Lucy

Lobotomie v podání Luca Bessona. Aneb jedna velká debilita, které to přes polovinu prochází jen proto, že si je Besson oné stupidity vědom a neváhá si z ní udělat srandu. Jenže s přibývajícími minutami už scénář vykazuje takovou úroveň dementnosti, že i Transcendence vedle něho vypadá skoro jak oscarové dílo. A to se odpoustit prostě nedá. Ještě, že díky Bessonovi to aspoň rychle uteče a je občas na co koukat. Scarlett už ale příště v podobných rolí opravdu nee. (01.08.2014)

Skloubit evoluční, filozofické, informačně technologické, kvantově mechanické a standardně kosmologické úvahy do hraného anime byl vskutku výtečný nápad! A to přesto (nebo možná právě proto?), že je základní premisa - tedy že člověk využívá mozkovou kapacitu jen velmi omezeně - mýtus, neřku-li pitomost! (03.10.2014)

Začátek bez schopností velmi zábavný a také napínavý, část po jejich nabytí už méně, ale stále dobrá, nicméně čím blíže bylo ke konci, tím více mě Lucy přestávala zajímat. Tak alespoň že film rychle utekl, příliš jsem se při něm nenudil a k jeho sledování jsem snad nepotřeboval ani 5 % mozkové kapacity. (16.09.2015)

Luk chtěl být tentokrát ve svém díle hlubší než obvyklý Mariánský příkop, a tak hodil do kopírky Všemocného a rozvinul wykydpedický blábol o využití pouhých deseti procent kapacity do přísně vědecké, generově vyhraněné akční studie, co by bylo, kdyby měly slepice mozek. Výsledkem je nudný, hloupý a hnusně natočený zvratek, jemuž k „naprosté dokonalosti“ chybělo už jen asi tak čtyřicet dalších, po zuby ozbrojených a na všechny strany střílejících, agresivních ťamanů. Jako, myšlenka to není špatná, to rozhodně ne! Znám pár tymolínových krasavic, co jsou kapacitně s bídou tak na dvojce, a bylo by rozhodně velkým přínosem pro lidstvo, pokud by se daly něčím vydrogovat alespoň k pětce. Uvedu příklad. Kysličníková pipka se nabídne, že, mimo jiná čtyřková rozptýlení, také uvaří oběd. Přejete si guláš. Vzorně přikvačí i s nákupem, pustíte ji tedy do kuchyně a věnujete se u televize lahváčům nebo jiným ryze vědeckým výzkumům. Po hodině usoudíte, že je tam již nějak dlouho, a jmete se zkontrolovat, jste-li stále pánem situace. Naleznete ji ponořenou v Papinově přístroji stojícím na lince, jak brunátná v obličeji a s urputným funěním obepíná dlaněmi kus krvavé flákoty a usilovně do ní zatíná prsty. Na, v této situaci jistě ne neopodstatněnou, otázku „Co děláš, pičo?“, si jen neuroticky odfoukne neposedný pramen blonďaté kštice z oka a vzdorovitě odpoví: „No, co asi, kurva!? Dusím hovězí! Přesně podle receptu!“ Vidíte! V životě každého muže jednou nastane okamžik, kdy je čas hodit špagety do vroucí vody, vykopat Skarletku ze dveří a po jídle raději ošukat tu kližku, protože s ní máte stoprocentní jistotu, že si post coitum i inteligentně popovídáte. (13.10.2014)

Je to dokument? Je to thriller? Je to akce na drogách? Pche - ani jedno a zároveň všechno. Je to prostě Besson, který si o sobě nemyslí že je blázen, ale hračička génius (ano, vím, co si ostatní myslí, páč můj chorý mozek právě jede na 40% výkonu!). A tak nostalgicky režíruje další neohroženou hrdinku na její epické výpravě za spásou vesmíru. Jupí. V tomhle filmu je možné naprosto cokoliv. Ale naprosto! Ani Neo se nechytá. S narůstající stopáží je ovšem tato zábavná flexibilita spíše záporem, zapomnělo se totiž na umění šlápnout ve vhodné chvíli na brzdu. Tak nad tím raději moc nepřemýšlejte a koukejte si to užít, protože nuda s Lucy nehrozí. P.S. Další důkaz toho, že si Luc umí mistrovsky ošéfovat soundtrack. (29.07.2014)