Myš, ktorá revala

Nukleárních zbraní se tenkrát bál kdekdo. Já jsem prožil půl života za bolševika, tak mi prosím nemějte za zlé, že jsem tím tématem poněkud otrávený. Tohle ovšem naštěstí není zdaleka jediná notečka, na kterou film hraje. Geniální je především nápad, že nejsnadnější cestou k prosperitě je prohrát válku se Spojenými státy a utrpět jejich okupaci. Překrásně jsou karikované jednotlivé světové mocnosti. Bláznivě směšný scénář (jedině úplný pitomec by dokázal tak krásnou válku vyhrát, nicméně právě to se stane), satirické dialogy, a neuvěřitelný Peter Sellers, jako obvykle hned v několika rolích, včetně jedné ženské. --- Není mnoho tak báječných a nezapomenutelných komedií. (08.02.2011)

Pokud vás už nudí všechny moderní komedie, jejichž vtípky jsou pro vás buď trapné, ohrané či sprosté, zkuste tento film a budete jen zírat, jak taková satirická komedie z roku 1959 může být vtipná a (co je hlavní!) i po těch letech neskutečně trefná. Škoda jen, že film má slabší místa a některé vtípky mě minuly, nicméně krása Jean Seberg a uhozenost Petera Sellerse si těch 80 % zaslouží bez debat. Občas opravdu není na škodu podívat se na komedii, ve které nezazní ani jedno sprosté slovo a přesto dokáže pobavit. (06.06.2014)

Musím říct, že mě tento film bavil více než někteří Růžoví panteři. Peter Sellers se teprv rozjížděl a tudíž ani tolik nepřehrával. Velice zdařilá satira parodující válku, monarchii a USA. Možná že tento film skrývá větší potenciál, ze kterého by dnešní producenti udělali megafilm, ale mě se líbí v té malosti v jaké je natočen. Tento styl humoru mi sedí. (26.04.2011)

Peter Sellers byl prostě jedinečný komik! Tahle válečná satira je takovým předchůdcem pozdější geniální spolupráce s Kubrickem na Dr. Divnolásce. Krásně švihlá ústřední zápletka, na kterou jsou navlečeny drobné vtípky na Brity, Američany, Francouze a ve stručnosti i na zbytek světa. Do té doby ryzí béčkař Jack Arnold zřejmě překonal všechna očekávání (90%). (16.02.2011)

Jako protiválečná politická satira má MYŠ v sobě velice trefnou zápletku. Jako komedie zase oplývá hezkou řádkou vtipných nápadů, od úvodního žertíku s logem filmové společnosti Columbia Pictures, přes obsazení hned tří výrazných rolí (včetně jedné ženské) tím samým hercem (nejvíc mně zde Peter Sellers bavil jako hrabě Mountjoy v honosné šlechtické uniformě) až po řadu dílčích gagů i slovných vtipů. Své hlody má i neviditelný vypravěč. Jenomže čas je někdy neúprosný a po víc než 60ti letech z této dobové perličky zbyla v mých očích pouze řadová britská komedie pro pamětníky na jedno hezké podívaní, u níž momenty s vysoce postavenou laťkou, vyvolávající ve mne záchvaty smíchu, střídaly zase momenty, u kterých mne pro změnu provázelo mírné znudění. I těch 83 minut se mi občas zdálo na zfilmování jednoduché anekdoty trochu moc a na téma celospolečenského přesahu to působilo až příliš naivně. Těžko říct, zda bych hodnotil o hvězdičku výš, kdybych neviděl Dr. Divnolásku, jenomže Stanley Kubrick se o pouhých 5 let nebál v Anglii natočit další černohumornou satiru na aktuálně zuřící studenou válku a obsadit k tomu opětovně Sellerse do hlavní trojrole... a panečku, to už bylo po všech stránkách jiné kafé! Zatímco Jack Arnold (z jehož tvorby jsem již viděl noirový western Man in the Shadow 1957) mi opětovně nabídl originální kousek, jehož nadprůměrné kvality sice dokážu ocenit, ale vyloženě nadprůměrný zážitek z něj nemám. 65% (10.09.2020)