Réžia:
Isao TakahataKamera:
Keisuke NakamuraHudba:
Džó HisaišiHrajú:
Aki Asakura, Kengo Kóra, Tacuja Nakadai, Takeo Čii, Rjúdó Uzaki, Šičinosuke Nakamura, Isao Hašizume, Tomoko Tabata, Nobuko Mijamoto, Takaja Kamikawa (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Po vysvobození ze sevření bambusového stvolu vyrůstá kouzelná nymfa v nádhernou ženu. Netrvá dlouho a začne jí nadbíhat zástup poblouzněných ctitelů. (Netflix)
Videá (3)
Recenzie (52)
Trochu zklamání vzhledem k nadšení, které panuje v obci kritiků, kteří film předběžně pasují do pětky, která by měla být nominovaná na Oscara. Úvod navnadí a konec je krásně smutný, ale to mezi tím...Vlastně se toho v těch 140 minutách moc nestane, k postavám jsem si nevytvořil pevné pouto a dokonce ani ta (v současné době neobvyklá) animace mě nijak zvlášť neoslovila. Jak jsem byl z The Wind Rises až nečekaně nadšený, tak tady to mám naopak. ()
Krásný, příjemný příběh s velmi pěknou a zajímavou animací, ale ano, je pravda, že je to až příliš roztahané a tak člověk neprožívá celý příběh s takovou intenzitou s jakou by mohl, kdyby to bylo o pár desítek minut kratší, ale i přesto je to hodně zajímavý a povedený počin, který si ode mě ty 4* plným právem zaslouží. ()
[3,5*] Animácia je veľmi originálna a umelecky pôsobivá. Musela to byť riadna fuška, veď autor nad filmom strávil celých 8 rokov. Hudobný sprievod je takisto na vysokej úrovni, veď ho stvoril Mijazakiho dvorný skladateľ Hisaiši. Spracovaniu príbehu a postáv síce chýba majstrovstvo Mijazakiho, ale stále je dostatočne dobré na celkové 4 hviezdičky. ()
Takahata si vzal teda na staré kolená mimoriadne náročné bremeno v podobe prekonaných postupov ručnej práce, aké už v modernom svete nemajú obdobu. Vodové farby s minimom digitalizácie s krásnymi jemnými odtieňmi. O to viac je tá atmosféra vizuálne príťaživejšia, o čo viac nedokreslené sú všetky tie obrazy navôkol. Príbeh o princezne Kaguya sa líči prostredím čarovného vidieka vzácnych bambusov, ktoré sú plné prekvapení a darov z iného sveta. Samotný prechod deja do týchto častí má až príliš šablónovitý rámec na to, aký neprekonateľný potenciál v tom driemal. Skutočne, hodinu a pol v strede mohlo byť okorenené mystickejším a ďalekosiahlejším východným nádychom. Ten koniec je na nadväznosť diela ale nádherný, ako to najlepšie od Ghibli. S emóciami ako vyšitými. ()
Tak já nevím, docela zklámání vzhledem k tomu, jak film všichni vychvalují. Od Takahaty to je pro mě v pořadí čtvrtý viděný snímek a dala bych jej zatím na 3. místo. Hodnocení 3-4* - rozhodně to není na 4*, ale zároveň to není ani na 3*, které jsem dala Cellistu Gauchovi. Animace krásná stejně jako u Vzpomínky jako kapky deště, té její unikátnosti nelze nic namítat, jen obdivovat. Hudba jako asi u všech japonských animovaných filmů je okouzlující. Co mě však na princezně Kaguye zklamalo, byl příběh - zbytečně dlouhý, nic moc se tam celý prostředek neděje... filmu by mnohem více prospělo kdyby se po prvních 35 minutách snímek prostříhal na délku zhruba 90 minut. Potom by to mohlo být i 5*. Takto jsem měla furt tendenci snímek stopovat a jít mezitím dělat něco jiného, neuchvátil mě. Vzhledem ke stopáži by člověk alespoň doufal, že mu postavy přirostou k srdci, ale to se vůbec nestalo. V podstatě mě žádná postava nijak neokouzlila, nevytvořila si s divákem vztah, a bylo mi vcelku jedno, co se s nima děje. ()
Galéria (36)
Fotka © Frenetic Films
Zaujímavosti (5)
- Složením soundtracku byl původně pověřen Shin'ichirō Ikebe, nakonec však byl nahrazen Džóem Hisaišim. (Bernhardiner)
- Každé okénko filmu bylo nakresleno tužkou na papír, okénka byla poté digitalizovány. Jednotlivé postavy animátoři vybarvili pomocí počítače a pozadí namalovali vodovými barvami. (Bernhardiner)
- Dřevorubce Okinu v japonské verzi nadaboval Takeo Čii. Ten po dokončení nahrávání svých textů dostal infarkt, kterému 29. června 2012 podlehl. Během postprodukce se zjistilo, že je třeba nahrát ještě jeden dialog s Okinou. Okinu v tomto dialogu nakonec namluvil Yuji Miyake. (Bernhardiner)
Reklama