Díra u Hanušovic

Přestože má film v sobě z člověka a vesnice víc, než všichni ti lidoví režiséři dohromady, i když Krobot ví, co a jak točit a i pokud přežijete tu bezdějovost, schází snímku nějaké to pozitivno, nebo aspoň neutrálno. Tohle ho nejvíc odkloňuje od skutečného života. Tyhle dvě věci nejsou nutné, ale hodně často je sakra potřebujeme. 50%. (13.08.2014)

Snímek o lidech, kteří začínají stavět dům od krbové římsy - humorný i lidský náhled do života osob na Jesenicku, oblasti, kde se s lahváčem Šeráku vstává i chodí spát, zelená se pije ve velkém a každý se se svým osudem snaží vypořádat, jak to jen jde. Skrze jednotlivé příběhy místních hrdinů se Krobot skvěle přibližuje mentalitě celé této oblasti a s nádechem poezie tuto mlhavou a krutou vysočinu přenáší k divákovi. Když sedím v jedné z hanušovických či okolních hospod, v oblasti, která vás okamžitě vtáhne do sebe, přemýšlím o okolosedících štamgastech, jak asi jejich život probíhá. Tento film mé myšlenky a představy vystihl naprosto přesně. (09.07.2014)

(K) Miroslavu Krobotovi asi uletěly Divoké včely... Základní divácké nedorozumění - tohle není komedie, tohle je celkem realistický obraz zapadlé české vesnice, daleko od velkých měst, daleko od 21. století... a jestli někdo píše, že takhle to na vesnici nevypadá, ať se přijede podívat k nám na Českokrumlovsko, třeba do Pohorské Vsi... (20.03.2015)

(49th KVIFF) Plusem je poměrně bizarní vykreslení českého buranova někdy až twinpeaksovských rozměrů a sem tam nějaký úsměvný vtip. Jenže jako spoustě jiných českých filmů Díře u Hanušovic chybí nějaké jasné téma / děj, což se projevuje třeba tím, že skoro jakákoli scéna z posledních dvaceti minut by mohla být klidně tou poslední, aniž by cokoli zbývalo dopovědět (protože se vlastně ani nic povídat nezačalo). Humory se nejčastěji, jak je v českých filmech nepříjemným zvykem, zase tvoří podle vzorce známý herec mluví sprostě / chová se jako idiot = legranda. Vlastně pardon, v tomto případě je vzorec obohacen o moravské nářečí. To je mi ale inovace. (09.07.2014)

Jak tvrdí sám Krobot, je tento až mystický kus zasazen do podhůří Jeseníků, dramatického a fotogenického to prostředí, protože diváka tuze láká a Krobota to zřejmě lákalo taky. Bohužel musím konstatovat, že vzletné vyprávění ve stylu Bohouše Hrabala nepřichází a Krobot si obrazně sere do vlastního hnízda. Nejenže poslouchat nucený dialekt, který cedí pražští herci přes pysky, je jak házení skla do popelnice, ale příběh má co do smysluplnosti a zábavnosti asi tolik, jako mistrovství v žehlení kapesníků na přesnost. Nedá vám to naprosto nic. Jen nicneříkající vzorek bezcenného života neznámých nesympatických lidí z nějaké prdele, která by mohla být prakticky kdekoliv, nejen na Jesenicku. A tak z původně zamýšleného regionálního dramatu vzniká jen tupá komedie o buranech z vesnice. 30% (08.11.2021)