Čierny Korzár

"VIDÍŠ? I ČERNÝ KORZÁR PLÁČE..." V roce 1976 si Kabir Bedi připsal dvě ikonické dobrodružné role, které se u nás za socíku staly kultovními, a sice Sandokana a Černého korzára. Sandokana si už kromě znělky nic nevybavuju, ale z tohohle naivního taliánského pirátského fláku jsem byl jako děcko (které si předtím i přečetlo knížku a zároveň hltalo Malého piráta v Ohníčku) hotovej a dokonce jsme s kámošem napsali prosbu do Československé televize, aby dali reprízu. Dneska už se nad tím usmívám, ať už jde o celkovou limonádovitost, přehrávajícího Bediho (oboje může být bráno jako plus) nebo průměrné akční scény, ale přiznávám tomu k dobru sympatické postavy a pár fajn hlášek. (22.06.2014)

Bavilo, ale nijak nenadchlo. Bedi je démon a hlavně první scény s ním jsou prvotřídní. Celý zbytek vystihuje hned má první věta. Líbilo se mi to, ale hned to odeznělo a z průměru film vybublal jen párkrát a to hlavně díky kapitánu Mogenovi. Dnes už některé Bediho prupovídky působí směšně a nejlepší věta filmu je:"Slyšela jsem, že je ovoce zdravé." Sakra, tam se ale šířily pověsti a legendy. (20.01.2010)

Vzhledem k tomu, že s vámi nesdílím znalost knižní předlohy ani příběhu jako takového, byl pro mě Černý korzár zážitkem gigantických rozměrů. Jsem úchyl na filmy, které disponují rychlým spádem, exotickým prostředím, dobrými boji, skvělou hudbou, naivním, ale mimořádně silným příběhem, sympatickými herci a úplně nejlepší je, když pocházejí z italské produkce. Jestliže je knižní předloha ještě lepší, musí být dokonalá, protože film je jenom skoro. 90% (11.02.2012)

Film môjho detstva. Zaľúbená do Kabira Bediho. Na tú dobu veľmi dobre natočený. Nerozumiem prečo je na čsfd tak podceňovaný a nemá vyššie hodnotenie. Aj keď s veľkým odstupom času som si ho opätovne pozrela, stále nestráca na čare a na mojom hodnotení a naďalej ho považujem za kvalitný film s najkrajším príbehom lásky aký som videla. (17.04.2011)

Já vím, je to nízkorozpočtové, (sou)boje by potřebovaly choregrafa, protože jsou často dost směšné, herecké (ne)výkony netřeba komentovat, jenže... Salgariho knihy mám v knihovně od dětství, když vycházely v edici KOD a nevyhodil bych je ani za příslib divoké noci třeba s Agátou H. Znáte to, přijde chřipka, musíte se zavrtat do postele, a Černý korzár nebo Sandokan jsou vždy dobrými společníky. A film dokázal přenést něco krásného z téch knížek na plátno. Nevím proč, ale korzárské přepadení lodi točené bez vody ve studiu na maketách je tady daleko napínavější než kdyby to bylo dělané počítačově, jak je tomu dnes zvykem. (01.03.2016)