou sleduje s bezvýrazným obličejem všechen ten shon okolo sebe a do děje skoro nezasahuje. Skoro... On je vlasně dr. Sternau největší zločinec ve filmu, protože díky jeho sluníčkovému pseudohumanismu jedna ctnostná dívka příjde o otce a je vyvražděna celá usedlost. Zločinec si zasluhuje řádný soud, jak vznešené, ale kolik mexických chudáků kvůli tomu přijde o život, to už je vedlejší. Já vím, je to pohled dospělého, ale nějak si už dnes nemyslím, že Karl May je vhodný jako výchovná pomůcka. (04.10.2016)

Sotva zacal film tak jsem si myslel ze jsem si pustil nejaky film s duem Hill-Spencer protoze ta hudba tam absolutne nesedela. Pozdeji uz byla lepsi ale porad hudba hrala celkem hlasite a to i kdyz se mluvilo. Strihy mezi scenama to bylo neco otresneho. Na jedne scene svitilo slunce, strih a byla tma, a pak zase slunce. Ale nejvice me rozesmala padajici hvezda :D. Jinak to nebylo spatne dal bych klidne i za 3 ale abych mel klidne svedomi oproti jinym Mayovkam tak musim jit nize. (12.07.2011)

Pokračování příběhu předchozího snímku ´Poklad Aztéků´ se nijak svoji atmosférou a dobrodružstvím neliší. A není divu. Oba snímky byli natočeny současně a asi málokdo ví, že kromě Německa, Rakouska, Švýcarska a bývalého Československa byli všude promítány současně jako celek. Okaté studiové kulisy byly použity převážně kvůli vytrvalým dešťům během natáčecího plánu a to proto, že si filmaři nemohli dovolit výrazné zpoždění. Natočeno to bylo podle románu ´Lesní Růženka´, která v originále čítá více než 2600 stran. Tak na tohle to potřebovalo skutečně ohromnou dávku odvahy, neboť tak rozsáhlé dějství nelze vtěsnat ani do tříhodinové stopáže. Příběh se totiž odehrává v rozsahu padesáti let. Takže došlo k razantním škrtům. No a tak to dopadlo jak to dopadlo. Vyloženě peckou jako vinnetouovky to být nikdy nemohlo, ale jako obyčejný nenáročný odpočinkový dobrodružný snímek funguje dobře. (21.07.2017)

Karl May se opakuje a Robert Siodmak není tak vybaven jej převést do filmové podoby jako Harald Reinl. Bez jugoslávské křídy, zato s papundeklovými pyramidami. Když chybí polovina charismatu, Pierre Brice, těžko se s materiálem, který May zanechal pracuje. Konec je jak z Pokladu na stříbrném jezeže, ale Herbert Lom byl zajímavější záporák. Přestřelky, přepady i koňské honičky jsou všechny stejné a chybí scény vášnivých vyznání přátelství mezi rudou a bledou tváří (není to nakonec queer?), indiánské rituály - pokrevní bratrství, souboje u kůlu, skalpování či jízda na proděravěné kánoi. Množství stran Francouzi, dobráci, peóni, Čičimékové, Aztékové vede k překombinovanému ději, pod nímž ubohých 95 minut praská ve švech. Prostředí a rekvizity jsou ještě méně přesvědčivé než ztvárnění Indiánů z plánů a těch pár záběrů ze skutečných mexických lokací, na nichž se ovšem s herci zjevně nenatáčelo, iluzi Mexika přesvědčivě nevykouzlí. Nehledě na to, že Monte Albán je město Zapotéků, Chichen Itzá Mayů a Teotihuacán po něm pojmenované civilizace. Nic aztéckého. To už ovšem netřeba brát jako výtku - je dost jiných. Ta hlavní opět zní: "Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav." (23.09.2014)