Sinister 2

Tož chtěla utéct se svými dvěma syny před násilnickým manželem, jenže mladá matka (jejíž jméno dosud nevím, jak se vyslovuje :-) Shannyn Sossamon), ve starém domě zjišťuje, že tam někdo naporcoval celou rodinu. Bubák je zpět a řetězec hrozivých událostí je třeba utnout. Scott Derrickson před lety z toho mála dokázal vyždímat maximum. Vznikl solidně hutný kousek. Se scénářem si tentokrát dal stejný tým ještě méně práce, přesto se tvůrci místy docela dobře vyřádili. Klasická duchařina nikdy nebude mým šálkem kávy, tu a tam ale ve správný moment vytáhne nějaké to znepokojivé eso z rukávu. A ano, lekl jsem se. (23.04.2020)

Slabší než jednička, co je to prosím vás za hodnocení? To je jako říct o želvě, že je pomalejší než zebra. Tady jde o to, že Sinister dvojka nesnese vůbec žádné srovnání nejen s jedničkou, ale ani s filmem jako takovým. Tuhle mě Labyrint chtěl dojmout zombíky a teď tu máme horor s tajemným týpkem v masce na ksichtě. Já ten gejzír nápadů nestíhám, ještě aby tak do kina přišla romantická komedie o milostném trojúhelníku a já budu zralej na ručník... Kdyby prázdnota ještě neměla jméno, mohlo by se jí říkat Sinister 2. (04.10.2015)

Sinistrový ošiaľ má okrem dobrého námetu na svedomí výrazná hypnotická hudba. Príbeh je síce prostý, ale funguje. Tempo je pomalé, ale u mňa si to udržiava až do konca plnú pozornosť. Prepojenie s jednotkou, sa podarilo celkovo obstojne na tento žáner a ani herecky to nie je zlé a určite je to jeden z tých lepších hororov. Filmu ale nedodáva potrebnú vážnosť žiadna ústredná postava ako to bolo v prípade Ellisona Oswalta (Etha Hawke), tvrdohlavom spisovateľovi pátrajúcom po záhadných vraždách. Démon tu dostáva väčší obrazový priestor, no o moc viac sa o ňom nedozvedáme, len lacno mrhá ľakacími momentami poistenými zvukovým efektom. Sinister 2 si vďačne prepožičal z jednotky kvalitný nápad, obstarožný vzhľad amatérskych nahrávok, no príliš veľa strašidelných detských postáv a zastrešil to nie práve najšťastnejším sociálnym rámcom Courtneyinho života. (01.06.2019)

Spokojenost. Dvojka je klasické pokračování more of the same, takže více Bughuula, více znepokojivých videí (Fishing Trip vrchol) a více mrtvých dítek. V tom sadistickém námětu jsem našel docela zalíbení, určitě není nezajímavý a jasně definuje dobro od zla. Finále trochu pokulhává, ale palec rozhodně nahoru. [ Filmová noc 2015] (17.10.2015)

Je až s podivem jak se scenáristům a naprosto neschopné režii povedlo původní atmosférický kousek šmahem změnit takřka v odpad, v němž nic nedává smysl, postavy se chovají jak po lobotomii a některé scény na sebe téměř ani logicky nenavazují. Původní příběh a výtečnou jedničku to pošlapává snad ve všech směrech. Hlava mi nebere, jak se něco tak laciného, co od pohledu vypadá jak direct-to-dvd film, vůbec dostalo do kin. (29.01.2016)