Len 17

Já ti nevim, Isabelle. Jako jo, přijít o panenství na pláži s Němčourem, to je bezesporu základ pro trauma s velkym T. Ovšem jinak si na mě bohužel udělala dojem pěkně náladový pipinky, která beztak ani netuší, na co si tak horlivě spořila. A Ozone, ta koncovka působí - při vší úctě - stylem "nic, tady končim, už jsem se s tim babral dost". Nedotažený, v mnoha ohledech; neatmosférický, po celou dobu. A to přitom Rombi dělal, co mohl ... (a i Françoise Hardy se svýma chronicky depresivníma písničkama strká ňákou Lanu del Rey do kapsy a ještě dál) [16. Festival francouzského filmu] (27.11.2013)

Každá na to myslí, ale jen málokterá to zkusí. No, nevím, zda tato myšlenka pronesena zkrze postarší deux ex machina v závěru filmu, uspokojí potřebu diváka po vysvětlení. Ženská sexualita je opravdu něco neuchopitelneho (tedy určitě pro muže), a Ozon si s ní jako scénárista vůbec neví rady. A tak raději první půlku filmu sleduje hlavně nahé anorekticke tělo hrdinky, což dost nudí. Během těch souloží jsem spíše uvažoval, jak se ta holka rychle naučila všechny ty sexuální praktiky. Asi podobný talent jako hrdinka Padesáti odstínů šedi, a docela se mi zdá, že tento film je jen jeho artovou variací. (03.11.2016)

S panem režisérem máme takové tiché souznění. Jeho poťouchlý styl vyprávění mě baví, vybírá si témata provokativní, nikoliv však za hranou. Tím se výrazně liší od Larse Tiera, který ve mě vyvolává dojem nemocného člověka, který si vzal diváka jakou rukojmí a háže na něj všechnu vnitřní špínu, s níž se nedokáže vypořádat. Ukazuje zvrácenost nepochopitelnou až nereálnou (Antikrist, Nymfomanka, Prolomit vlny) Oproti tomu Ozon nastolí téma tak přirozeně a lehce, že nastolí otázky, ale nezanechá žádnou pachuť. (11.10.2019)

Mladá studentka Isabelle se po jedné malé události vydává na cestu placené společnice. To sebou nese mnohé problémy a vše mírně eskaluje po té, co se tato situace provalí na veřejnost. Bohužel pro mě ten spouštěč ani následná katarze nebyla dostačující a ačkoli to Marine Vacth utáhla, tak Jen 17 hodnotím jako veskrze průměrnou festivalovku. (05.03.2021)

Budeme svedkami a nahliadneme do vonkajšieho,no zároveň uzavretého sveta hlav.hrdinky ,ktorej veľmi skoro dôjde ako sa veci majú a víde ,,z kožou na trh" ( do jej myšlienok nevidíme) .Pracuje bez akýhkoľvek emocií,výrazu,citu a s chladom.Jednoducho veľká profesionálka vo svojom obore.Má to len jeden háčik a síce,tak ako pri tejto myšlienke film začína,tak s ňou bohužiaľ aj končí.Možno šokujúca téma,ale rozhodne ju neminulo mdlé a opatrné spracovanie,ved napokon p.režisér opatrnosti nikdy nie je dosť,však?! (12.11.2014)