Bennyho video

Bennyho video mě nebavilo, už vůbec mě pak nezasáhlo, takže ztracených 105 minut z mého pohledu. Psychologický film o zlém spratkovi, který si jednoho dne půjčí kvér na prasata a ještě si to natočí na kameru. Rodiče parchanta jsou přizdisráči, takže odepnutí řemenu nehrozí, no dobře jim tak. 49% a doporučuju třeba Kevina, který je proti tomuto daleko stravitelnější. (06.09.2013)

Moje tretie stretnutie s Hanekem a druhé s mladým Arno Frischom a Ulrichom Mühe. Opäť silný emocionálny zážitok. Počas celého filmu mi blúdili hlavou otázky, či je to možné a ak áno, čo s tým. Mrazivý až desivý film, ktorého sila je v kontrapunkte medzi činom a reakciou naň. Z reakcie rodičov je zrejmé, koľko patologických vlastností Benny podedil a koľko ich v tom citovo vyprahnutom, sterilnom prostredí získal počas svojho krátkeho života. Dokonca som presvedčený, že ak by sa Bennymu prepiekla táto stichprobe, cesta k Funny Games je otvorená. A nie je to iba osobou režiséra a hercov. (07.10.2010)

Konečně Haneke, který mi sedl. Mrazivá filmová demonstrace následků dlouhodobého vnímání násilí výhradně skrze média a tedy jeho konzumaci. Haneke mistrně poukazuje na ztrátu empatie a pokřivenou realitu, jak ji prožívá hlavní postava, jež pod tíhou vzrušení, zvědavosti a prosté jednoduchosti úkonu neváhá proměnit fantazii ve skutečnost. V nasnímání zásadních scén Haneke dalece přesahuje rámec pouhé kritiky a formou „obraz v obrazu“ nemilosrdně konfrontuje diváky takovým způsobem, jakým by to běžným postupem nebylo možné. (30.04.2011)

Ďalšia nemilosrdná rana pod pás od režiséra Michaela Hanekeho. Je to lepšie ako Siedmy kontinent a 71 fragmentov chronológie náhody dokopy. Tvorca tu opäť podáva psychický nátlak takým spôsobom, že divákovi tuhne krv v žilách. Etické zásady a morálka ľudského pokolenia je tu opäť rozdrvená na prach. Bez štipky súcitu je nám tu predvádzaný príbeh štrnásť ročného Bennyho pochádzajúceho s relatívne šťastnej a ekonomicky aj sociálne zabezpečenej rodiny ktorej ku šťastiu nechýba relatívne nič. Pravdepodobne tento uspokojený pocit bez štipky interakcie okolia spustia v chlapcovi isté procesy. Zbožňuje kameru a všetko čo s tým súvisí.. Takto sa mu raz podarí nahrať na zabíjačke smrť prasaťa ktorú skolila zabíjačková puška.. Onedlho na to opäť postaví pred kameru aj s zbraňou ale tentoraz pred ním nestojí prasa ale dievča ktoré chladnokrvným spôsobom zabije. Iný tvorcovia, hoci by boli akokoľvek kvalitný, by pravdepodobne týmto spôsobom zakončili túto snímku... Avšak Haneke nie, on práve v tomto momente iba začína rozohrávať psychický teror v audiovizuálnej podobe.. (27.12.2014)

Jako jo, já tu myšlenku chápu a je to zdařilá kritika ani ne tak konzumní společnosti, jako všech těch vychcaných (většinou) politiků, dobře postavených manažerů a podobné verbeže, která by nechala zavraždit vlastní babičku, jen aby se dostali k více penězům a k větší moci. (Ostatně v tomto filmu otec už od začátku místo pojmenování problému také stále volí kompromisy a eufemistické výrazy, potom jedná naprosto bez citu, aby chránil syna, a nakonec se mu to vrátí, když syn jeho a jeho manželku podrazí, aby je potopil a přes jejich záda se vyšplhal dál a výš a bez poskvrny.) Vlastně tenhle film přes svou provokativnost je ještě hodně, hodně zdrženlivý. Jen prostě - nemám rád podobné typy lidí, je mi jasné, čeho jsou schopni, a dívat se na to ještě ve filmu mi činí poněkud vnitřní obtíže řekněme spíše duchovního charakteru. Jako by na mne ten hnus začal také trochu ulpívat. Navíc to vidíme každý den, nějakou tu kauzu, kterou se snaží podnikatel zamést pod koberec, třeba když srazí zfetovaný autem ženskou na přechodu, a ještě si hraje na to, že oběť je chudák on; nebo že se někde střílí na škole, ale pan ministr se jde ožrat na nějaký večírek a ještě si zatancovat; atd. atd.). Takže vidět o tom ještě film jen převažuje tu negativitu kolem na špatnou stranu. Není to ale chyba Hanekeho, ani tohoto filmu, ale podobných šmejdů a psychopatů bez citu a emocí, kteří často někde nějakým způsobem rozhodují, vedou a vládnou. (03.02.2024)