Sinister 2

Slabší než jednička, co je to prosím vás za hodnocení? To je jako říct o želvě, že je pomalejší než zebra. Tady jde o to, že Sinister dvojka nesnese vůbec žádné srovnání nejen s jedničkou, ale ani s filmem jako takovým. Tuhle mě Labyrint chtěl dojmout zombíky a teď tu máme horor s tajemným týpkem v masce na ksichtě. Já ten gejzír nápadů nestíhám, ještě aby tak do kina přišla romantická komedie o milostném trojúhelníku a já budu zralej na ručník... Kdyby prázdnota ještě neměla jméno, mohlo by se jí říkat Sinister 2. (04.10.2015)

Za sebe mohu říct, že se jednalo o poměrně důstojné pokračování. Děsivé to sice nějak závratně není, ale pár video vraždiček je působivých a hlavní dějová linka vyloženě nenudí. Pochválil bych i několik málo lekaček, které opravdu zafungovaly. Naopak bych celkem pohanil nezajímavou mámu a její dva synátory. Zkrátka se jedná o takový hororový průměr. Kdo nebude moc čekat, ten bude zřejmě spokojen. (22.12.2015)

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Tak se to říká že? Jednička byla skvělá v budování atmosféry a tím, že dvojka je vlastně přímé pokračování, tak ve výsledku už tu není ten "wow" efekt, co byl na konci prvního dílu. Sinister 2 nebere ohled na to, pokud jste viděli první díl. Zápletka už je vlastně daná a zbývá, aby to pochopili taky hrdinové ve filmu. Na druhou stranu je z toho vlastně podařený sequel, který doplňuje mezery v jedničce. Jak a proč. Krom hlavního herce, ale není na filmu žádný jiný tahák. Úžasný James "Ray" Ransone si zopakoval svojí roli. Tentokrát jako hlavní a to je vlastně vše. Sledování starých filmů je opět napoprvé docela dost depresivní a nejlepší lekací scény si bere dvojka z předchozího dílu. Jediná skutečně zajímavá scéna je hraní s baterkou a stíny. To je sakra povedený. Ve výsledku je to, ale skutečně promarněná šance na podařený horor. Jednoduše – neděsí. (44 %) (22.03.2016)

Na relativně unikátní jedničku to nemá, ale pořád je to zatraceně creepy horor, který mě naštval pouze tím, jak moc spoléhá na přiteplené lekačky, které nemám rád, protože je to pro tvůrce hororu nejjednoduší cesta, jak postrašit diváka. K mé nelibosti jsou tady opravdu hodně intenzivní a občas i nečekané, byť jsou provedeny dost lacině: klasické ticho, náhlý hlasitý zvuk a děsivý xichtík. Ten největší strach ale nahání zvuková stránka. Vrací se i původní hudební motiv, který patří mezi to nejvíc sick mezi hororovými soundtracky. Hudba, která ve správné situaci dokáže nahnat nefalšovanou hrůzu. Příběh jako takový ale ničím inovátorský. Máme tu klasické rodinné drama a bubáka navrch. Ústřední bubák je dost děsivej, jeho minioni zas už tolik ne. Jako celek spíše průměr, byť na takové to jednorázové postrašení to funguje víc dobře. (05.12.2016)

Spokojenost. Dvojka je klasické pokračování more of the same, takže více Bughuula, více znepokojivých videí (Fishing Trip vrchol) a více mrtvých dítek. V tom sadistickém námětu jsem našel docela zalíbení, určitě není nezajímavý a jasně definuje dobro od zla. Finále trochu pokulhává, ale palec rozhodně nahoru. [ Filmová noc 2015] (17.10.2015)