Réžia:
Andrea SedláčkováScenár:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (viac)Obsahy(1)
Život nehrá fair. Príbeh o mladej atlétke, ktorá sa v normalizačnom Československu dostane do štátom riadeného dopingového programu. Mladá talentovaná šprintérka Anna sa pripravuje v stredisku vrcholového športu na olympijské hry a i cez svoj zlý kádrový profil je zaradená do programu špecializovanej lekárskej starostlivosti. Jej matka bývalá tenisová reprezentantka, začne mať podozrenie, že nové podporné prostriedky ktoré jej dcéra dostáva sú v skutočnosti zakázaným dopingom a začne viesť súboj s totalitným režimom v ktorom sa nehrá podľa pravidiel fair play. (STV)
(viac)Recenzie (689)
Na jednu stranu tleskam, zase jeden slusny cesky film ! Na stranu druhou mi prijde v posledni dobe filmu s touto politickou tematikou komunistickeho rezimu trochu moc.... Pamatujete na dobu Pelisku, Pupenda... ? ..Ale kdyby to jen 1% volicu KSCM odklonilo od teto strany, bylo by to super! Jinak kloubok dolu nad vystihnutou atmosferou, nad autenticnosti prostredi a hereckymi vykony... Dal bych tak 65%-70%. ()
O tomto filmu stačí napsat je to všechno pravda a krutá realita života atleta v době řízeného dopingu v ČSSR. Celý film je ve všech směrech realistický a provedení i dobových scén včetně bytu oblečení i stadionu . Hlavní hrdinka je realistická atletka a hlavní postava dostává ode mne 1+ . I trénování a metody trenérů odpovídají tomu co bylo realitou , mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Tento film mě překvapil s jakou syrovostí ukazuje problematiku vrcholového sportu a to bez patosu a zbytečných nereálných scén. Osobně mě závěrečná scéna dojala k slzám . A film je přece o pocitech a to Fair play má na více než pět hvězdiček. ()
Mrazivě holý příběh o životě vrcholové běžkyně před olympiádou v roce 1984 a zároveň o povaze režimu 80. let ukazuje způsob, jakým stát dosahoval mimořádných výkonů u sportovců (psychologický nátlak, dopink), a dilemata, kterým museli lidé vzpírající se režimu čelit. Vyprávění je rozvíjeno tak, aby ukázalo všechny důležité okolnosti (získané od pamětníků!) co nejpřesněji a nejjednodušeji, proto je obraz autoritativní společnosti působivý a vitální svět běžkyně uprostřed šedi normalizace zcela uvěřitelný. Takhle si sportování v minulém režimu pamatuju (přestože nebylo tak vrcholové). 90 % ()
Dobrý film - jen Aňa Geislerová v roli matky dospělé dcery mi přišla příliš mladá. Mohli jí pár roků přidat. ()
Dusivá atmosféra normality se vyvedla. V nedávné minulosti se nimrá nejeden český film, tak je o to těžší nabídnout nový pohled. Kdo filmy o zlém režimu nemusí, asi se bude nudit - čistě sportovní žánr to zrovna není. Ale každopádně to sportovně-režimní pojetí je originální. Je jasné, že z archivů ČSTV a jiných se vytahují důkazy o tom, jak to se státním dopingem bylo. Vyjádří se k tomu někdy i J.K. a H.F.? ()
Po delší době český film, který měl něco do sebe.. Ze zápletky bylo vytěženo podle mě téměř maximum. Především vše mělo hlavu a patu. Uctihodný počin v českých končinách, až bude možnost, určitě se kouknu znova. ()
Na první pohled film o sportu, dřině, touze po vítězství...a najednou na vás silně zapůsobí ta pachuť doby, na kterou film poukazuje jen zdánlivě okrajově. Už dlouho jsem neodcházela z kina v takovémhle rozpoložení a s pocitem, že jsem viděla opravdu dobrý film. ()
Pro mě tak trochu zklamání. Těšila jsem se na ryze sportovní výpověď, další motivy už byly zbytečné. Matčino přepisování a následný trest, emigrace, tisíckrát omílané už nemá tu razanci. Možná by se vyplatilo více se zaměřit na sport, na doping, na zdravotní následky. To by bylo aspoň něco nového. Hlavní představitelka ovšem skvělá a Aňa Geislerová jako vždy. ()
Celkem dobrý film,atraktivní téma s dobrými hereckými výkony.Především civilně věrohodný byl u hlavní hrdinky /Judit Bárdos/.Doporučuji ke shlédnutí. ()
Velmi silný příběh a poučný pro ty co snadno někoho odsoudí aniž by sami byli vystaveni podobné zkoušce osudu. ()
Nemá to tu sílu jako Hořící keř,ale určitě to stojí za shlédnutí.Hlavně pro ty co stále tvrdí,že za bolševika bylo líp. ()
Rychle zapomenutelný film, nešel nijak zvlášť do hloubky, ikdyž téma k tomu vybízelo... ()
Sice sportovní tematika z dob socialismu není můj šálek kávy, ale musím říct, že film je sám o sobě poměrně pěkně zpracován. Velký Bratr vidí a slyší všechno. A kdo se nepodvolí, ten bude nepřítel státu. Snad první film z téhle doby, který opravdu ukazuje věci, tak jak byly bez příkras. Čert vem olympiádu. Tenhle film mluví o více věcech, než jen o sportu. ()
Není těch filmů z doby bolševika nějak moc ? Režiséři chtějí ukázat, jaká byla ta doba těžká, ale pochybuji, že si to lidi uvědomí a dál budou nádavat, že tehdy bylo líp. Každopádně oceňuji zajímavý téma. Film nebo seriál z prostředí atletiky byl snad naposledy seriál Dlouhá míle. Těžko říci, zda to končí happy endem nebo ne. Zda je lepší, že si hrdinka udržela hrdost obětováním účasti na olympiádě nebo její zadostiučinění, že nakonec nebyla. ()
Film jako takový určitě nadprůměr než to co se tady točí, ale už mě unavuje, že všechny filmy z dob komunismu se točí pouze a jen kolem osob, které rádoby bojovaly proti systému. Je tudíž logické, že padnou na hubu a film už teda nemá čím překvapit. Já v komunismu žil pouze do svých patnácti let a světe div se , pamatuji si hlavně to, že dospělí řešili, kam se půjdou po práci pobavit , opít a nebo za jakým svým koníčkem vyrazí a komu co budou zavidět. Nepamatuji si rodinu, která, tak jako dnes,by řešila svou existenční situaci, zda-li příští měsíc budou bydlet tam kde bydlí a jestli budou mít co prostřít na stůl. Nepamatuji se, že bych vyrůstal v tak depresivním prostředí jako je vyobrazeno v tomto a dalších filmech o této době. Podle mě, tak jak za komunistů jsme nadávali na rusko-české propagandistické filmy jak jsou komunisté nejzlatější a západ zkažený , tak tyhle filmy jsou zcela zjevně uplně to samé a unavuje mně to úplně stéjně jako kdysi. ( úpřímně, je to k smíchu, ale když v kom. filmu ukázali dnes již nám dobře známé bezdomovce, tak jsem tehdy myslel, že si to vymysleli a že už nevědí jak západ pošpinit ) Bohužel, každá doba má své a nemyslím si, že dnes žijeme v lepším zřízení než tehdy a co se týče základních lidských jistot jako je domov a rodina můžu rozhodně říct, že nje to horší. Inu na tom slavném komunistickém hesle " rodina, základ státu" opravdu něco bylo. Až jednou ta slavná tržní ekonomika, kterou jsme si tu vycinkali klíčkama přestane expandovat a státní systém padne, a příjde anarchie nebo islám nebo bůhví co, už se nemůžu dočkat, jak se budou točit oslavné filmy o Mrázkovi a jemu podobných, kteří chtěli vlastně svým jednáním oslabit stávající systém, o nic jiného jim vlastně nešlo a krásně nám je vyobrazí jako pravé vlastence dnešní doby. Smutné. ()
Nevím, jestli tento film zaboduje u amerických akademiků a probojuje se mezi 5 nejlepších mimo anglicky namluvených filmů v ceně o sošku Oscara. Mohl by. Jedná se totiž o velkou obžalobu komunistického režimu ve vší jeho nahotě. Řízený doping sportovců, nucení ke spolupráci s všudypřítomnou STB, otázka emigrace, to není na jeden film tak málo. Jako jsme se doposud zcela nevyrovnali s komunistickou minulostí, tak jsme se ani nevyrovnali s hodnocením dopingu za minulého režimu. Upřímně řečeno, kolik procent Čechů ví v roce 2014, že na následky dopingu tady umřeli i významní sportovci typu dálkařů Nygrýnové a Brože, koulaře Skobly, v podstatě asi i diskaře Daňka? Ve filmu se jedná o dvě naše elitní závodnice na 200m, které jsme ovšem nikdy neměli. Asi se Andrea Sedláčková bála, aby ji nikdo neobvinil, že poukazuje na dvojici Kocembová, Kratochvílová, které ovšem běhali spíše 400m. Jak už jsem napsal, tak ve filmu nejde jen o doping, ale je tu ukázáno, jak řada našich občanů byla vydírána organizací STB. Pokud někdo s chutí pročítá ty hrozné Cibulkovy seznamy, tak by si měl uvědomit, že v nich hypoteticky mohla být i matka hlavní hrdinky, kdyby se po velkém vydírání ze strany STB rozhodla místo nástupu do vězení podepsat. Proč neexistujou také seznamy estébáků, pane Cibulka? Závěr filmu trochu zaváněl morálním happyendem, ale když se divák nakonec seznamuje s tím, že hlavní hrdinka se z rádia Svobodná Evropa dozvídá, že na OH do USA nakonec nejede nikdo z komunistického bloku, tak ten happyend lépe skousne. ()
Režijně velmi dobře podaný děj zlovestné doby. 80.let,autentické exteriéry,výborná kamera a myslím,že tento film má velkou šanci umístit se na filmových festivalech hodně vysoko. ()
Pro mne zatím česká jednička v tomto roce. Další z mnoha variací na 40 let hrůzy ve které jsme byli nuceni žít. Jak by ne. Témata z doby temna jsou prakticky nevyčerpatelná a je možné je aplikovat na každý obor lidské činnosti té doby. Fair Play si vybralo sport, konkrétně atletiku a ještě konkrétněji střediska vrcholového sportu a jejich rozvoj sportovců plánovaným dopingem. Málokdo asi může pochybovat o tom, zda u nás obdobné programy fungovali či ne. Stačí se podívat na podivné a značně nadčasové výkony našich či jiných atletů z východního bloku v devadesátých letech minulého století. O vypracovaných muskulaturách některých nejmenovaných českých atletek se ani nebudu zmiňovat. Film samotný mne svou atmosférou dost připomněl Pouta. Nejen dobře zvolenými exteriéry ale i všude přítomným strachem pramenící z nejistoty co kdo o vás kde ví a co všechno vám mohou udělat. A tak ve filmu prakticky nikdo fair play nehraje. Každý musí za svým soukromým cílem udělat nějakou tu ulívku a každý poté musí něco obětovat. Někdo svobodu a někdo slušně rozjetou sportovní kariéru. Další důkaz, že Aňa Geislerová je jednou z nejuniverzálnějších českých hereček. ()
Dobrý film,podmanivá hudba a poutavý děj,akorát s tou nutností utéct na západ to nebylo tak horké,myslím,že je to ve filmu až přehnaně často zmiňováno,skutečnost byla jiná.Vyrůstal jsem v té době a nikdo z naší rodiny takové tendence neměl,byla to spíš práce lidí,kteří život na západě líčili v růžových barvách lidem co tu nic neměli,nebo měli jen potíže,vidíte dnes o co jsme přicházeli?Spíš bych se ptal co jsme ztratili. Judit Bárdos 10/10 ()
Potenciál filmu - sport,anabolika a drama stím spojené-jsou zde zastíněny ohranou písničkou komunismu . ()
Reklama