E.A.Poe: Archa bláznov

O filmech Brada Andersona se dá říci cokoliv, jedno mají však za všech okolností společné: jsou vždycky tak trochu na palici. Pro Elizu Graves to platí tuplem a se svou úžasně vychcanou pointou (nikoliv originální či chytrou) se mi snadno probourala do škatulky oblíbených guilty pleasure. Třešinkou navíc je výborné herecké obsazení a nezbytná ponurá atmosféra, která místy umně evokuje auru starých brakových cormanovek. Líbilo. (26.01.2015)

Film z blázince, no říkal jsem si, co mě asi bude čekat. Ale hned od úvodu mě to zaujalo, mělo to velice dobrou zápletku a v příběhu nás čekalo několik překvapení, které tomu filmu dodali na dramatičnosti. Pochválit musím i ústřední trio postav v podání Kate Beckinsale, Bena Kingsleyho a Jima Strugesse. Opravdu povedený film. (31.10.2016)

Hrají v tom uznávaní herci Caine a Kingsley i stále nesmírně půvabná Kate Beckinsale, a zřejmě se to bude odehrávat někde na sklonku 19. století. Asi zhruba takhle okrajově jsem k téhle látce přistupoval. Nic víc jsem si nezjišťoval, nic víc mě nezajímalo. Výprava do tajemného blázince nakonec zůstala někde na půli cesty. V odříznutém ústavu pro choré se zdá být leccos podivné, o čem se rychle přesvědčí i nový zapálený lékař. Oxford neoxford, tyhle techniky v knihách nevyčetl. Pomalé budování atmosféry je fajn, kamera s hudbou také, ale tak nějak jen sledujeme, až si uvědomíme, že hodina je pryč a z té očekávané podívané vnímáme jen všednost. Závěrečný dějový zvrat hlavu nezamotá, ale musím uznat, že se povedl. (22.01.2015)

Atmosféra opuštěného blázince uprostřed lesů byla pohlcující. Do toho skvělý Ben Kingsley a půvabná Kate Beckinsale. Fakt mě to bavilo a když se ve sklepení objevil Michael Caine, v duchu jsem tleskal. Bohužel to v průběhu malinko ztratilo dech a snahu opepřit to ještě finálním zvratem, za každou cenu, moc nechápu. Když to porovnám např. s malinko podobným Scorseseho Shutter Islandem, tak to je prostě vyšší level. (06.09.2015)

Srdečné a vřelé díky tomu neomalenému a nekulturnímu pitomci z Bontonfilmu, který prozrazuje část zápletky filmu už v místní anotaci, ať mu mráz roztrhne prdel. Ale i tak byl pro mě Stonehearst Asylum hodně příjemný filmový zážitek. Romantický film, jehož způsob romantiky je pro mě ještě stravitelný. Fin de siècle, viktoriánská Anglie, ponurý blázinec s panoptikálním osazenstvem, skvělá výprava, dobří herci... tedy popravdě Kate Beckinsale se mi mnohem víc líbí jako modrooká upírka, no ale co nadělám. Během filmu jsem měl několikrát neodbytný pocit, že už bude každou chvíli překročena míra patetismu a romantismu, kterou jsem ještě schopný a ochotný tolerovat, ale nikdy se tak nestalo, protože scénárista pokaždé udělal nečekaný (i když nepatrný) úhybný manévr od triviálního kýče k... zajímavému a pohlednému kýči. (14.12.2014)