Pozice dítěte
Poziția copilului
Child's Pose
Réžia:
Călin Peter NetzerKamera:
Andrei ButicaHrajú:
Luminița Gheorghiu, Bogdan Dumitrache, Natasa Raab, Ilinca Goia, Florin Zamfirescu, Vlad Ivanov, Adrian Titieni, Mimi Branescu, Cerasela Iosifescu (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Barbu jedného večera prekročí povolenú rýchlosť a zrazí dieťa, ktoré krátko po nehode zomrie, za čo by mu za normálnych okolností mal hroziť trest od 3 do 15 rokov. Barbu však patrí k rumunskej vyššej vrstve. Jeho matka Cornelia rozbieha úplatkársku kampaň, v ktorej sa nezastaví pred ničím, len aby zachránila svojho apatického syna. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (74)
Rumuni opět potvrdili, že jim silná rodinná dramata jdou hodně slušně. Působí jinak, jak od Skandinávců, ale pořád si drží hodně slušný realistický základ. Tady v tomto případě je základ hodně drsný námět, který realisticky zachází do myšlení jak člověka, který způsobí neštěstí, tak především jeho matky, kolem které se to celé točí, a která je z celého filmu nejzajímavější. Tvůrci nic nenaznačují a přímo od podlahy rozjíždí psychologii postav tak, jako jsem ve filmu hodně dlouho neviděl. ()
. Poziția copilului je o dysfunkčním vztahu matky a syna, který v téhle hodně neobvyklé situaci vykrystalizoval ve velmi povedený finální závěr (i když mnozí mají možná jiný názor). Nejen, že nemám nejmenší výtku k celému zpracování, protože na mě celý příběh působil opravdu silně realisticky a přesvědčivě. Navíc celá ta ponurá atmosféra byla ovlivněna nejen kvalitními hereckými výkony, kde bych chtěla vyzdvihnout hlavně roli matky, ale i tím, že moje emoce od pohrdání, odsouzení, lítosti a empatie se celou dobu přelévaly a už z toho je patrné, že se Calinovi Peterovi Netzerovi tenhle snímek povedl na jedničku. Když vezmu ještě v úvahu ten fakt, že vídám většinou dramata odehrávající se spíš z prostředí oběti, tak tenhle pohled z trochu jiného úhlu je určitě hodný chvály. Zkrátka rumunská kinematografie mě velmi mile překvapila a určitě stojí za bližší prozkoumání. ()
[SFF 2013, Sydney] "Moral malaise of Romania’s corruption-ridden middle classes." A takisto maximálne autentický, zžieravý a kauzálny odraz výchovnej absencie, manipulatívnej dominancie, deštruktívnej sebeckosti a...materskej lásky. Leitmotiv straty syna je rovnako dvojznačný ako samotný názov ("Pozitia Copilului" - pozícia dieťaťa, v prenesenom slova zmysle tu možno hovoriť o akom si ťažkom bremene či viacmenej negatívnej predestinácií alebo tiež "pozitia corpului" - pozícia tela, termín používaný v policajných záznamoch v súvislosti s určením miesta činu...) a to predovšetkým kvôli tomu, že po cca. 60 min. si uvedomíme, že nie sme svedkami jednej straty, ale hneď dvoch...nutno dodať, z etického pohľadu diametrálne odlišných. Prvá sa odohráva pri tragickej autonehode, kedy o život príde malý chlapec zo sociálne slabšej rodiny. Okolnosti tohoto incidentu a celého dopadu na poškodenú rodinu sú zámerne upozadené na úkor podrobnej morálnej i psychickej determinácie druhej, previnilej strany. Postupne potom dochádza k ich slovnej rekonštrukcii a pri konci aj zdrcujúcej kulminácií. Druhá zreteľne vyplýva z úsečného vzťahu medzi dobre zabezpečenou matkou a jej rozmaznaným potomkom na základe ktorého si vieme odvodiť, že syn sa od matky dištancuje už niekoľko rokov, je pre ňu už dlhšie stratený. Cornelia cíti, že tentokrát by to už mohlo byť nadobro a preto sa vydáva na netaktne vyslobodzujúcu cestu plnú úplatkov, vychytralých telefonátov a rôznorodých machinácii. "Child's Pose" funguje vďaka vrstevnatým dialógom, "nervózne" kontaktnej kamere, civilnému herectvu a sústredene produkuje niekoľko nezabudnuteľných scén pri ktorých sa pravidelne moc dýchať nedá. Absolútnym vrcholom ľadovca je potom (už vyššie načrtnutý) konfrontačný epilóg čo by emočný uragán víriaci dva druhy žiaľu - rezignovaného a toho egocentrického... Pre stúpencov rumunskej školy povinnosť, pre zvyšok cenná skúsenosť. ()
Ufff! Tohle byla ale rána. Drama, kombinující pohled na společenskou smetánku zcela odtrženou od reality, která ve své aroganci spoléhá na to, že koupit se dá vše a nevyrovnaný vztah dominantní matky se zdánlivě apatickým synem. Ve chvíli, kdy Cornelie začala řešit Barbovu nehodu, jsem měl sto chutí jí zabít. To přehlížení a suverenita tváří v tvář tragédii dokázalo rozčílit. Ale jak se postupně začaly rozplétat rodinné vztahy, občas jsem pocítil bodnutí pochopení a lítosti. Vedle výborných herců se film může pyšnit několika vytříbenými dialogy, přičemž na vrchol řadím ten, kdy se matka snaží koupit svědka nehody. To byl majstrštyk. Ale dostal mě i rozhovor se snachou a účinkem se neminula ani závěrečná scéna s pozůstalými. Vlastně jediné, co bych vytkl, byl samotný závěr, který měl snad ujasnit charakterovou změnu, ale mě přišel zahraný do ztracena. Každopádně Rumunům tleskám. 85% ()
Pozice dítěte, pozice syna, pozice dospělého, pozice oběti, pozice viníka, pozice rodiče, pozice úředníka, pozice matky – člověk je vždy v nějaké pozici v interakcích čili vzájemných kontaktech a působeních v lidské společnosti, často se přitom nachází v několika pozicích zároveň. Největší problém je tyto pozice ustát a vyvážit, sladit či správně vyloučit. Jak třeba uspokojivě vyřešit otázku, co je skutečným důvodem jednání a co je důležitější – bezpodmínečná mateřská péče a starostlivost nebo etika a morálka, citové prožitky nebo jejích umlčení, vlastní blaho nebo blaho jiných, trest nebo odpuštění? Zdánlivě jednoduchá teoretická odpověď se v realitě mění v obtížně rozplétaný gordický uzel. Proto se lidé často vyhýbají řešení složité situace nebo se uchylují k řešení toho, co je jim nejblíže. Skutečně je lepší v obtížné nebo kritické situaci dělat aspoň něco, než nedělat vůbec nic, protože za prvé činnost zaměstnává mozek a tlumí nebo překrývá ostrou bolest, strádání a hlavně strach, a za druhé má člověk pocit, že je aktivním činitelem, nikoliv pasivní věcí vláčenou a smýkanou vnějšími silami. Aktivní pozice je lepší než pozice pasivní. Činnost v konfliktní nebo stresové situaci, a to i ta bezvýsledná či nesprávná, je ve své podstatě typickým přeskokovým jednáním a slouží k uvolnění napětí. Dojde-li u člověka ke střetu dvou nebo několika přirozených potřeb či motivací, tyto se zablokují a spustí další typ chování. Člověk si pak může uvědomovat, že jedná neeticky nebo neracionálně, ale v první okamžik je pro něj nejdůležitější záchrana toho nejcennějšího – vlastní celistvosti, vlastních genů a vlastního světa. Etika, lítost, morálka, pokání – to vše přichází na řadu až po prvotním vyrovnání se s vnitřním otřesem či ohrožením. ___ Autem sražené a zemřelé dítě je typickým MacGuffinem tohoto filmu – veškerý děj se točí kolem něj a kvůli němu, ale samo dítě je neviditelné a jeho pozice je nakonec ta poslední a nejméně důležitá ze dvou důvodů – je chudé a je mrtvé. Chudý člověk má jen svoji hrdost a vztahy s jinými chudými. Může se sice postavit do pozice neúplatného trpícího, ale racionalita mu napovídá, že tím ani sobě, ani své komunitě neprospěje. Bohatý a vlivný má více šancí dostat se z vody suchý, ale bude ho to něco stát. To je mechanismus přerozdělení bohatství, které se však stejně dostává převážně zas k bohatým, vlivným, drzým a vychytralým, kdežto prostoduchým, čestným, principiálním chudým zbývají drobty. Existuje však jiný, etický a proto mnohem účinnější a spravedlivější mechanizmus vyrovnání křivd a bolesti – teprve upřímná a hluboce procítěná lítost, soustrast, omluva a pokání přináší obětem i viníkům tu pravou úlevu a očistu. Není-li pravá lítost, není pravé odpuštění. Peníze ho nenahradí, ale jen doplní. Nicméně jak ukazuje Trierův Dogville, lidský mozek absolutně vše zvažuje, porovnává a počítá a lidé v složitějších, obtížnějších, nebezpečnějších nebo nevýhodnějších situacích vyžadují větší oběti od těch, kdo potřebuje pomoc nebo odpuštění, pokud se nejedná o čisté altruisty, pro které prospěch jiných je důležitější než jejích vlastní a kterým právě šíření blaha kolem sebe přináší uspokojení. "Jakkoliv se člověk zdá být egoistický, v základě jeho nátury jsou evidentně určité zákony, které ho nutí zajímat se o osudy jiných lidí a počítat jejich štěstí za potřebné pro sebe, ačkoliv sám člověk z toho nemá nic kromě štěstí vidět toto štěstí" (Adam Smith, Teorie mravních citů, 1759). Altruismus navíc vede k navýšení reputace v sociu zcela v duchu potlače – starobylé indiánské slavnosti spojené s rozdáváním dárků, kdy se kladl důraz na upevnění společenství a současně na zvýšení prestiže, jež se u jižních kmenů v Severní Americe nezískávala bohatstvím, nýbrž štědrostí a velkorysostí. Podobný etický imperativ u dnešní mocenské elity je dnes zřejmě nepředstavitelný, což je asi rozumné ve světle lidské schopnosti vše přehnat a dovést ad absurdum (http://cs.wikipedia.org/wiki/Potla%C4%8D). Pro ostatních 80% lidí vyjímaje čisté altruisty a čisté dravce platí přírodní pravidlo a tudíž i strategie "půjčky za oplátku", čili "ty mně, já tobě", nebo anglicky "Tit for Tat", což by mohl být zobecněný název pro Hamleta, Pozici dítěte a jiné podobné situace a dramata. () (menej) (viac)
Galéria (45)
Zaujímavosti (2)
- Film byl v roce 2014 přihlášen do klání o Oskara za nejlepší cizojazyčný film jako reprezentant rumunské filmografie. (Hal_Moore)
Súvisiace novinky
Be2Can: unikátní přehlídka festivalových filmů
Berlín, Benátky, Cannes – tři prestižní mezinárodní filmové festivaly, které každoročně přináší divákům to nejzajímavější ze současné filmové tvorby. Společnost Film Europe Media Company přinese… (viac)
Reklama