Réžia:
Miroslav KrobotKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Tatiana Dyková, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Ivan Trojan, Jaroslav Plesl, Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák, Lukáš Latinák, Ján Kožuch (viac)Obsahy(1)
Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latiňák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v „Díře" s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události... (A-Company CZ)
(viac)Videá (4)
Recenzie (777)
Nejpřesněji zachycený obraz soudobého českého filmu, který mimo naše končiny nikdo nepochopí a bude si ťukat na hlavu. Letmo načrtnuté charaktery, absurdní humor a nulový příběh vystavěný z několika desítek za sebe naskládaných scének. V tom nejlepším slova smyslu "zbytečný" film a velmi úderná facka české kinematografii. ()
Ač k současné české kinematografii nejsem nějak striktně nekompromisně kritický, přesto mě občas překvapuje, že si pouštím pořád další a další její produkty. Na tohle mě nalákalo duo Krobot a Táňa, jejíž vesničanky mě baví už od dob Divokých včel. Díra u Hanušovic je takové to typické krásné české nic, navazující a odkazující na starší filmy o prostém českém lidu, svérázném, jadrném a jaksi lidském. Jenže v tomhle docela dost tlačí na pilu, což místy až bije do očí. Takže ja, dostal jsem co jsem chtěl a navíc kulervoucí Babčákovou. Ale je fakt, že mnohem radši tohle, než české filmy, které se zdánlivě o něco (neúspěšně) snaží. 2,5* ()
Neuvěřitelně autentický film, na Cestu ven to v tomhle směru třeba nemá, ale film působí neuvěřitelně uvěřitelně. Velmi se líbily scény, kde se dlouho nehýbe kamera, což celému efektu autentičnosti jen nahrává. Postavy a jejich charaktery i činnosti jsou skvěle vypracované a jednoduché, tak aby seděli na vesnického člověka, Nářečí je vtipné samo o sobě, i když oproti Krobotově seriálu Čtvrtá hvězda tu vtipu výrazně ubylo. Celkový dojem filmu mě dělá hrdým na to, co jsou Češi schopni natočit. Doufám, že od Krobota uvidíme další počiny. ()
Film je úplně o ničem a nemá v podstatě žádnej děj ani pointu. Celý se to odehrává v nějakym hnusnym špinavym vidlákově, kde se motaj nějaký bizarní lidi, který se tam prakticky celou dobu akorát kopou do prdele a melou u toho strašný kraviny. Navíc je film plnej scén, kdy někdo třeba minutu jen tak sedí a čumí nebo si cpe do rypáku chleba s máslem nebo hází lopatou a podobně. Jenže v tom filmu prostě "něco" je. Nedokážu to nijak racionálně vysvětlit, ale mě tahle podivnost po pár minutách začala celkem bavit a párkrát jsem se u toho i zasmál. Nakonec teda dám neutrální 3 hvězdy. ()
Toto dílo bude jednou kult. Zajímalo by mě, kolik těch znalců života na vesnici a znalců duše pražských umělců si všimlo, že se ve Vikanticích především jí. U vás na vsi se snad nejí? A v Praze se taky jí, víme? Ještě jsem neviděl film, v němž by tak silnou vypovídací hodnotu o lidském životě měly prosté záběry jezení. Dívat se na to, jak sedíme a mlčky cosi jíme, je otřes. Jíme a mlčíme. Všechno ostatní je jen zábavná výplň, aby se jako něco dělo. Něco ze života. Kromě jezení se samozřejmě také souloží, ale to nejde tak beze všeho, to se musí trochu ošéfovat. Každý, jak umí a jak může. S tím pokusem o nářečí to Krobot, ač z Šumperka, opravdu posral; sám jsem vyrostl na Slovácku a vadí mi, když ve filmech z tohoto kraje mluví "místní" pražsky, ale toto je úlet, navíc říznutý jedním evidentním Slovákem. Jinak ale veškeré "autentizační" prvky (farář, autobusák, obecní úřad, domácnost, Holba product placement...) kvituju. ()
Reklama