Réžia:
Pepe DanquartScenár:
Heinrich HaddingKamera:
Daniel GottschalkHudba:
Stéphane MouchaHrajú:
Andrzej Tkacz, Kamil Tkacz, Elisabeth Duda, Itay Tiran, Łukasz Gajdzis, Przemysław Sadowski, Jeanette Hain, Rainer Bock, Grażyna Szapołowska (viac)Obsahy(1)
Srulik má iba deväť rokov, keď v roku 1942 utečie z varšavského ghetta. Spolu s ďalšími židovskými deťmi sa schováva v lesoch a živí sa tým, čo si nájde alebo uloví. Hlad a zima ho ale donútia vrátiť sa späť do civilizácie a predstierať, že je Jurek Staniak, sirota z katolíckej rodiny. Túla sa poľským vidiekom a na svojich cestách stretáva ľudí, ktorí riskujú vlastné životy i životy svojich blízkych, aby mu pomohli, ale aj tých, ktorí ho zradia. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (138)
Film mě, bohužel, dost zklamal. Snaha o násilně vyvolaný soucit, citové vydírání a stokrát ohraný příběh. Proč se pořád vracet do minulosti, když nám dnes hrozí stejné, ne-li horší nebezpečí. Už mě to zkrátka nebaví. Chtěla bych filmy o Evropankách znásilněných muslimskými migranty. O jejich obětech, kterých se nikdo nezastane. O kterých se dokonce ani nepíše a nevysílá, abychom nevybočili z politické korektnosti. Ne, mě už filmy z války nedojímají ani nebaví. Chci filmy o tragédiích dnešní doby. ()
Moje největší pochvala na můj vpravdě nemilovaný subžánr "děti za časů války" zní asi tak, že mě to neuráželo. Ačkoli i zde dítě je roztomilý, doba je zlá, Němci jsou bleble a chleba tvrdý, tak jsem u toho neměl potřebu spolknout kulku, jako u souputníků v pruhovaných pižamech či s kradenými knihami. Oproti nim má utíkající chlapec nespornou dramaturgickou výhodu v tom, že je neustále nucen měnit pozice a tím pádem se film stále někam viditelně sune (ačkoli v zásadě většinu filmu protagonista jen tak bloumá po okolí). Ovšem režie má zde poměrně výrazné limity, které vybublají na povrch zejména v okamžicích, kdy se tvůrci snaží naznačit delší časovou prodlevu mezi scénou A a scénou B, protože vztahy mezi ústředním klukem a jeho okolím se vždy nadefinují již úvodní scénou jejich setkání a již se nerozvinou po dobu třeba půl roku, který chlapec s danou postavou stráví. Jasně, díky tomu film netrvá tři a půl hodiny a díky bohu za to, ale i tak se až do konce zdá, že tento článek je pahýl. ()
Další z filmů zabývající se židovskou otázkou resp.otázkou přežití. V zahraniční koprodukci (francouzský režisér, německý scénář a většina herců z Polska) zaslouženě patří k těm nejlepším filmům zabývající se touto tématikou. Film víceméně vyprávěný z pohledu malého chlapce (náročné role se dvojčata Tkaczovi zhostila velice dobře a velice přesvědčivě - ve dvou se to lépe táhne :-). Film nejenom o překonání všech překážek, o neuvěřitelné vnitřní síle malého chlapce přežít, ale také hodně o povahách i hodnotách všech lidí se kterými se malý Srulik setkal (o těch kladných a samozřejmě i o těch "hajzlech", kterých bylo také požehnaně, jak už to obvykle v životě bývá). Zajímavé exteriéry, výborná filmová hudba a přesvědčivé herecké výkony jen umocňují vysoce emotivní a přitom uvěřitelný filmový příběh, který vás plně osloví a po skončení filmu (včetně hodně zajímavého epilogu) na něj určitě jen tak lehce nezapomenete. ()
Jeden z dalších mnoha příběhů přeživších židovských dětí. Film se odehrává povětšinou v lesích a na selských usedlostech, kde se chlapec po útějku z getha skývá. Z krátkých retrospektivních scén se dovídáme postupně celý příběh. Kamera umocňuje osamocení chlapce často záběrem velkých celků překrásné německé přírody. Podobně jako u Posledního cyklisty a Schindlerova seznamu přechází poslední scéna do současnosti. V samotném závěru filmu vidíme skutečného aktéra celého příběhu se svou současnou rodinou. . . . . . Hlavní roli Srulika ztvárnila jednovaječná dvojčata Kamil a Andrzej Tkaczovi. Filmovat začal Andrzej, ale režisér si pro náročnost přibrat i Kamila. Chlapci měli rozdělený natáčecí čas na dopoledne a odpoledne. Kamil měl jíst původně marcipánové šneky, ale nakonec režisér rozhodnul, že půjde o pravé. Při natáčení si tedy vkládá do úst opravdového šneka. ()
Běž, chlapče, běž je přesně tím filmem, který mě zasáhl: druhá světová válka na polském území nahlížená dětskýma očima malého Srulika. Samozřejmě, že nejsilnější jsou ty scény, kde malého chlapce pronásledují Němci nebo ho zrazují jeho vlastní Poláci. Co tedy tenhle film nabízí navíc? Touhu po svobodě, která je pro malého chlapce naprosto zásadní. A pak je silný tenhle film v závěrečných scénách z Polska. ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (6)
- Hlavní roli Jurka Staniaka ve filmu ztvárnila dvojčata Kamil a Andrzej Tkaczovi. Filmovat začal Andrzej, ale režisér si pro náročnost přibrat i Kamila. Kvůli pracovnímu omezení dětských herců na 6 hodin denně se bratři později v roli Srulika střídali. Podle jejich vlastních vyjádření jeden filmoval dopoledne a druhý odpoledne. Občas se vystřídali. (Zdroj: Zlín Film Festival 2014, totalfilm.cz) (Sevcik)
- Natáčelo se 47 dní převážně v Německu, kde se filmovala krajina, selské usedlosti a rodná vesnice, pouze scény z getha se točily v Polsku. (troufalka)
- Ve filmu Srulik jí v lese hlemýždě. Nejdřív byli plži vyrobeni z marcipánu nebo liči, nakonec režisér rozhodl, že budou kluci jíst opravdové. (Zdroj: totalfilm.cz) (TotalFilm.cz)
Reklama