Ruka

Někdy i film bez jediného slova může mluvit tak, že vás mrazí. Jiří Trnka mistrně ztvárnil strach a bezmoc z totality a to jen za pomoci malé smutné loutky, která se za každou cenu snaží chránit svojí kytičku a Ruky, které se nedá nijak postavit ani uniknout. Symboly překypující a hlavně velmi chytré dílo. (01.09.2012)

Nadčasový snímek. Vynikající protikapitalistická alegorie. Neviditelná ruka trhu, kterou prvně definoval v druhé polovině 18. století Adam Smith ve svém díle BOHATSTVÍ NÁRODŮ, je v Trnkově filmu tím úplně nejzákladnějším symbolem zla. Divák tak sleduje soudruha harlekýna, pracujícího v potu rukodělné práce, v klidu svého domova, přičemž jeho dílo, které má svůj význam a přínos pro společnost, je neustále nesmyslně haceno zlou rukou, před kterou není obrany. Nadpřirozená síla ruky vede k vykořisťování, zotročení lidské individuality a tvůrčí svobody. Vytrvalým důrazem ruky na zhmotnění neexistujícího bludu, tvorbu nesmyslných kýčovitých symbolů imperialismu, jako je Socha Svobody, postupně maže lidství člověka kousek po kousku. Není divu, že člověk se postupně stává doslova loutkou všudypřítomné ruky, která tahá za provázky a drží člověka ve zlaté kleci. Za to se člověku dostává imaginárních vavřínů a odměn, což není nic jiného než narážka na bohatství kapitalismu, které přináší člověku pouze umělý pocit štěstí, jež zakrývá fakt, že člověk je pouhopouhou otrockou loutkou neviditelné všudypřítomné ruky. Smrt na sebe nenechá dlouho čekat a vystrojený pohřeb je již pouze cynickým závěrem této pitoreskní hry. ___ Je jen s podivem, že se doboví straničtí funkcionáři rozhodli považovat Ruku za symbol totalitního režimu v našem státě, když jde vlastně o nejlepší antiimperialistickou agitku. Holt tenkrát soudruzi znali jen těžbu uhlí a kultuře rozuměli jako zelinář analýze funkce. V době socialistického „blahobytu“ Gottwaldových Pětiletek reálnou hrozbu a varovný apel Trnkovy Ruky nikdo neviděl. Zůstala tak nepochopena. Když se na film podívá dnešní divák, zjistí, že je i po padesáti letech velmi aktuální. A dokonce mnohem více kdy dřív. Už je na čase pro jednou zatočit se všemi těmi korupčníky, kmotry a kmotříčky. Těmi, co tahají za provázky. Nastolit diktaturu proletariátu! V uranových dolech poznají, co je vůle lidu! A jak za nás bojují naši soudruzi? Místo aby hrdinně zpívali Internacionálu a agitovali ve fabrikách, vysedávají v Evropském parlamentu a ruku v ruce budují zkorumpovaný byrokratický moloch evropské sedmiletky. ___ Pozn. Tento komentář nabízí jen jeden z možných úhlů pohledu na hodnocený film. Nejedná se o přímou parafrázi Trnkova díla ani o cílenou kritiku. (30.03.2012)

Jiřího Trnku mám ráda už od dětství, takže tohle byla taková sázka na jistotu.. Stejně mě ale tenhle filmeček dokázal mile překvapit a předčil moje očekávání :) Začalo to sice jako nevinná pohádka, ale pak následoval rychlý obrat a z pohádky se stal horor. Skvěle a jasně nám sděluje poselství, což se mi hodně líbí.. A jak autor dokáže vyjádřit cokoliv absolutně beze slov, to je prostě nádherná.. Nikdy by mě nenapadlo, že by ruka mohla salutovat, když jí chybí hlava.. Ale opak je pravdou! Nádhera! Nejlepší animovaný film! :) (20.12.2011)

Zcela souhlasím s brilantním a přesvědčivými argumenty podloženým komentářem soudruha GilEstela. Trnka byl skutečný génius-vizionář a vidět v jeho Ruce modelovou agitku o údělu umělce v totalitním režimu je krátkozraké. Interpretace, která chápe Ruku jako metaforu kapitalistické společensko-ekonomické formace, je myslím Trnkově intenci práva. (06.07.2013)

Stydím se, ale od Trnky jsem první dílo viděla v roce 2009, byl to až tento film. Je skvělý, všechno hezky promyšlené, po zhlédnutí ve vás zůstávají otázky, musíte přemýšlet, což je určitě dobře. Kvalitní snímek, mimojiné se skvělou zvukařskou prací, který rýpe do bývalého režimu a je jen na vás, co si v něm najdete. (15.06.2013)