Lotéria (S03E12)

Nejsmutnější je, že ta neskutečná kráva, nebude vymyšlená, protože tyhle "šéfky/šéfové" opravdu existují, není jich málo a mnozí z nás je známe. Ta Kozákova bezmoc je z obrazovky fyzicky cítit!! Nic proti Štěpánkovi, ale mohli Sokolovi v maskérně pár let přidat a šlo by to :-) Závěrečná scéna naprosto odbourávací! (27.11.2022)

Korejs je zpět, opět velmi potěšil jeho nadhledem a souhrnou větou kde to teda je :-). Paráda. Příběh fungoval, herci hráli, setkání s Plíškem potěšilo. Co mě ale nebaví je válka s nadřízenou, je to káva s r, ale koukat na to mě nebaví. Chápu ale, že to je těžký boj a sám bych ho už dávno vzdal, s volem se nemá smysl hádat ... (23.11.2022)

Fůůů, tak propojení s Devadesátkama takovýmhle způsobem bylo teda nečekané, a Štěpánek jako starej Tůma (Sokol) to zabil, a usmiřovačka s Plíškem vlastně krásně uzavřela celé Devadesátky. Závěr určitě jedna z nejlepších scén seriálu, a to v ní nepadlo ani slovo. Samotný případ už je na vedlejší kolej, a slouží hlavně k tomu, aby posunula vztahy v rámci 1. oddělení, a celé 1. oddělení do velkého finále. Doufám, že se uzavřou všechny linky, furt to je s Pražákem takové, že může bejt donašeč, nemusí bejt, snad to nezůstane otevřené, kdo je tím hlavním padouchem celé série. Paní ředitelka je jednoznačně nejnesnetilnější postavou v našem prostředí posledních let, a být Lucií Štěpánkou, tak se budu bát, aby mi na ulici někdo neplivnul do ksichtu, protože takovéhle osobně bych klidně do toho obličeně jednu dávku pustil. (21.11.2022)

Vím, že je to jen naprostá shoda okolností, ale režisér Michal Blaško (samozřejmě se svými spolutvůrci) mě dnes emociálně i formálně rozšvihal hned dvakrát. Nejprve v kině jeho filmový debut Oběť, následně doháním tuto včerejší televizní epizodu. Sám o sobě silný díl, kdo navíc ještě viděl a prožil si (aspoň na obrazovce) Devadesátky, musel řvát nadšením, dojetím nebo obojím. Strašně mě těší, že stále jsou u nás mladí tvůrci (kromě něj hlavně např. Adam), kteří opakovaně dokazují, že mají nakoukáno, myslí jim to a kombinaci obojího dokážou přetavit v zážitek po všech stránkách. (22.11.2022)

No teda to byla lavina emocí, tu ani tak nespustil případ, který tentokrát řešilo první oddělení, ale interní vývoj v samotném první oddělení, to mě dává zabrat, taková míra arogance se opravdu nevidí příliš často. Jsem zvědav kdo Kozákovi meje schody i když to vypadá jasně, radši si to nechám vyložit od tvůrců. (21.11.2022)