Tajomný mních

Film, u kterého jsem se kdysi jako malý před půlnocí, když jej dávali v televizi, i trochu bál. Nové zhlédnutí po letech mne však zklamalo. Přišlo mi poněkud zbytečné ladit vše do parodie někdy až přehnané a včetně přehnané hudební stopy, když se daly využít hororové prvky a atmosféra staré Anglie pro lepší vedení příběhu. Vezměte si třeba Fantoma Morrisvillu, tam ty dekorace hrají svou roli, je to parodie, ale funguje to i jako tajuplný příběh samotný. Zde jsem měl zmatek, kdo je Lola, kdo Gvendolína, kdo se komu dvoří, který chlap ke komu patří, jak kdo mohl vědět, že zrovna teď tudy pojede někdo v autě atd., atd. Je to příjemný návrat do let minulých, ale myslím, že zrovna zde si Wallace zasloužil poněkud důstojnější a ne tak zbytečně přehnanou a třeskutou adaptaci. (07.12.2013)

Je neuvěřitelné, jak staré německé wallaceovky fungují i dnes. Černobílý obraz evokuje staré gotické horrory, hudba je tajemná i rozjuchaná v duchu 60.let, staré sídlo uprostřed lesů, mlha, tajemný zabiják a kopa krásných dívek v čele s nádhernou Karin Dorovou. Nechybí ani drobné vtípky či průpovídky(sekera stará!) typické pro britskou literaturu a film. Snímek má spád, napětí, tajemnou atmosféru a překvapení na závěr. A vražd? Těch je tu požehnaně! (30.12.2012)

V podstate zaujímavé iba kvôli odhaleniu identity “mnícha” a vedľajšej príbehovej vsuvke. Celkový nádych je skôr “komediálny”, bez vážnosti, potenciál kaštieľa zas ťažko nevyužitý a tak je samotný snímok pre mňa čisto priemernou záležitosťou, ktorý nijak extra nenadchol. P.s.: Tá hudba je fakt “skvostná”. Pochovala každú jednu scénu, ktorá mala atmosféricky navnadiť, pričom tie herecké teátra v závere fakt pobavili :) (05.02.2022)

Tajomný mních mi pripadal výpravnejší a rýchlejšie ubiehajúci, ako nedávno videné Mŕtve oči Londýna, pretože sa do Londýna aj pozrieme a užijeme si viac exteriérových scén. Stále je to ale pre mňa také malé guilty pleasure, ktoré nedokážem brať vážne a užívam si ho ako nostalgickú záležitosť. Mne na Wallaceovkách nemeckí herci a nemčina skôr prekážajú, ťažko sa mi vžíva do anglickej atmosféry, ktoré musia mať ich predlohy. Ono to občas vyvolávalo vo mne pocit, že sledujem nejaký klasický nemecký erotický retro film. Je potešujúce, že záverečné odhalenie vraha je pomerne nečakané, tipnúť si, kto to z mnohých podozrivých je a prečo vraždí, nie je tak jednoduché, ako by som od podobného typu filmu čakal. (13.09.2013)

Výborné německé krimi, které později posloužilo jako jeden ze zdrojů pro giallo žánr. Už aspoň vím, odkud Argento čerpal pro svoje díla. Jinak samotný snímek se asi nejvíce v rámci gialla přiblížil Bavově The girl who know too much, ale je mimálně o řád lepší. PS: Pozorný jedinec může vraha lehce odhadnout už od půlky. (07.11.2009)