Brilliantovaja ruka
The Diamond Arm
Obsahy(1)
Pestrá hra zámien, prekážok a omylov s hlavným hrdinom, nenápadným úradníkom na dovolenkovej plavbe po mori, kde sa stane stredobodom pozornosti bandy pašerákov, ale aj milície. Semjon Gorbunkov je nenápadný úradníček a vzorný otec rodiny. Jeho život sa nečakane zmení, keď jedného dňa nastúpi na výletnú loď do Orientu. Zhodou okolností sa zapletie do akcie jednej zločineckej bandy, ktorá ho omylom považuje za svojho člena a do sadrového obväzu ľavej ruky mu ukryje sadu briliantov. Kým sa všetko urovná, príde v tejto excentrickej veselohre s kriminálnou zápletkou k množstvu chýb a omylov. Režisér Leonid Gajdaj ju poňal s veľkou komediálnou nápaditosťou a zmyslom pre paródiu. Oporou mu boli všetci hereckí predstavitelia, predovšetkým Jurij Nikulin v hlavnej úlohe. V ankete o najlepšiu ruskú komédiu storočia (1995) získala Briliantová ruka na základe hlasovania televíznych divákov prvé miesto. (RTVS)
(viac)Recenzie (40)
Gajdajův dvorní skladatel Zacepin odvedl dobrou práci. Český dabing je také velmi dobrý. Tím bychom měli shrnuta veškerá pozitiva. Gajdaj jako obvykle velice tlačí na pilu a snaží se dělat humor za každou cenu, i kdyby z toho mělo mít publikum depresi. Většina filmu je obdobně křečovitá jako kousky bratří Marxů. ()
Nechal jsem se navnadit - v Rusku vyhlášená nejlepší komedie století, osmdesát miliónů diváků v kinech, slibný, byť neoriginální námět, říkal jsem si, nebude to špatný. Ale buď jsem nebyl správně naladěnej nebo je špatně něco jinýho, ale mnoho jsem se nebavil. Ano, usmál jsem se u hlášky: "Tady nejste v Londýně, tady není přítelem člověka pes, tady je nejlepším přítelem člověka domovní správa.", zaujal mě i nevšedně použitý simultánní překlad v jedné z úvodních scén, kdy minutový výlev nasranosti překladatelka završila lakonickým "Drž hubu":-) Nakonec musím uznat i to, že sovětská kinematografie mi není příliš blízká a nedokážu asi správně ohodnotit herce, které jsem viděl poprvé. Ovšem je-li toto nejlepší komedie století... ()
Námět vypůjčený zřejmě z francouzsko-italské komedie Smolař z roku 1965. Zábavné momenty, ale film ztrácí na tempu, jsou tam slabší místa. Přesto zábavná parodie. Pobavila mě babka v modrém šátku ala Milada Ježková i drobné vtípky, které lze vnímat jako kritiku systému. Je vidět, že uvolnění neminulo v 60. letech ani naše východní sousedy. ()
Spočiatku sa zdalo, že by to mohla byť perfektná zábava, minimálne prvá polhodinka ma presvedčila. Potom ale akoby všetko, čo som videl, zapadalo do zábavy, ktorá už desaťročiami akoby prestala byť vtipná a zostala ustrnutá vo svojej dobe. Opilecké móresy a najmä spevácke vsuvky ma vôbec nezaujali. Film má ale našťastie spád a ide o príjemnú oddychovku na víkendové popoludnie v telke. ()
Bláznivá komédia na francúzsko-sovietsky spôsob, ktorá občas nemá hlavu ani pätu. Ale to asi k tomuto žánru patrí, takže to nie je výčitka. Skôr som mal problém v tom, že to až také zábavné nebolo. Najviac ma asi dostalo to rozdelenie na dve časti, ktoré bolo originálne, ale úplne zbytočné. –––– Když někdo příliš mnoho ví, tak nêkdy příliš brzo umře. –––– Já si myslím, že člověku se má věřit jenom v krajním případě! ()
Zaujímavosti (2)
- Film byl dabován po vpádu spřátelených vojsk v roce 1968. Na základě rozhodnutí FITESu odmítali herci jako protest dabovat sovětské filmy. Hlavní role mluvili „stávkokazové“. Dříve představitelé středních rolí přešli v tomto období na hlavní role, herci malých přešli na střední role. Mezi dabéry se začali objevovat herci mimopražských divadel a dokonce dabovali i technici barrandovského dabingu. (sator)
Reklama