Dumbo

Porovnám-li Dumba s předešlými Disneyho počiny, pak z toho slůně s plachťáky nevychází zrovna dobře. Animace je suverénně nejslabší a příběh toho rovněž mnoho nenabízí. Jednoduchost není na škodu, u Bambiho to fungovalo, ale v případě Dumba schází vtip, sentiment nebo alespoň výraznější dějová linka. Jediným trumfem tak zůstává původní nápad a delirium tremens s růžovými slony. 6/10 (17.02.2010)

Tenhle animovaný snímek kdysi patřil do mé sbírky, na kterou jsem se jako malý neustále díval, pamatuji si, jak jsem měl díky tomuto značně sentimentálnímu snímku slzy v očích a smutně sledoval osud malého slůněte, ještě živě si pamatuji scénu, kdy je Dumbo zavřen v karavanu a jeho chobot se houpe ven skrze mříže. Přestože kvalita animace není tak veliká jak jsme na ní zvyklí dnes, disponuje snímek jinými přednostmi, má srdce a laskavý příběh, který pohladí po duši, přesně to co dnešní přemodernizované pohádky již postrádají... (04.03.2006)

(1001) -"Did you ever see an elephant fly?" -"Well, I've seen a dragonfly." No sakra, pod vší tou "roztomilostí" se skrývá velmi temný příběh, což sice kvituji s povděkem, ale jinak mám přesně pocit, že to je kombinace kraťasu roztaženého na celovečerák a příkazu shora po předchozích finančních propadácích udělat film za co nejméně peněz. A karikovat animátory, co stávkovali, aby za svou práci dostali pořádně zaplaceno, jako opilecké klauny, to je docela sviňárna. (05.11.2018)

Přestože jednoduchoučká sentimentální pohádka často lyricky, beze slov líčí chod cirkusu (který zvířata sama pomáhají stavět, žádné úpění pod bičem drezéra) a vpřed se neposunuje jinak než písničkami / muzikálovými čísly (s dokonale sladěnou hudbou s pohyby), zásadní myšlenky zesměšňované, opovrhované "jinakosti" a rodičovské lásky zůstávají pevným, zřetelným základem. Dokáže být temná až krutá, navíc si dovolí věci, které by dnes už neprošly (slůně se omylem opije a zažije řádně psychedelický trip s tančícími růžovými slony). Nejenom z této pasáže čiší okouzlení tvůrců (obdivuhodnou a nestárnoucí ruční) animací, u níž fantazie nezná hranic. (22.08.2019)

Od dětství mám rád slony. Dumbo není výjimkou. Je to asi nejznámější sloní pohádkový hrdina. Když jsem viděl film prvně v asi devíti letech, působil na mě oproti Sněhurce nebo Popelce skličující atmosférou. Tehdy jsem nechápal proč. Nyní to vím. Prakticky celý děj se totiž Dumbo trápí nad odloučením od své matky, kterou potkává až v závěru. Množství truchlících a uplakaných scén převažuje nad těmi humornými. Humor, kdy si ostatní dělají srandu z Dumba, je také smutný. Právě tento smutek a sloní beznaděj je z filmu cítit. Též se mi na filmu tenkrát nelíbila zbytečně dlouhá scéna představ s "růžovými slony". I nyní po tolika letech, kdy jsem film znovu viděl, mi ta scéna přišla příliš dlouhá, kór v dětském filmu. Možná ten film potřebovali nastavit, protože je příliš krátký____ I přes svoje nedostatky zůstane Dumbo navždy v mém srdci jako vzpomínka na dětské pohádky, které jsem sledoval na prvních videokazetách. (16.09.2016)