Reklama

Reklama

Žut

  • Česko Žut (viac)

Obsahy(1)

Toto je jeden z příběhů, které prožil odvážný a čestný hrdina v Orientu, kde byl znám pod jménem Kara ben Nemsi. Na počátku příběhu čeká Lord David Lindsay na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa. Místo něj však přijde obchodník Nirwan se zprávou, že Francouz byl zajat bandou obávaného Žuta. Po stopách uneseného obchodníka se vydá Kara ben Nemsi se svým pomocníkem a přítelem Hadžim Halefem Omarem. Bandité mezitím přepadnou usedlost rolníka Oska, který Žutovi neodvedl část úrody jako výpalné. Nestačí zabít všechny, protože Kara s Halefem jedou přepadeným na pomoc, ale unesou Oskovu dceru Džitu. Zatímco Kara s Halefem jsou vlákání do léčky, ze které se jim podaří uniknout jen o pověstný vlas, je dívka uvězněna v podzemní jeskyni, kde je držen i Galingré. Dívce se podaří uniknout a před pronásledovateli najde útočiště v domě obchodníka Nirwana. Netuší, že právě on je bezcitným Žutem, který z ní chce udělat svoji milenku. Stejně tak netuší pravdu ani Lord Lindsay, který Nirwana-Žuta navštíví, aby od něj koupil vzácný koberec. Také on se stane vězněm, za jehož propuštění požaduje zločinec vysoké výkupné. Také Kara ben Nemsi se zradou ocitne v zajetí nemilosrdného lupiče a vraha, nestačí však již vykonat svou pomstu, neboť na jeho sídlo zaútočí vojáci soudce Rugavy Muchtara, zburcovaného Halefem a Galingréovou manželkou Annettou. Samotnému Žutovi se sice podaří uniknout, ale Kara ben Nemsi vyrazí na svém koni Rihovi, aby jej dostihl a potrestal. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (92)

salahadin 

všetky recenzie používateľa

S postupem času je naivita filmu skoro ubíjející. Ať už jde o dialogy (černý kůň přece není horší než bílý kůň) nebo celé scény (kulišárna na toho vesnického šamana). Celé je to nějaké žluté a od A do Z nalajnované už dřív. Barker v některých scénách běhá jak čtyřprocentní (všimli jste si těch okatě ladných pohybů??), Halefa bych nechal rozšestit a každou část poslat do jiného světadílu, jen Rik Battaglia prostě poráží tu hodnou a charakterní sebranku na hlavu. A opět škoda toho závěru - parta vojáčků přicupitá k bráně záporáka a ten ihned vezme nohy na ramena? Oceňuji ale jednu skutečnost - záporák většinou umře svou vlastní blbostí, nezabije ho ani Karel z Němec, ani nikdo jiný. Zajímavý detail příběhů. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Kvalitní Mayovka, jedna z nejlepších z těch bez Vinnetoua. Lex Barker jako Kara ben Nemsi má velký prostor ukázat své umění a Ralf Wolter jako jeho průvodce Halef je taky dobrej. Navíc krásná Maria Versini jako Džita a Rik Battaglia v roli záporáka Žuta. Žut je asi nejdrsnější záporák ze všech Mayovek. Filmu dominuje krásná autentická příroda a mohutná hudba. Čtyři hvězdičky po právu zasloužené. ()

Reklama

Tosim 

všetky recenzie používateľa

První mayovka z orientu má svoje klady - filmaři našli v Chorvatsku oblast, která skutečně jako orient vypadá, Martin Böttcher složil těžkotonážní hudbu, ale ten film má bohužel velmi unylé tempo. Navíc točit vyvrcholení cyklu Ve stínu Pádišáha a hned na to skoro jeho začátek je dost praštěné. Jako a daptace ovšem snímek víceméně obstojí. ()

Radiq 

všetky recenzie používateľa

No tak je to taková stejně dobrodružná nota, jak příběhy z divokyho západu, akorát že tady to má být orient (což mi k Jugošce zase moc nesedí, stejně jako postavy, hadry, příroda atd.). Co jsem nevěděl, tak nejenom že Karu ben Nemsího hraje zase Lex Barker, ale že je to i stejná literární postava, jak Old Shatterhand. Samozřejmě je to dokonalej gentleman, hrdina a dobrodruh, kterej přežije všechno, všechno mu vyjde a dycky vyhraje, ale to se není čemu divit. A tak to odskáče chudák záporák Nirwan (copak asi poslouchá za muziku?) neboli Žut, kterej teda ale taky nebyl nic moc. Docela trapně vyznívají rádoby komediální postavy Hadžim, lord a sluha, kteři ale jsou spíš na ranu, než aby skutečně pobavili. ()

major.warren 

všetky recenzie používateľa

Žut je největší dobrodružství Kary Ben Nemsího, tedy Old Shatterhanda v Orientu. Já miluji na výsost všechny filmové Mayovky. Ať už v nich vystupuje Vinnetou, Old Shatterhand či Kara Ben Nemsí. Žut je jedna z nejlepších filmových Mayovek. Robert Siodmak, který později natočil i další dvě mexická dobrodružství, si režijně libuje. Lex Barker je jako Kara Ben Nensí zcela výtečný. Ralf Wolter zase ztvárňuje dokonale komického, avšak nepostradatelného Hadžiho Halefa Omara. Rik Battaglia je opět záporák - tentokrát přímo Žut, a dvojice Lord David Lindsay a sluha Archie Dietera Borscheho a Chrise Howlanda patří k mým nejoblíbenějším filmovým dvojkám, protože všem Mayovkám v Orientu dodávají nepostradatelný humor. Žut je výtvarně pěkný, vizuálně také, a z hudby Martina Böttchera se při finální sekvenci s Žutovým útěkem tají dech. Žut je prostě výtečný. Jistěže, stejně jako spousta filmových Mayovek, je v některých postupech jednoduchý, ale tak jako Kara Ben Nemsí Lexe Barkera a Hadži Halef Omar Ralfa Woltera vypadají skuteční filmoví hrdinové, na které je radost koukat i po letech. Obsazení krásně doplňuje Marie Versini a pár známých mayovských tváří. Knihy Karla Maye jsem nikdy nedokázal moc číst, a vždy jsem dával přednost filmům, ale nebýt jeho, Žut a desítky dalších výtečných věcí a příběhů o bezpráví a hrdinech, by nikdy nevznikly. Tvrdá, ale krásná Mayovka, kterou mám moc rád. Při finální scéně s koněm Rihem, divák uroní slzu zcela přirozeně. U mě pět hvězdiček. Žut, Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva jsou všechny tři krásné snímky, které by se měli dodnes pouštět. Žut je sice nejtriviálnější, ale přesto zřejmě nejsilnější z celé trilogie. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (17)

  • Mezi 73 snímky promítanými v Německu v sezóně 1964-1965 obsadil Žut třetí místo. Úspěnější byly už jen Vinnetou – Rudý gentleman a Mezi Supy. (hippyman)
  • Celková délka filmové pásky činí tři a čtvrt kilometru. (hippyman)
  • Premiéra filmu se konala dne 20. srpna 1964 v hamburském kině "Die Barke". (hippyman)

Reklama

Reklama