Železné srdce

Ayer je i ve WW2 stejně sugestivní a syrový jako ve svých moderních policejních eskapádách, jen tentokrát nepobral do ruky digitál, ale jede pěkně po staru. Opět je to jasně načrtnuté, úderné a nehrající si na nic víc, než to je. Tedy řež se solidní psychologií a vynikající hereckou základnou. Ty emoce tam jsou a atmosféra a vizuální zpracování je přímo vymazlené. Některé dialogové pasáže připomenou okrajově to standartní z Tarantina a zbytek není nic víc, než poctivá filmařina. Spousta špíny, zkažených zubů a ustřelených končetin. Škoda toho příliš velkolepého finále, které tam nutně pro diváka musí být, ale vzhledem k nastolenému konceptu filmu tam vůbec nepasuje. (10.02.2015)

Snaha o to, aby se Tanková patrola stala živoucím pomníkem pro vojáky druhé světové, sice slibuje hodně, ale dostává na frak ve chvíli, kdy se Ayerovi začnou mlátit žánry mezi sebou. Uvěřil bych jak neporazitelné posádce Fúrie, tak slzám při opilých doznáních, ale jakmile se tyhle nálady potkávají a pravidelně střídají, je konec. A je to škoda, protože Pitt i Lerman dokážou bez mrknutí oka rozehrát každou sebemenší vedlejší linku až na samou hranu. (13.11.2014)

Ok, ta finální bojová scéna je přehnaná, ale jinak dohromady se zbytkem filmu vystihuje zcela přesně šílenost té války. Přečetl jsem mnoho knih o WW2 a tento film, když si to v hlavě srovnám s těmi memoáry přeživších, bych řekl že vystihuje dobře ducha té šílené mašinérie. Nějaký ten patos a velikášství zde není na škodu. Jen ta scéna s těma Němkama mi lautr neseděla co v kontextu zbytku filmu. Jinak za mě velmi solidní, zasloužené 4*. (25.02.2017)

Ayerovi se podařilo skloubit válečná jatka s komorním příběhem jednoho tanku a jeho posádky, kde mají všichni svoje pevné místo a bez nich by skutečně šlo jen o tupou akci, ale co si budeme nalhávat, kosení nácků je činnost, která uspokojuje diváky bez ohledu na výši jejich IQ. Jednoduchý vojenský humor v těžkých chvílích na bojišti rozhodně funguje, alespoň podle reakcí publika. Film má hned několik vrcholů a třeba první zabití nebo poslední večeře jsou čistě o mrazivých dialozích a hutné atmosféře. Akce však nemá o nic menší grády a bavila dokonce i mě. Z hlavní party je těžké někoho vyzdvihovat, ovšem Brad zase valí neskutečně a jen díky němu je závěrečné přijmutí osudu tak epické. (12.11.2014)

Mačkal jsem se dvě hodiny v Shermanu, všude smrděl střelný prach a chtělo se mi čůrat, takže jsem patrně podlehl atmosféře snímku. Jenže mně se tam nelíbilo. Já se totiž nerad mačkám ve smradu, sleduji přitom neprůstřelnost amerických zachránců světa a uhýbám před výstřiky propagandistického hrdinství "těch správných". A tady nic víc nebylo, tedy kromě vynikajícího chlapáka seržanta Colliera a skvěle dezinformovaného kapitána Waggonera, který mě svými nepříliš přesnými rozkazy dost bavil. Nicméně zbytek posádky zábavnosti moc nepobral, Mašinu Normana si troufnu označit za vyloženě nudného chcípáka, skvělé radiové spojení za jakýchkoli podmínek za pitomost a střelbu při bitvách za další díl Star Wars. Prostě to bylo trošku divné, ale ono skryté chlapáctví to ve mně alespoň trošičku probudilo. (09.12.2015)