Plivu na váš hrob 2

Tak nakonec stejnak jako jednička pro mě průměr. Já se vždycky nechám zlákat hodnocením a pak lituju. Nemůžu říct že mě to zhnusilo jen si myslím že na tenhle film za chvíli každej zapomene. Začátek je strašně zdlouhavej, nebyl nějak šokující a těch 60 minut bylo celkem o ničem. Je sice pravda že scéna kdy ta ženská zradí mě celkem dostala, ale jinak to nebylo nic extra. Co považuju za naprosto debilní je to jak se ta holka dostala z tý krabice, to bylo tak blbý až mě to rozesmálo. Pak se film naštěstí zlepší a konec je fakt humus,, opět není to nejhorší věc co jsem viděl, ale úplně jsem soucítil s tím Ivanem. Co na filmu pochvaluju nejvíce je hudba která je fakt parádní a i kamera je moc pěkná. Postavy nejsou nějak extra dobří ale na druhou stranu se snaží. Jednička se mi líbila víc (už jen kvůli prostředí) ale ani tohle není zas tak špatný jen zbytečně dlouhý a roztahaný. (11.09.2013)

Jednička byla určitě lepší, řekl bych, že si svoji pomstu více "vychutnávala" a tak nějak jsem jí víc fandil. Asi to bylo ale tím, že to bylo poprvé a děj se odehrával někde na samotě. Ve dvojce se část odehrává v New Yorku a další převážná část kdesi v Bulharsku, tedy ve městě. No, nebudu to víc protahovat, týpci a ta pí*ča, dostanou co proto a holčina to díky Bohu zvládne. 60% (08.09.2013)

Technicky a vizuálně perfektní přívlastek do bizarního sub-sub-sub Exploitation žánru. Steven R, Monroe má holt talent a po perfektním remaku natočil Kulervoucí nářez, který si nebere s ničím a s nikým žádné servítky! První hodina je solidně zvrácená a Sleazy a hlavní, atraktivní hrdinka zde dostává slušně na prdel velmi bezútěšným stylem a bez slitování je mlácena a znásilňována téměř až do bezvědomí. Naštěstí Revenge umí být pěkná Kurva, a tak se Jemma Dallender postaví na vlastní nohy a rozpoutá Exploitační PEKLO se všemi zúčastněnými na jejím martýriu. Revenge obsahuje nejlepší a nej znepokojující Kastraci, která kdy ve filmu byla zobrazena! Tolik opěvovaná a kritizovaná scéna mezi nereálným přenosem z USA do Bulharska, mě naopak Šokovala! Představa, že se na druhý den probudím v cizí zemi, kde je vše napsáno azbukou, nikdo mi nerozumí, já nerozumím ničemu, všichni se na mě dívají jak na Vraha musí mít na psychiku velmi bolestivý dopad a jelikož jsem s Jemmou Dalender silně empatizoval, tak jsem se slzám při téhle scéně nebránil! 150% Nejlepší Exploiter a za poslední dobu nejrychlejší Orgasmus. (08.09.2013)

Stejně jako u jedničky i předchůdce z roku 1978 zde máme shodné schema - masakrování nebohé dívčiny a následné biblické ,,Pomsta je má!" Plivání na hroby v názvu bych ale klidně vypustil. Hvězdy dávám opět spíše proto, že tenhle typ filmů by měl varovat před neuváženým chováním a jednáním. Mladá hezká slečna, aniž by cokoliv komu řekla, se vydá na inzerát k neznámému fotografovi, kde se pak diví, že by ji rád fotil nahou. A já se divil, že ji neznásilnili už tam. Přibližně poslední třetina snímku by se mohla jmenovat například Hostel 4, jelikož naše Američanka si své klienty vskutku vychutnává. Přenesení děje do Bulharska nebylo na škodu, podtrhlo bezvýchodnost oběti. Jak ji tam však dostali, je mi záhadou...na voru? (18.09.2013)

V roku 2010 nastal v rámci subžánru rape&revenge zásadný zlom, keď sa doposiaľ nevýrazný režisér Steven R. Monroe rozhodol pre oživenie jedného z jeho najikonickejších predstaviteľov, amatérske, surové a skrz-naskrz podvratné I Spit on Your Grave (známe tiež pod výrečným názvom Day of the Woman). Podarilo sa mu pôvodný hrubo neopracovaný materiál obratne vyzdvihnúť z prachu a dať mu novú tvár pre nové tisícročie. Spravil ho temnejším, dodal mu lepší scenár, ale zachoval onu charakteristicky zvrhlú estetiku krutosti a odvážil sa ísť omnoho hlbšie v otázke fyzickej i psychickej konfrontácie ľudskej bytosti (a diváka) s nekompromisným násilím a sadistickými figúrami, stelesnenými typizovanými zástupcami vidieckych buranov. Razom si tak získal nemálo fanúšikov, ktorí mu dodali odvahu na ceste za stvorením sequelu. Ten bohužiaľ len flegmaticky napĺňa schému rape&revenge a je výkladnou skriňou koncentrovaných znásobených neduhov originálu, naproti ktorému však nemá ono špecifické kúzlo, postráda zábavnú neskúsenosť tvorcov (a šarmantnú predstaviteľku hlavnej role). Špinavá a surová estetika je nahradená povrchnou a útrpnou samoúčelnosťou. Dej je plný nelogických a absurdných momentov, ktoré sa scenáristi ani nepokúšajú vysvetliť; zasadenie do Bulharska môže dojmom exotického (a pre tvorcov lacno napodobiteľného) prostredia pôsobiť snáď len na priemerných Američanov, ktorí netušia, že Georgy skutočne nie je typické krstné meno v tejto geografickej oblasti. Žalostné herecké výkony a pokusy o emocionálny zásah a rozmer vyznievajú smiešne. Technická stránka tiež nie je prostá vád - rutinná šedá kamera opovrhuje núkajúcimi sa možnosťami kreatívneho využitia, miesto toho preferuje nezáživné snímanie fádnych kulís a násilných výjavov. Pritom sa ale ani zďaleka nejde tak do extrému, ako u Monroeovho pôvodného remaku, čo by bol prípad, kedy by naopak všedná a neosobná kamera (a vizuálna stránka všeobecne) vytvárala divácky zaujímavý kontrast a možnosť interpretácie ako rafinovanej metafory "obyčajnej krutosti". Takto zostáva len priestor na ďalšie povzdychnutie nad úpadkom dobre rozbehnutej značky. K montáži sa dlho vyjadrovať netreba - sekvencia po páde do kanálu je jasným dôkazom, že by sa mal strihač spolu s osvetľovačmi vrátiť späť do lavíc. Všetko korunuje prostá nudnosť nerozvinutého potenciálu dejového ohniska (koniec koncov, ani samotné vraždy nie sú vôbec originálne či zaujímavé, len pozorne odpisujú a vykrádajú ako starý originál, tak iné zdroje) a neschopnosť adekvátne pracovať so stopážou a teda dobre využiť koncept na danom priestore (tento problém mal aj pôvodný film zo 78.-eho, ale ani zďaleka nie v takej miere). Pre diváka, ktorý dokáže ignorovať všetky vyššie spomínané neduhy a nemá so žánrom (resp. jeho kvalitnejšími zástupcami) takmer žiadne skúsenosti, však môže byť dostatočným hororovým potešením, to určite nevylučujem. Pre mňa nie je uspokojivým ani ako guilty pleasure. 0% (06.09.2014)