Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec

Zajímavý film, o kterém nevím, co si mám myslet. Ze začátku jsem z něj nebyl nijak odvázaný, ale postupem času mě začal pohlcovat. Určitě na tom měla velký podíl podmanivá hudba a skvělá kamera. Jak běžely minuty, tak mě to čím dál víc přitahovalo. Mám zálibu v patologických vlastnostech lidí. V bezúčelné brutalitě a násilí. Film mě stejnou mírou odpuzoval a přitahoval. Myslím, že Peter Greenaway taky nebude podle společenských měřítek zrovna psychicky v pořádku. (03.08.2014)

Hmmm, tak jsem v krátké době narazil už na druhý bizárek, který testuje, co všechno žaludek méně odolných diváků vydrží. Ale zatímco Srdjan Spasojevič vyzvrátil do scénáře své ujeté masturbační fantazie, Peter Greenaway se se mnou podělil o šílenou kulinářsko- sexuálně- násilnickou vizi, která mi připomněla pana Creosota i mé oblíbené Delikatesy. Helen Mirren si zase možná vzpomněla na Brassova Caligulu, ale i přes častou full frontal nudity mě nejvíc zaujaly její vlasové kreace. Všechny účesy ale jasně válcoval mrtvý kormorán z úvodu filmu. Snímek měl na mě i velmi znepokojivý dopad- Michael měl tak nádherně propečenou kůži... (08.01.2020)

Představa vesmíru v restauraci. Parkoviště je svět, kuchyně je očistec, dámské záchody jsou nebe, jídelna je peklo! Peklo je řízené Michaelem Gobonem v roli excelentního,cholerického satana,z kterého má každý respekt. Při sledování jsem se cítil,jako bych seděl v hledišti na divadelním představení za doprovodu vskutku pekelného soundtracku. Tenhle film je tak rafinovaný,smyslný,inteligentní,důvptiný a tak zvláštní,že by si jej nikdo neměl nechat ujít. (13.12.2013)

Peter Greenaway se stal nezaměnitelným (a už zcela jistě také kultovním) filmařem, a v tandemu s Michaelem Nymanem, který se u jeho filmů filmy dovede uvolnit a odvázat (rozhodně více než u Stoneova Snowdena, kterého jsem viděl předevčírem), se dostáváme do estetického nebe. Zaranžované, stylizované, sofistikované, nebo dokonce dekadentní, opruzující, vyumělkované - samozřejmě. Ale Machiavelliho "Cui licitus est finis, etiam licent media (Kdo má cíl, má i prostředky)" nebo jak se vtipně říkává "účel světí prostředky", tu platí v plné míře. A cíl je jasný: není to návštěva galerie - to by se mohlo stát jen tehdy, kdyby postavy (nejen lidské) vystoupili z obrazů a začaly mezi sebou komunikovat. Je to pastva - pro oči, pro uši, pro jazyk, pro pohlaví, pro mysl; a pást se je možno odděleně nebo vším tím dohromady. Klíčovým slovem je tu především OPULENTNOST - jídlo, sex a vyměšování, smíchané k nerozlišení, jedno přecházející v druhé. Pozn. 1: Pokud má přece jen někdo zájem o galerii, doporučuji obraz občas zastavit; samozřejmě ne, když se hraje nebo mluví. Pozn. 2: Jednotlivá prostředí (scény) jsou výrazně odděny, inspirativně o tom mluví EvilPhoEniX **** (doplnil bych depozitář knih a urovnal to trochu jinak). (03.03.2017)

Filmová pochoutka, vizuálně úžasný film (ty barvy - vyniká především smyslně rudá, to snímaní jednotlivých scén) s amorálním, odpudivým hlavním hrdinou v podání Michaela Gambona, jehož monology (nejen) jsou nezapomenutelné. 90% P.S. Díky uživateli ork za tip. (05.11.2012)