Miluj suseda svojho

"Prohráváš pořád. Jeden by si myslel, že už sis zvykl." Tak se nám z prudivého Vincenta stal adept na svatého. Já se tedy v náboženských záležitostech necítím příliš kovaný, ale přesto mi moc nesedí, že alkoholikovi, sázkaři, lháři a zloději stačí ke svatořečení to, že si občas zahraje na doktora, pradlenu, instruktora bojových umění nebo falešného manžela. Já bych mu možná nějaký ten hříšek umáznul, ale tady se putuje z extrému do extrému. No nic, nebudu to řešit, protože Vincent samotný je poměrně zábavná postava a to ostatní nebylo až tak podstatné. (29.03.2016)

Pro dost lidí možná povrchní a prvoplánové a já se jim vůbec nedivím. Vyjma cca první třetiny, která přetéká sarkasmem a nevázaným hedonismem hlavní postavy, je to opravdu po americku dost hrané na city a slzičky, zejména pak ten vygradovaný závěr. Co však u mě osobně hraje silně ve prospěch vyššího hodnocení je, vedle jako vždy skvělého Billa, i celková ne nepříjemně melancholická atmosféra, díky níž se vám film a jeho postavy (samozřejmě, že zejména Vincent) dostanou docela hluboko pod kůži a jen tak na ně nezapomenete. A titulková scéna je vyloženě lahůdkou ... hlavně pro nás, co tak rádi Mr. Zimmermana. (22.11.2014)

Mám totožný názor s POMO a tak u mě film získal jen dvě hvězdičky. -> Nákup laciné holky dětské postýlky: "chtěla bych nějakou krásnou a levnou". Kino se směje. Vtipná parafráze přechází i na samotné zhodnocení filmu. Škoda, Bill je klasik. Asiže jsem se nemohla ubránit porovnání s jinými klasikami, třeba Lepší už to nebude, Cena za něžnost nebo Pán velryb (kde figurují podivínští senioři, co mají svůj svět a je na tom položen scénář). (31.12.2014)

Nebyť fantastického (ako inak!)Billa Murraya, tak ten film môže veľmi ľahko skĺznuť do prílišnej patetickosti a "limonádovosti". Aj sa tak síce deje, ale stále je zachovaná hranica dobrého vkusu a sentiment je dávkovaný tak akurát znesiteľne. Predvídateľnosť je vybalancovaná sympatickým celkovým vyznením. Nič svetoborné, ale na jedno pozretie je to OK:) (27.03.2015)

Poměrně dost průhledný a předvídatelný kus, který má však ve svém čele Billa Murrayho, který je znovu výtečný a pomáhá zapomenout na několik tvůrčích škobrtnutí. Jeho sarkastický válečný veterán v laciné bundě nemá rád lidi, oni zrovna nezbožňují jeho, chodí na dostihy, na striptýz, hulí, chlastá, mluví sprostě, je na mizině. A zrovna mu noví sousedé (respektive jejich stěhováci) skolili plot. Nakonec začne malého židovského sousedského synka hlídat, protože zadlužená matka musí brát v nemocnici přesčasy. Nerudný chlapík se pak záhy „mění“ (samozřejmě jím je, jen si to tvůrci nechali pro sebe) v člověka, který je schopný nesobecké oběti, což zase pěkně po americku zprofanuje kluk při školním projektu. Že je Murrayho postava nesmírně ohraná, nakonec tolik nevadí. Prostě na to rádi přistoupíme, dostaneme k tomu ruský akcent těhotné trubky Naomi Watts, citlivý výkon debutujícího klučiny Jaedena Lieberhera a několik spolehlivých scén, kterou kloubí výtečný humor s povinnou americkou kýčovitostí. A my mu to zbaštíme, protože to prostě působí přirozeně. Výsledek bych nějak zvlášť nerozebíral, jednoduše bych si užil neambiciózní lidský příběh, ve kterém dominuje čtyřiašedesátiletý bourák, jenž to má před Zlatými glóby slušně rozjeté. 70% (11.01.2015)