Ten chlap je magor!

Myslím si, nie, dokonca som o tom priam presvedčený, že Takeši Kitano, si svojim「režisérskym debutom」, mimochodom nastavil latku tak hodne vysoko, až som z toho mimoriadne prekvapený, čo mi vlastne jeho Ten muž, pre zúrivosť, rovno popod nos naservíroval, čo ma tentoraz mierne vyviedlo z rovnováhy, keďže je miestami táto obzvlášť násilná, brutálna a surová snímka, v niektorých momentoch (scénach) až tak extrémne nepredvídateľnou, že si za to tento režisér a herec v jednej osobe, jednoznačne zaslúži palec nahor, nakoľko si v tomto prípade vôbec nekládol servítku pred ústa, čo inými slovami znamená predovšetkým to, že divák môže čakať od tohto drsného thrilleru úplne čokoľvek, a vedzte, že je tomu presne tak! • V jadru recenzie by som sa chcel najskôr venovať iba tomu, čo mi v podstate tento počin priamo pripomínal: „Povedzme niečo v priamej kombinácii legendárneho Serpica, čo sa teda týka toho skorumpovaného, prehnitého systému a rovnako aj celkovej formy v podobe drsných, francúzskych, kriminálnych príbehov, aké trebárs nakrúcal renomovaný filmár Jean-Pierre Melville s Alanom Delonom v hlavnej úlohe, ktorému by vskutku tento inšpektor Azumi, akoby hneď z oka vypadol”. • Skrátka, film by sa mohol zároveň pochváliť, či dokonca popýšiť i veľmi silným antagonistom v podaní Kiyohiroa, ktorého stelesnil japonský herec & hudobník - menom Hakúrju, pričom môžem popritom tiež podotknúť i to, že sa to zrovna pri jednotnom čísle vonkoncom nekončí, pretože ďalší, temní prisluhovači, sú schovaní niekde za rohom, odkiaľ sa kľudne môžu znenazdajky vynoriť, keď to daná postava ani neočakáva, no vždy sa stane to, čo človek najmenej očakáva. • A na samý záver snáď môžem dodať sotva len to, že sa po skončení tohto filmu, cítim stále akosi mizerne, či skľučujúco, a tak by sa dalo celkom povedať, že tvorca predsa splnil svoj konkrétny účel v tom rozsahu, že ma svojim prístupom nenormálne šokoval, a pritom sa jedná iba o debutový príspevok na poli hraného, celovečerného filmu, ktorým sa posunul razantným krokom vpred, a čo mi potom ešte ponúknu i jeho nasledujúce, filmové lastovičky...? Dokáže sa prekonať? (29.04.2023)

Takový chodecký film. Skutečně mě časem spíše zajímalo, kam si zase pěšky ten polda ve městě zajde, než děj, který je takový tarantinovský, ale bez dialogů, s podivným střihem a s depresivním závěrem ve stylu "po mně přijde lepší, ten se nezakecá". Trochu jsem doufal, že to pojede spíše v linii bronsonovských Přání smrti, nebo aspoň Francouzské spojky, ale ono je tady podobných evropských a amerických krimi a thrillerů spojeno dohromady povícero (včetně Manna), takže jsem v každém záběru jeden z těch filmů viděl, a ne že by mi to přišlo povedené. Popravdě, jestli tohle vzniklo v roce 1989, tak to nemohlo zaujmout ani brutalitou. Btw, přišlo mi nelogické, že knírače nestřelil taky. (05.05.2023)

Drsná škola podľa Takeshi Kitana. Všestranný tvorca vo svojej prvotine z nezvyčajnou ľahkosťou( hlavne preto, lebo sa jedná o pekne temnú krimi) miesi humor z brutalitou. Sám stvárnil hlavnú postavu - detektíva Azumiho. Tento málovravný, brutálny policajt, dokáže poriadne zavariť nie len malým zlodejíčkom ale aj väčším rybám - ktoré majú podobu pašerákov drog. Dve dejové línie - Azumiho ako policajta snažiaceho vyšetriť vraždu svojho priateľa, ktorá sa javí ako samovražda, a druhá línia - Azumiho vzťah k jeho sestre sú krásne prepletené aby sa mohli vo finále spojiť a vytvoriť tak poriadne krvavý masaker za ktorý by sa nemusel hanbiť ani John Woo. Film, ktorý rozhodne nesklame fanúšikov drsnej ázijskej školy a už vôbec nie tých čo zbožňujú tvorbu Takeshi Kitana. Nejedná sa síce o jeho autorský film, ale je ho cítiť z každej jednej minúty filmu. A rozhodne nesklame. Niektoré scény ako naháňačka mestom, finále alebo prepadnutie pred kinom sú pamätné. (27.02.2011)

Debut, který předznamenává typický rukopis svého tvůrce a který s úbíhajícími minutami nabírá na obrátkách aby vyvrcholil ve finále, jež dobře charakterizuje výrok jedné z postav: "Všichni se zbláznili"! Závěrečná scéna v kanceláři jenom dokresluje ironické a skeptické vyznění tohoto pozoruhodného snímku. (02.07.2009)

Kitano, ještě nepoznamenaný autohavárií z roku 1994, vstoupil mezi asijskou režisérskou smétanku více než skvěle. Violent Cop v lecčem připomíná jeho pozdější snímek Ohňostroj. V obou snímcích je Beat Takeshi policista, v obou se tvrdě a krvavě vypořádává s yakuzou a v obou ukáže i starostlivou tvář (ať už o manželku, nebo o sestru). Nevím čím to je, že mi většina Kitanových filmů vyvolává skoro pořád úsměv na tváři, a to i v případě, kdy na scéně stříká krev. Závěr je brutálně nádherný a pokud si myslíte, že některý jeho film skončí happyendem, tak se šeredně mýlíte a Kitano pokaždé překvapí, třeba zabitím hlavních postav filmu a to bez jakéhokoliv předchozího varování. Nezbývá než konstatovat, že jeho debut není tak geniální, jako jeho pozdější filmy, ale je to vynikající předehra právě k nim. První a pro dnešní dobu už typický Kitano. (17.07.2004)