Danny Collins

Myslím, že milovníci Al Pacina si jeho hraní zase pořádně užijí. Pohyby na pódiu, mimika při skládání písní v hotelu, jiskření při rozhovorech s Annette Bening. Jestli je tohle cesta, jak udělat v životě ještě něco, co dává smysl,tak to beru. Není v tom žádná křeč, naopak a jestli se to bude zdát někomu plné klišé, tak podle mého je to i tak natočeno s citem a některé scény prostě stojí za to. Pro mě pohodový a moc hezký film. (03.08.2015)

Film mě hodně mile překvapil. První polovina filmu byla zábavná, občas jsem se zasmála Alovým vtípkům, pak byl příběh dojemný a trošku napínavý, jelikož jsem očekávala, jak to nakonec dopadne se stmelováním rodiny. Konec mě trošku zklamal, i když si ho můžu domyslet, ale byla jsem zklamaná, co se týká vztahu Al Pacino a Annette Bening, že to skončilo, tak jak to skončilo. (11.06.2016)

Zestárlá rocková hvězda nasáklá whiskou a plná koksu dojde k prozření a začne svůj život z gruntu měnit, což sebou nese i žehlení hříchů minulosti. Jako třeba navštívit nikdy neviděného syna a tak podobně. Takže klišé jako prase. A v tomhle megaklišé byly za sebou narovnány další klišé, která ale Fogelman hází po divákovi s takovou grácií, že se to musí chtě nechtě líbit. Notabene když se tady Al Pacino prezentuje ve vrcholné formě a občas jsem měl pocit, že hraje snad i sám sebe. Pro mě tak trochu guilty pleasure roku. 85% (27.11.2015)

Po dvaceti minutách mi bylo jasný, že tohle bude krásný, a nebýt zakolísání v závěru (a tím pádem trochu slabšího konce) tak volím i pět hvězd. Pacino je herecky tam, kde ho pamatujete a dojímá postavou staré vyhořelé rockstar na "odvykačce", přičemž září jeho charisma (kouzlo, jiskra, vtip, šarm...), ale užijete si i sympatických vedlejších postav. "Lennonovský" lidský film co chytne za srdce, co feel-good... this feels great. (27.06.2015)

Představte si, že jste přestárlý, avšak stále ještě poměrně funkční muzikant, který si už více než čtyřicet let hraje to svoje, a najednou zjistíte, že přímo vám osobně před třiceti lety John Lennon napsal vlastní rukou dopis. Víte, že kdyby se k vám ten dopis tenkrát dostal, všechno by bylo jinak... Takže co uděláte? No jasně, zrušíte turné, dáte požehnání přítelkyni a jejímu milenci, aby si užívali ve vašem domě, a vyrazíte do Jersey. Tam se vecpete do domu svému dospělému synovi, kterého jste nikdy předtím neviděli, a šíříte kolem sebe lásku a smích... někdy. Občas. Jak se to vezme... A práve v tomhle je tento film jedinečný. Chvíli se smát, pak zase slzet, zlobit se na Dannyho, zlobit se na všechny ostatní a nakonec ani nevědět, na koho se zlobit, protože těch emocí je prostě moc... Pacinovi to hraje stále skvěle a půvabná Jennifer Garner se svými ďolíčky na plátně jen září... Co chtít víc? Srážím hvězdičku za to, že ten film nebyl delší a já se tak nedozvím, jak to bylo dál... přestože objektivně vzato uznávám, že konec byl umístěn a vymyšlen naprosto skvěle. Možná si to rozmyslím a přidám, ale zatím to je 80%. (08.09.2015)